Minulý týden jsme se opět sešli s našimi „típařkami“ na skupinové terapii. Termín vyšel symbolicky na 1. 6. Anetka má za sebou přesně tři týdny od típnutí, ostatní dámy čtyři týdny. Účastnice projektu se dostavily usměvavé a v dobrém rozmaru, pouze Alena se omluvila. Trápí ji nízký tlak.
MUDr. Králíková a MUDr. Kmeťová na konzultaci Típařek
Nehledáte náhodou?
•
Podrobnosti k projektu Típni TO! LIVE zde
•
Video účastníků zde
•
Diskuzní fórum Típni TO! LIVE
•
Podpořte účastnice Típni TO! LIVE
•
Všechny díly seriálu Típni TO! LIVE najdete zde
MUDr. Kmeťová si neodpustila slova chvály.: „Je moc milé vidět vás takto dobře naladěné, mám z vás velikou
radost a doufám, že se cítíte dobře. Můžete být na sebe hrdé, protože ačkoli užíváte podpůrné léky, které vám abstinenci usnadňují, rozhodnutí přestat kouřit jste udělaly samy. A to je důvod k radosti.“
Všímám si tváří zúčastněných dam a vidím, jak je její slova hřejí. Následují povinná měření a skupinová terapie. Humor neopouští „típařky“ ani po příchodu MUDr. Králíkové. Když se ptá, zda může vyvětrat, Štěpánčina pohotová
odpověď všechny rozesměje: „Ano, vyvětrejte, prosím, je tady zakouřeno.“
Co si zaznamenala do deníku Štěpánka?
Po třech týdnech pociťuji zlepšení dechu, při chůzi do kopce a do schodů už tolik nefuním, vyprané prádlo mi doma vydrží vonět i několik dní, kvetoucí stromy také cítím intenzivněji než dříve. Lehké zlepšení čichu je nesporné a docela příjemné, jen se člověk nesmí pohybovat na frekventovaných komunikacích, kde páchnou výfuky.
V sobotu, cestou do chatičky, jsem si udělala několik přestávek. První byla v lese u rybníka. Sedla jsem si pod borovici a oddala se snění při sledování lehkého vlnění hladiny. Udělala jsem si tam pár snímečků. a při tom zkoumala, jak na mne místo bude působit. Přeci jen letitý zvyk zahlodal. Nechtěla jsem nic
riskovat, a tak jsem si vzala žvýkačku Nicorette a nekalé chutě i myšlenky po chvíli odezněly. Pokračovala jsem do přírodní rezervace Voděradské bučiny. Podařilo se mi zde objevit nové, energeticky velmi silné místo. Tady už nebylo třeba žádných náhražek, ani šidítek. Prostě jsem se jen dívala, dýchala, vnímala sílu přírody a vychutnávala si volné plynutí myšlenek a možná prvně ode dne D pocítila něco jako osvobození od závislosti. Blízké zahřmění se mě pokoušelo vrátit do reality. Jsa vybavena kvalitní pláštěnkou, klidně jsem dál pozorovala plynoucí mraky. Toho dne měly dost nezvyklé tvary a slučovaly se v neobvyklých kombinacích. Další odměnou bylo káně kroužící nad polem. Nepodařilo se mi udělat kvalitní snímek, ale byl to příjemný relax.
Štěpánka na chatu nakonec nedojela. Cestou se stavila u své kamarádky na nakonec se celkem spokojeně se vrátila domů.
Štěpánka popisuje lékařkám své pocity s osobitým humorem: „Začala jsem cvičit. Z první hodiny jsem přišla domů s nohama na zádech. Hýbat se je nezvyk. Když jsem se prospala, ztracená
energie se mi vrátila a já jsem uvažovala, že si ještě oběhnu Riegrák.“ (Riegrovy sady pozn. red.)
Lékařka: „To je moc dobře, že jste se odhodlala. Pohyb by měl být naopak zvyk. Když vydržíte, možná že si za nějakou dobu ten Riegrák skutečně oběhnete. Pozorujete na sobě nějaké změny?“
Štěpánka: „Mám takový divný pocit, jako by se mi zhoršila jemná motorika. Všímám si toho asi 14 dní, ale není to nijak zásadní, jen jsem si při mytí nádobí omlátila pár hrnečků. Dříve se mi to nestávalo.“
Lékařka: „Byla jste silný kuřák a ještě jste si cigarety balila, na potíže máte nárok. Ale je to poprvé, co něco takového slyším. Doporučila bych vám procvičovat jemnou motoriku třeba jógou. Určitě nám za týden za dva zavolejte, abychom si promluvily, zda se to zlepšuje. Máte ještě jiné potíže?“
Štěpánka: „Mám strach jet na chatu. Nevadí mi, že je v lese, daleko od
civilizace a není tam ani elektřina, ale pobyt na chatě mám hodně spojený s kouřením.“
Lékařka: „Máte tam cigarety a jak daleko je nejbližší trafika?“
Štěpánka: „Cigarety by se tam možná nějaké našly, nevím, od té doby, co jsem přestala kouřit, jsem tam raději nejela. Určitě tam budou popelníky a kuřácké potřeby. Trafika je asi 6 km, ale to není problém, na chatě mám moped.“
Lékařka: „Přece se nevzdáte chaty, dopředu si naplánujte, co přesně po svém příjezdu uděláte. Zásobte se vonnými svíčkami, kupte si něco dobrého k jídlu, hezkou knížku, zkrátka něčím se za svou statečnost odměňte. Hned po příjezdu spalte nebo rozmočte cigarety, vysypejte popelníky, uvnitř chaty si to hezky provoňte a uvidíte, že to půjde. Neutrácíte za cigarety, tak si udělejte radost a na
chatu si kupte něco. co vám bude naopak připomínat, že už nekouříte.“
Štěpánka přijala radu MUDr. Králíkové s úlevou. Stýskalo se jí po dnech strávených mimo civilizaci, zvlášť když bylo koncem května tak hezké počasí.
Zlatica si do deníku nezapomněla poznamenat...
Po raním opláchnutí, cvičení 5 Tibeťanů a snídani rychlá chůze s MP3 přes Kampu, Hrad a Petřín. Pak nejnovější zprávy, domácí práce, nákup, příprava na výuku a je čas běžet do práce. Po práci a večeři zbývá pár hodin času k odpočinku u obrazovky, nebo s tiskem. Takhle vypadají všechny mé všední dny (s malými obměnami). Výjimečná byla středa, to se naše nekuřácká parta sešla (i když ne v úplné sestavě) v ambulanci pro léčbu závislosti na tabáku. Štěpánka s Anetkou se drží skvěle a nacházejí u sebe vzájemnou podporu. Ubezpečily mě, že staré introvertce nemají za zlé, že se k jejich společenství nepřidala. (Děkuji děvčata!) Již měsíc mě kouření a cigarety nezajímají a v této souvislosti ani nemám o čem psát, pokud dokola nebudu opěvovat neskonalé
štěstí, že jsem se tak bezbolestně zbavila toho ponižujícího vazalství. Skvělé je, že jsem se nerušena abstinenčními příznaky mohla aktivně věnovat boji s nadváhou. Ta byla v minulosti důvodem mého zoufalého návratu k cigaretám. A stalo se neuvěřitelné – od típnutí poslední cigarety jsem díky pohybu a diabetické dietě (děkuji pani Dr. Králiková -budu držet dál, protože ta prospěje každému), shodila za měsíc 2 kg. No, a nemyslete si, že máte do činění s asketickým šílencem. Zrovna si tu dávám dvojku francouzského Merlotu (Valentin Fleur) a připíjím i na vaše zdraví!
MUDr. Králíková obrací svůj pohled na Zlaticu: „Paní Grznárová, jak se cítíte?“
Zlatica: „Cítím se moc dobře, vrátila se mi chuť i čich, jen si připadám taková ͵opouzdřená‘.“
Lékařka: „Co tím přesně myslíte?“
Zlatica: „Nepociťuji žádné vášně. Procházky mě stále baví, pocity radosti jsou ale trošku tlumené. Nejsem žravá a dokonce se mi podařilo zhubnout 2,5 kg. Nemohla bych denní dávku léku snížit?“
Lékařka: „Podle mého názoru je ještě brzy. Kouřila jste hodně, nějaké abstinenční příznaky máte, ještě bych počkala!“
Na základě vstupního a kontrolního krevního vyšetření je pak možné s klienty Centra léčby závislosti na tabáku domluvit zdravotní prohlídky, případně konzultace na dalších odděleních Polikliniky VFN. Zlatica má všechny parametry v normě.
Aneta si tento týden do deníku zapsala...
Tento týden utekl jako voda. Chuť na cigaretu mám, ale už se s ní neprobouzím a není tak intenzivní. V průběhu dne mi chuť pomáhá zahnat inhalátor. Celkem bojuji s hlídáním kalorií, přibrala jsem 1,5 kg. Abych omezila chuť na sladké, koupila jsem si pastilky s přírodními aromaoleji, chutnají a pěkně protáhnou, taky jsem vytáhla rotoped, stoper a gumu na cvičení. Na zítra jsem objednaná k paní Životské na konzultaci ohledně stravování a pohybu. Štěpka už cvičí, tak se k ní přidám. Byly jsme si sednout na kafíčko a zase jsme si pěkně popovídaly, jak jde
odvykání. Včera jsem byla na velké oslavě a cigarety mi vůbec nechyběly, ale pořád mi voní… Příští týden pojedeme s přítelem na dovolenou. Mám trochu strach, abych vydržela, kouření mám totiž až moc spojené s relaxací… V příteli a v rodině mám obrovskou podporu. Můj otec nenávidí kuřáky, kouření mi vždy zazlíval, teď je rád, že jsem konečně přestala a doufá, že vydržím.
Lékařka začíná terapii a obrací se na Anetu s otázkou: „Proč jste přestala kouřit?“
Aneta: „Měla jsem zažloutlý nehet, smrděla jsem kouřem, přítel je nekuřák a od té doby, co nekouřím, pozoruji, že i náš pejsek mě má raději. A navíc mu mohu míchat
žrádlo v misce oběma ukazováčky.“
Lékařka: „To je bezvadný příklad s tím mícháním jídla, to si musím zapsat,“ a sáhne po sešitu.
Aneta: „Paní doktorko, mohu si nechat tu brožurku, co jsem si tady minule půjčila? Nosím ji všude s sebou a často si v ní čtu, moc mi to pomáhá.“
Lékařka: „Pomáhá-li vám, tak si ji nechte, samozřejmě.“
Lékařka s Anetou diskutují o tom, zda je její 15 mg nikotinová náplast dostatečná. Nakonec se rozhodla předepsat Anetě silnější, 25 mg náplast.
A jak se měla Alena?
Tento týden byl ve znamení nízkého tlaku. Čím více se blížila bouřka, tím slabší jsem se cítila. Když se mi trochu ulevilo, tak se zjistilo, že můj tlak je příliš nízký. Bohužel si neumím vysvětlit reakci organizmu – tento stav jsem zažila poprvé. Kladu si otázku, zda to nemůže souviset s tím, že už nekouřím. Každopádně doufám, že už se to nebude znovu opakovat. Po měsíci abstinování už nemyslím na cigarety tak často. Ale aby to neznělo jako pohádka, chuť zapálit si se samozřejmě občas dostaví, ale jde zahnat mnohem snadněji.
Každý týden bez cigaret, mi dodává sebevědomí, že můžu zvládnout vše, když to opravdu chci. Výročí
měsíc bez cigaret, je pro mě dalším startem. Od pondělí začínám hubnout, nebo přesněji řečeno pokračovat v hubnutí. Už mám nakoupené ovoce a zeleninu, rozepsaný jídelníček a u dveří připravenou sportovní obuv.
Lékaři z Centra pro léčbu závislosti na tabáku mne úžasně naladili a už teď se těším na každý kilogram, kterého se zbavím.
Podrobnosti k projektu Típni TO! LIVE zde
Všechny díly seriálu Típni TO! LIVE zde
Podpořte náš čtyřlístek! Slova povzbuzení nebo radu můžete umístit do našeho fóra nebo jim můžete napsat . Do předmětu uveďte jméno účastnice a Típni TO! LIVE.
Petice proti kouření ve veřejných prostorách: www.stopkoureni.cz
Partneři projektu: ČRo 2 Praha, Centrum pro léčbu závislosti na tabáku, prof. MUDr. Vladimír Vondra, DrSc., MUDr. Iveta Vondrová, Oddělení pneumologie, alergologie a klinické imunologie