velikost písma: A +/ A/ A -

Elektrárna na střeše

Autor: Bohumír Kotora | komentářů: 0

Jako houby po dešti v posledních letech vyrůstají po celém světě solární elektrárny. Tento trend je patrný i na území ČR.

Jestliže na konci roku 2008 bylo u nás 1214 solárních elektráren s výkonem 54,29 MW, v listopadu 2009 už jejich počet činil 3128 o celkovém výkonu 133,4 MW. Tyto systémy těží z toho, že na naše území dopadne na 1m² vodorovné plochy zhruba 950 – 1340 kWh energie, roční množství slunečných hodin se pohybuje v rozmezí 1331 – 1844 podle ČHMÚ, podle jiných zdrojů je to 1600 – 2100 hodin. Přitom z instalované 1 kW běžného solárního systému (např. fotovoltaické články z monokrystalického, popř. multikrystalického křemíku) lze za rok získat v průměru 800 – 1100 kWh elektrické energie. Statistické údaje jsou tedy celkem optimistické i pro možnost instalací malé sluneční elektrárny na střechu rodinných domků, čímž si každá rodina může trochu vylepšit svůj domácí rozpočet.

Od solárního článku po panel
Pojem fotovoltaika lze chápat jako technologii s neomezeným růstovým potenciálem a časově neomezenou možností výroby elektrické energie.. Mnohé vyspělé země světa jí v delším časovém horizontu dokonce přisuzují nezastupitelné místo v energetickém »mixu«. Tento aspekt nabývá na významu zejména vzhledem k narůstající energetické závislosti, hrozící energetické krizi, ekologickým a bezpečnostním otázkám klasických způsobů výroby energie a dalším negativním aspektům současné i budoucí energetiky. V tomto kontextu lze tedy fotovoltaiku vnímat jako jedno z dostupných řešení, jako univerzálně použitelný energetický zdroj, zkrátka jako technologii budoucnosti…

Fotovoltaika využívá přímé přeměny světelné energie na elektrickou energii v polovodičovém prvku označovaném jako fotovoltaický či solární článek. Stejnosměrný elektrický proud, který generuje, je přímo úměrný ploše solárního článku a intenzitě dopadajícího slunečního záření. Napětí jednoho článku s hodnotou přibližně 0,5 V je však příliš nízké pro další běžné využití. Propojením více článků ale získáme napětí, které je již použitelné v různých typech fotovoltaických systémů. Standardně jsou používány sestavy pro jmenovité provozní napětí 12 nebo 24 V.

Sériovým či sériově-paralelním řazením solárních článků vzniká po jejich zapouzdření hermeticky uzavřený fotovoltaický panel, a to proto, aby byla zajištěna jeho dostatečná mechanická a klimatická odolnost (např. vůči silnému větru, krupobití, mrazu apod.). Konstrukce solárních panelů jsou značně rozmanité podle druhu použití, předním krycím materiálem je speciální kalené sklo, které odolává i silnému krupobití.

Výběr fotovoltaického systému
Podle účelu použití lze fotovoltaické systémy rozdělit do 3 skupin (viz níže), od drobných provedení až po síťové systémy:
Nejmenší, avšak nezanedbatelný podíl na FV trhu, tvoří drobné aplikace. Každý jistě zná FV články v kalkulačkách nebo solární nabíječky akumulátorů. Po těchto produktech je neustálá poptávka, protože počet výrobků, jakými jsou mobilní telefony, notebooky, fotoaparáty či MP3 přehrávače, roste geometrickou řadou.

Druhou skupinu reprezentují tzv. ostrovní systémy (off-grid) používající se všude tam, kde není k dispozici rozvodná síť a kde je potřeba střídavého napětí 230 V. Obvykle jsou instalovány na místech, kde není účelné anebo není možné vybudovat elektrickou přípojku, náklady na její vybudování jsou srovnatelné nebo vyšší než náklady na fotovoltaický systém (vzdálenost k rozvodné síti je v rozsahu 500–1000 m, např. chaty, karavany, jachty, napájení dopravní signalizace a telekomunikačních zařízení, zahradní svítidla, světelné reklamy apod.).

Do oblastí s hustou sítí elektrických rozvodů naopak patří tzv. síťové systémy (on-grid). V případě dostatečného slunečního svitu jsou spotřebiče v budově napájeny vlastní »solární« elektrickou energií a případný přebytek je dodáván do veřejné rozvodné sítě. Při nedostatku vlastní energie je elektrická energie z rozvodné sítě odebírána. Systém funguje zcela automaticky díky mikroprocesorovému řízení síťového střídače. A právě tento typ systémů se jeví (za předpokladu dotace) jako zajímavá investiční příležitost, kdy je veškerá produkce FV elektrárny prodávána do sítě za tzv. výkupní tarify.

Není však jednoduché vybrat si dobře. Zadáte-li do internetového vyhledávače Google heslo »fotovoltaika«, objeví se přes 80 000 stránek. Seznam zase nabídne okolo stovky firem prodávajících tyto systémy. Celou situaci komplikuje fakt, že jde o relativně nové obory s rychlým vývojem nových technických řešení. Proto se rozhodně vyplatí požádat o radu fundované odborníky.
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.