TÉMA TÝDNE:
Pečovat o svoji paměť bychom měli v každém věku. Jana Vejsadová – odbornice na trénování paměti v rozhovoru vysvětlila, co je příčinou zapomínání a jak můžeme zhoršení paměti odvrátit.
Kdy si mám začít všímat své paměti?
Záleží na každém z nás, jak bude o svou paměť pečovat. Měli bychom začít co nejdříve. Děti by se měly učit, jak si získané vědomosti dlouhodobě zapamatovat. Školní věk je období, v němž bychom si měli vypěstovat návyk efektivní práce se svou „vnitřní“ pamětí.
Mezi dvacátým a pětačtyřicátým rokem by mělo přijít období prevence. Pravidelným tréninkem poznávacích funkcí bychom si měli budovat kognitivní (poznávací) rezervu na další část života. Co nejméně spoléhat na „externí paměť“ (technické pomůcky), cvičit koncentraci pozornosti a pravidelně relaxovat.
A co v pozdějším věku?
Po pětačtyřicátém roce do konce našeho života přichází nezbytné období aktivizace, které nám pomůže zachovat duševní svěžest a přijatelně fungující paměť i ve vyšším věku. Věkové omezení tu neplatí, v průběhu stárnutí se sice mění, ale slábnout nemusí. Zhoršuje se především pasivitou a nedostatkem podnětů. Proto pozitivní pohled na život, široké podnětové pole, kontakt s druhými lidmi a životospráva jsou dobrou cestou k jejímu uchování.
Co způsobuje zapomínání ve stáří?
Zapomínání vzbuzuje sice s přibývajícím věkem do jisté míry oprávněné obavy, ale naštěstí většinou nejde o chorobnou zapomnětlivost. Existuje hned několik příčin, proč zapomínáme. Zapomenout však můžeme jen to, co jsme si opravdu zapamatovali. Někdy si nevzpomínáme proto, že se informace do paměti vůbec nedostala. Nevěnovali jsme jí pozornost, vnímali jsme ji jen zčásti nebo jsme ji neopakovali. Stane se, že nám ze souvislostí vypadnou podstatná fakta nebo si dokonce zapomeneme určité informace zapamatovat. Nejčastějšími příčinami zapomínání ve stáří jsou interference, to je překrývání starších informací novými („zapomenu jedno pro druhé“) nebo vyhasínání - zapomínání způsobené prostým tokem času.
Co paměti škodí?
Stres, časová tíseň, tréma, nízká sebedůvěra, únava, nepohoda, nedostatek
spánku, nedostatek podnětů, sociální izolace. Kromě toho také vše, co poškozuje mozek – řada chorob, které provází mírná kognitivní porucha (Alzheimerova choroba, únavový syndrom,
CMP...), vydatné holdování alkoholu, kouření (i přes všechny rozporuplné poznatky ve vztahu k paměti), drogy a gamblerství. K těžkému poškození paměti vedou také četná
zranění hlavy při adrenalinových sportech či nezodpovědném
motorismu.
Čtěte první článek k tématu týdne:
Mozková rozcvička zabrání zapomínání
Existují nějaké univerzální triky a cvičení, jak paměť zdokonalovat?
Univerzální návod v rozsahu jednoho odstavce neexistuje. Každý má potřebu zlepšovat jinou složku paměti. Někdo si nepamatuje jména, někdo čísla, jiný se špatně orientuje v prostoru či čase, jiný neudrží nit hovoru a další se chce rychle zdokonalit v
cizím jazyce. Povědomost o vlastní metapaměti, znalost zákonitostí fungování paměti a ověření na praktických příkladech zpravidla pomůže si vlastní dosavadní chyby uvědomit a pokusit se o nápravu.
Co mi naznačuje, že moje paměť není v pořádku?
Nejprve to bývá nadměrné zapomínání (často úsměvné), které brání plnění běžných úkolů, problémy s vyjadřováním, zhoršující se racionální úsudek. Varující jsou změny nálad a chování, ztráta iniciativy, ukládání věcí na nesprávné místo, časová i prostorová dezorientace a tak dále. To signalizuje závažný problém. Změny zaznamená spíš rodina a nejbližší okolí. Ta by také měla iniciovat hledání pomoci na specializovaném medicínském pracovišti.
Přečtěte si také: To je ta moje skleróza
V čem spočívá mozkový jogging?
Toto nové „sportovní“ odvětví založené na vědeckém podkladě proniká v současné době do celého světa. Vychází z poznatku, že cvičením nemusíme posilovat jen tělesnou kondici, ale také svůj mozek můžeme pravidelným tréninkem přimět k vysokým výkonům. Jde o systematický kognitivní trénink, který může být prospěšnou aktivitou v době
studia, na vrcholu životní kariéry či v průběhu stárnutí.
Nejrůznější slovní hrátky pro cvičení paměti
zde.
Jak jste se k němu dostala?
Mozkový jogging je jen jednou ze složek mé práce. Vzhledem ke složení mých klientů dávám spíš přednost kognitivní aktivizaci a kognitivnímu tréninku, tzn. méně dynamickým formám. Certifikáty, které mě k této práci opravňují, jsem získala v rámci dnes již akreditovaného třístupňového vzdělávacího programu České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Prvotním impulsem, který mě k této práci dovedl, byla osobní zkušenost s Alzheimerovou demencí v rodině.
Přečtěte si také: Hudba stimuluje mozek a zpomaluje stárnutí
Kde vás mohou lidé s vašimi tréninky najít a s kým se v kurzech nejčastěji setkáváte?
Především v řadě míst kraje Vysočina, ale i jinde v ČR. V současné době probíhá projekt „Nedovolte mozku stárnout“ v knihovnách pěti měst Vysočiny (Jihlava, Havlíčkův Brod, Třebíč, Žďár nad Sázavou a Pelhřimov). Je realizován za finančního přispění Ministerstva kultury ČR a je určen seniorům. Spolupracuji také s denním stacionářem Úsvit v Havlíčkově Brodě, s členy SONS v Jihlavě, pracuji s lidmi po cévní mozkové příhodě. Zpravidla se ve svých tréninkových programech setkávám s lidmi ve věku 45+, se seniory, s lidmi se zdravotním znevýhodněním, ale kognitivní trénink je záležitostí všech věkových a sociálních skupin.
Vstup do diskuze
zde.
DESATERO JANY VEJSADOVÉ: Udržujte mozek ve formě. Lepší nekoupíte!
Nakrmte ho!
Dejte mu přivonět!
Dejte mu zahrát!
Proběhněte se s ním!
Používejte ho!
Dopřejte mu klídek!
Nechte ho vyspat!
Rozesmějte ho!
Neškoďte mu!
Nechte ho zrát!
Kam dál?
Zacvičte si očima
Trénujeme paměť
Jan Cimický: „Psychické problémy je třeba řešit včas“
Ginkgo probouzí paměť
Co nám signalizuje bolest hlavy
Má podle vás smysl snažit se udržovat paměť ve formě? Myslíte si, že trénink může snížit vaší zapomnětlivost? Jakým způsobem se snažíte svou pamět potrápit v běžném životě? Co vám dělá při pamatování největší potíže? Vaše názory nás zajímají - napiště je do fóra nebo pod článek.