Červené víno je známé svým příznivým vlivem v prevenci koronárních chorob, Alzheimerovy choroby či dokonce rakoviny plic. Mléko starců, jak se mu po staletí říkalo, v malých dávkách rozhodně neuškodí, naopak. Co způsobuje jeho prospěšnost?
Foto: archiv Ladislav Bazala
Není pochyb, že alkohol ve velkém množství vytváří závislost a devastuje lidský organismus. Na druhé straně je zřejmé, že v menších dávkách, zvláště v podobě rudého vína, je pro lidský organismus prospěšný. Jedna či dvě skleničky červeného vína denně mohou například snížit produkci špatného cholesterolu (LDL) a zvýšit produkci dobrého cholesterolu (HDL). Na otázku, proč je nejprospěšnější právě rubínový nápoj z révy, ovšem úplně jednoduchá odpověď není.
Francouzský paradox
Připomeňme si objev tzv. francouzského paradoxu. To je pojem popisující skutečnost, že obyvatelé Francie, přestože jedí v nemalém množství i vydatná a tučná jídla, dochází u nich k nízkému výskytu srdečních chorob. Termín byl poprvé použit v roce 1991 doktorem Serge Renaudem,
vědcem na univerzitě v Bordeaux ve Francii. Později se zjistilo, že příčinou, která způsobuje tento paradox, může být vyšší konzumace červeného vína. Vědci se většinou domnívají, že látka, pro kterou je pití červeného vína prospěšné, je resveratrol. Resveratrol se nachází v hroznech, zejména ve slupkách bobulí. V závislosti na odrůdě může běžné červené víno obsahovat od 0,2 do 18 mg resveratrolu na litr. To, proč jsou červená vína bohatší na resveratrol je dáno odlišností výroby bílých a červených vín. Při výrobě červených vín dochází ke kvašení se slupkami, zatímco při výrobě bílých vín dochází ke kvašení až po té, co se
slupky odstraní.
Čtěte také: Víno z Vysočiny
Na Floridě je to jinak
Je ale resveratrol skutečně důvodem, proč má červené víno tak blahodárné účinky? Jisté to není! Podle některých studií například záleží i na druzích vinné révy. Vitis vinifera (Réva vinná) produkuje od 0,2 do 18 mg na litr, zatímco Vitis rotundifolia (Réva okrouhlolistá) produkuje daleko více resveratrolu bez ohledu na to, zda-li jde o bílé či červené víno (až 40 mg na litr). Tento druh révy je původem z jihovýchodní části USA - z Floridy. Je-li tedy resveratrol hlavním
faktorem prospěšnosti, pak by se měl objevit i paradox floridský! Nic takového ovšem není, naopak i floridští Američané nezřídka předčasně podléhají koronárním chorobám. Podle všeho tedy resveratrol není jedinou látkou, která činí pití vína zdraví prospěšným.
Nadějné polyfenoly
Některé studie připouštějí, že umírněným pitím jakéhokoli alkoholického nápoje lze předcházet srdečním chorobám zejména infarktu myokardu. I
alkohol by teoreticky mohl být jedním z faktorů francouzského paradoxu. Tento argument ovšem staví na hlavu statistika. I když mají Francouzi pověst pijáků vína, proti jiným zemím v Evropě - Německu, Velké Británii ale i České republice jsou ve spotřebě alkoholu na hlavu velmi umírnění. Přitom jsou zdravější. Vědci proto přišli s tím, že za zázrakem francouzského vína jsou polyfenoly. Tyto látky prý poskytují největší stupeň ochrany pro krevní buňky – a přitom se víc vyskytují právě ve francouzských vínech.
Polyfenoly také například prokazatelně snižují krevní tlak. Ani to však zřejmě nebude úplně správná odpověď. Lépe než z vína, můžete polyfenoly dostat do těla pravidelnou
konzumací jediného jablka denně.
Kam dál?
Toužíte po dlouhověkosti? Pijte víno!
Sex po padesátce je jiný, ale stále krásný
Exotika na talíři
Vídeň: město kaváren a širokých bulvárů
Myslíte si, že se z pravidelného pití vína může stát návyk vedoucí až k alkoholismu? Nebo je sklenička pro zdraví zanedbatelné množství? Diskutujte na našem fóru , pod článkem, nebo na facebooku.