Občas se o stáří mluví jako o druhém dětství. A to proto, že mnohdy přináší fyzickou slabost, zranitelnost, naivitu a bezradnost – tedy vlastnosti přisuzované hlavně nedospělé části populace. Tahle analogie bohužel platí v mnohém. Třeba v tom, že tak jako existují týrané děti, jsou i týraní senioři.
Právě v minulém týdnu například vyplynulo napovrch kruté týrání dvaašedesátileté
babičky, kterého se v dvoupokojovém pražském bytě dopouštěla seniorčina dcera, její druh a dokonce i její nezletilá vnoučata. Starší paní zachránil jen zásah policie. Policisté museli zavolat záchranku . Ta odvezla babičku do
nemocnice, kde ji museli hospitalizovat. Přijímající lékař zjistil, že seniorka má na těle nejen čerstvá zranění, ale i stopy opakovaného násilí staršího data. Sociální dávky babičky byly přitom pro celou rodinu jedním z mála stálých příjmů.
Volejte policii
V tomto případě policie zasáhla po upozornění sousedů a snad situaci alespoň částečně vyřešila. Co si ale mají počít jiní týraní senioři? Zvláště když mají pocit, že jsou na vše sami a že okolí je hluché a slepé? Především by se neměli ostýchat obrátit se na policii sami. Od počátku roku 2007 totiž platí nový
zákon, podle něhož je policie oprávněna, zjistí-li, že se v daném případě jedná o domácí násilí, násilníka (a tím může být i žena) vykázat z bytu nebo domu společně užívaného s obětí domácího násilí. Je ale třeba se obrátit na státní, nikoli městskou policii! V zákonu stojí, že policie České republiky „svým ústním a posléze i písemně zpracovaným rozhodnutím násilnou osobu vykáže vždy tehdy, zjistí-li, že se v dané věci jedná o případ domácího násilí. Současně pak může být vedle toho vykázání jednání vykázané osoby vyšetřováno v rámci trestního řízení, nebo je prováděno přestupkové řízení.“ Při dostatečném osvědčení domácího
násilí je policie oprávněna násilnou osobu na místě ze společného obydlí vykázat a současně s tím jí zakázat vstup do společného obydlí a jeho bezprostředního okolí na dobu 10 dnů. Tato doba nemůže být v žádném případě zkrácena, a to ani tehdy, kdyby s tím ohrožená osoba souhlasila! Policista takto rozhodne z úřední povinnosti, tzn. pokaždé, jsou-li pro takový postup splněny
podmínky a může tak učinit dokonce i proti vůli oběti domácího násilí.
S pomocí právníka a soudu
Samozřejmě, že se v některých závažných případech může stát, že desetidenní lhůta k uklidnění agresora nestačí. Má v takovém případě oběť domácího násilí jen vyklidit hrubiánovi prostor? Na dočasnou dobu je to samozřejmě možná nejpraktičtější řešení – problém je však v tom, že týraný
senior většinou nemá kam jít a jindy si prostě netroufá měnit své léta zavedené zvyky. Co dělat v takovém případě? Podle zkušeností z jiných zemí EU je nyní nově upravena možnost domáhat se ochrany cestou civilního řízení u soudu. Oběť domácího násilí může (s odvoláním na § 76b občanského soudního řádu) podat k soudu návrh, aby bylo nařízeno předběžné opatření.
O takovém návrhu soudy rozhodují zpravidla bezodkladně (nejdéle však do 48 hodin od doby, co byl návrh na nařízení předběžného opatření podán) a pokud návrhu ohrožené osoby vyhoví, pak násilníkovi uloží zejména, aby dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s ohroženou osobou i jeho bezprostřední okolí, případně také, aby se zdržel setkávání s ohroženou osobou a navazování s ní jakýchkoliv (např. i telefonní nebo SMS) kontaktů. Předběžné opatření soudu se nařizuje na jeden měsíc od vydání a pokud předtím o vykázání rozhodla policie, navazuje rozhodnutí soudu na desetidenní lhůtu stanovenou v rozhodnutí policie. Návrh k soudu může ovšem ohrožená
osoba podat, aniž by mu předcházelo vykázání, které provedla policie nebo naopak v době, kdy platí vykázání provedené policií (v tomto případě se desetidenní lhůta platnosti vykázání na základě policejního rozhodnutí prodlouží do doby, než soud rozhodne o předběžném opatření).
Připomeňme nicméně, že návrh na ochranu
soudem a vykázání násilníka na delší dobu je lépe nechat napsat právníkem, neboť soudy si potrpí na formální postup. Ani toho se nemusí týraný senior děsit, existují možnosti, jak využít právní pomoci zdarma, případně to může zařídit některá z charitativních organizací.
Více podrobností se dozvíte v článku Domácí násilí: jak se bránit?
Máte osobní zkušenost s násilím v rodině? Jak se to vyřešilo u vás? Svěřte se na našem fóru nebo přímo v diskuzi pod článkem.
Kam dál?
Co dělat, když zaměstnavatel neplatí?
Jak poznáte seriózní realitku?
Co si k vám vymahači dluhů nemůžou dovolit
Senioři volají o pomoc
Právní pomoc zdarma