V době masopustu, kterou právě prožíváme (letos končí 9. března) si lidé odedávna dávali až přespříliš do nosu. A co proti přejedení a přepitosti dělali?
Recepty z počátku dvacátého století jsou
rozmanité a místy i docela drsné. Tohle se například uvádělo v dobových příručkách:
1. Studená voda patří k nejlepším povzbuzovadlům z opití. Když v Rusku na ulici opilého, bez sebe ležícího naleznou, dopraví ho k nejbližší kašně, a tam mu hodně studenou lázeň připraví.
2. Kdo se před opicí pojistiti chce, nechť vypije hodně
čaje s cukrem a mlékem.
3. Vychlazená voda, v níž se tvrdý, pražený pšeničný chléb spařil, slouží k zabránění následků hojně vypitého vína.
4. Prostředek berlínského lidu proti ochmelení jest sklenice roztoku z několika lžiček soli kuchyňské.
5. K zahnání opice užívají v jižním Francouzsku
česnek, neboť zapuzuje brzce následky opití, odváděje víno a lihoviny do částí dolejších.
6. V Homérově eposu doporučuje Hermes Odysseovi k zapuzení ochmelenosti rovněž česnek.
7. V lékařské knize z roku 1596 radí se proti opici tři až sedm mandlí snísti, k tomu však se připojuje: Kdo se opije, nechť se vydáví. Totéž radil již Galénos.
Čtěte také Mumio pomáhá proti stresu
8. Tamtéž se můžeme rady dočísti: nohy do teplé vody vstrčiti, solí a teplým suknem tříti.
9. Proti bolení hlavy, těžkostem a jiným následkům opití slouží
procházka v čerstvém povětří, ranní projížďka na koni, něco slaniny neb uzeniny, salát se sardelema neb slanečkem, oukrop a podobné dráždivé, slané pokrmy.
10. Podobně několik lžic vinného octa.
11. V starověku považována kapusta za prostředek pro snadnější snešení vína a předejití bolení hlavy z přílišného požití vína povstalého. V podobných případech jídali vařenou kapustu, čerstvé pak
listy si na hlavu přikládali.
12. Proslulý Mathiotus, životní lékař jednoho rakouského arcivévody, praví o kyselém zelí následovně: Na opilé má zvláštní moc, pročež je Němci co každodenní příkrm při obědě předkládají, by víno neškodným učinili. Považují je za protilék vína. Ve Vídni nevyjde z mnohých hostinců zelí přes celý rok.
13. By se ochlastům víno zošklivilo, má se jim ve víně úhoř utopiti. Galénos praví: Utopí-li se ve
víně úhoř a to víno se píti dá, působí nechuť a nápoj ten zošklivuje.
Spolehlivější může ovšem býti prostředek jednoho lékárníka, který ženám dával, když k němu přicházejíce jej prosily, by jim něco dal, čím by chuť svých mužů po kořalce zapudily. Dával jim v takových případech několik gránů vinného kamene dávivého, který do kořalky namíchaly a mužům svým k pití dávaly. Ustavičnými z toho pošlými těžkostmi prý se musí každý
nápoj zoškliviti; nesmí se prý však příliš malé dávky vinného kamene dávivého podávati, což prý spíše chuť k pití množí.
Za novějších časů proslulý prostředek Brühl-Cramerovský proti opíjení sestává z rozředěné kyseliny sírové ve spojení s hořkými, sílícími látkami. Po čtrnáctidenním užívání dostaví se prý obyčejně ošklivost pro všecky druhy kořalek.
Ve svém spise o opilství vypravuje dr. Lettsom o jednom mužském, který chtěje si pití odvyknouti, do sklenky s kořalkou vždy kapku pečetního
vosku ukápnouti nechal, což tak dlouho činil, až se sklenka voskem naplnila; tak si pití kořalky ponenáhlu odvykl. Trotter, jenž toto uvádí, právem dí, že takéto počínání dětinské jest; zlý ten návyk má se najednou přerušiti.
Věříte na starodávné babské rady? Popovídejte si o tom na našem diskusním fóru nebo přímo pod článkem.
Kam dál?
Zelená lékárna na drobná poranění
Indiana Jones dnešních dnů – geocacher
Okrasné trávy: koncert pro vítr a stébla
Pichlavý dar slunce - Aloe vera
Na co využít cigarety?