TÉMA TÝDNE:
Mít depresi se stalo součástí moderního životního stylu. Hektické životní tempo, ekonomické tlaky, pracovní stres, problémy v rodině – to vše může k depresi přispět. Trpí jí dvakrát častěji ženy než muži.
Deprese není jen onemocnění naší psychiky. Trvá-li dlouho, může přerůst v závažné psychosomatické onemocnění. Tedy nemoc, projevující se nejen onemocněním našeho nitra, ale také následným onemocněním našeho těla.
Co to je?
Na začátek si připomeňme, co to vlastně deprese je. Je to psychické onemocnění, které se projevuje smutkem, sklíčeností, ztrátou zájmu o dění okolo sebe, apatií. Tento stav může trvat týdny i měsíce a má tendenci se vracet. Zejména dlouhodobá neléčená deprese (trvající déle než půl roku) může mít další negativní důsledky na zdraví, přerůstající do roviny fyzické (nespavost, pocit tíhy na hrudi, bolesti hlavy, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, poruchy příjmu potravy a další). V závažných případech může deprese dohnat nemocného až k myšlenkám na sebevraždu.
Co je příčinou?
Příčiny jsou různé a pro úspěšnou léčbu je základním předpokladem jejich odstranění nebo potlačení jejich vlivu na psychiku.
Deprese může být podmíněna
geneticky. Každý člověk má vrozenu určitou schopnost vyrovnat se s každodenním působením stresů. A těch na nás působí více než v minulosti, ať je to tlak ze strany rodičů,
školy,
zaměstnání, partnera, společnosti… Zatímco někdo umí problémy řešit a ty, co řešit nelze, házet za hlavu, jiný se při sebemenší odchylce od denní rutiny hroutí. Lékaři hovoří o periodické depresivní poruše.
V úterý si přečtěte rozhovor s psychiatričkou Zdeňkou Staškovou v textu S depresemi se svěřte psychiatrovi a ve čtvrtek dalčí článek k tématu Udělejte něco pro sebe, zažeňte chmury!
Také
výchova dítěte a zážitky z dětství mohou do budoucna vznik depresí ovlivnit. Příliš autoritářská či naopak ochranářská výchova, ztráta rodiče v raném věku či traumatizující zážitek mohou již v dětství nastartovat náchylnost k depresím, které se naplno projeví až v dospělosti. „Moje dětství hodně ovlivnila babička a také matka, se kterými jsem bydlela. Bály se o mě, jsem jedináček. Proto mne hlídaly jako oko v hlavě. Skoro nikam jsem sama nesměla, neexistovalo, abych lítala s dětmi po ulici. Později jsem se z diskotéky musela vracet už v osm hodin. Dodnes trpím úzkostí, když můj život vybočí z rutiny. Když třeba někam jedu, i na
dovolenou, tři dny dopředu mám z toho sevřený žaludek a
špatné spaní,“ říká paní Ivana.
Ve čtvrtek si na téma deprese přečtěte příběhy pana Stanislava a paní Marie
Některé
léky (například proti vysokému krevnímu tlaku, hormonální léky, některé druhy antikoncepce…) mají negativní vliv na psychiku jako jeden z možných vedlejších účinků. Zejména u psychicky labilních jedinců.
Hormonální změny, zejména ve středním věku. Týkají se žen i mužů. Například vyhasínání tvorby ženských pohlavních hormonů v
menopauze může být mimo jiné doprovázeno i stavy sklíčenosti, úzkostmi a depresemi. Termín laktační psychóza u matek po porodu také souvisí se změnami hormonů. Ve středním a starším věku dochází i u mužů k hormonálním změnám, které mohou negativně ovlivňovat psychiku.
Přečtěte si také: Při depresi jezte mungo a chřest
U starších lidí pak bývá spouštěčem deprese
odchod dětí z domova a jejich nezájem o rodiče, těžká nemoc, osamělost, ztráta nebo úmrtí partnera. Příčin je mnoho, jsou rozmanité, stejně jako je mnoho každodenních stresů. „Scházeli jsem se dlouhá léta s rodinou, která bydlí v sousedním domě,“ vzpomíná pan Josef z malé pohraniční vesnice. „Manželé měli mnoho koníčků, největší ale
turistiku. Těšili se na důchod, že budou mít více času. Pak ale Jarek odjel do
lázní, kde ho sbalila o patnáct let mladší ženská. Musel se zbláznit. Domů si přijel jen pro věci. Věrka, jeho žena, se od té doby začala doslova ztrácet před očima. Ani ne do roka zemřela. Říkalo se, že na rakovinu. Nevěřím, bylo to steskem a trápením.“
Kam dál?
Co když „dědka“ chytne druhá míza?
Jak získat zpět ztracené sebevědomí
Ztratil partner práci? Podpořte ho!
Naši „mladí“ se rozvádějí
Trpěli jste někdy depresí? Co bylo její příčinou? Vnímáte rozdíl mezi špatnou náladou nebo tzv. rozladou a depresí? Podělte se o svůj názor a zkušenosti s ostatními ve fóru, pod článkem nebo nám napište svůj příběh na .