Paní Alžběta nyní měsíčně pobírá důchod asi 10.000 Kč, v roce 2011 by jí měl být zvýšen o necelých 400 Kč. V roce 2012 však zřejmě poroste pomaleji.
Od roku 2012 možná už nebudou penze růst také na základě třetiny růstu reálných platů za poslední dva roky, ale jen cen, tedy o inflaci. Pokud by vládní koalice ODS, TOP 09 a VV toto opatření prosadila, senioři s průměrným důchodem (nyní 10.065 Kč, muži 11.132 Kč a ženy 9143 Kč) by tím měsíčně přišli asi o 150 až 170 korun navíc.
Jak to vidí politici
Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) chce vláda daný krok prosadit spolu s důchodovou reformou, obdobný návrh prosazuje i tzv. Bezděkova komise, která reformu připravovala. Stávající růst důchodů je podle jeho slov pro státní pokladnu neúnosný – příští rok půjde na důchody téměř o 19 miliard korun více než letos.
Podle nynějších pravidel by měli penzisté s průměrným důchodem dostat příští rok o necelých 400 korun víc, podle nových pravidel by to bylo něco málo přes 230 korun. Státní kasa by tím ušetřila 5 až 6 miliard. Zatímco vládní koalice má za to, že stávající stav je neudržitelný, opozice z řad ČSSD a KSČM je názoru, že na penzistech by stát šetřit neměl.
Přečtěte si také: Ministr Drábek: Výpočet důchodů se změní
Hlas lidu
„Jak je na tom rozpočet a zda by bylo možné brát jinde, nevím. Každopádně ale vím, že pro mě je dobrá každá stovka. V peněžence mi stále chybí,“ uvedla pro Žijemenaplno.cz paní Alžběta, které letos bylo sedmdesát let a žije v pražských Vršovicích. Přivydělávat si nechodí, protože pečuje o vnoučata. Rodina jí finančně pomáhá.
„Jinak bych si nemohla dovolit třeba občas vyjet na výlet nebo do lázní,“ říká.
Přečtěte si také: Podnebí jako lék?
Pětasedmdesátiletý pan Václav z Vysočiny je na tom hůř. Jeho penze činí devět tisíc korun měsíčně a syn má starosti sám se sebou – momentálně je v evidenci Úřadu práce. Pomoc z rodiny tudíž momentálně není žádná.
„Vycházím tip ťop, co mi taky zbývá… Nějak to zvládnu, i když to poroste pomaleji, hlavně, že to nepůjde dolů,“ dodává s úsměvem. S tím, že ho více než pomalejší růst penzí mrzí to, že především mladí lidé často berou důchody jako přítěž, jako sociální dávku, nikoli jako samozřejmost, kterou si staří lidé předplatili dlouholetou prací.
Přečtěte si také: Vícegenerační soužití očima otců a synů
Paní Jindřišce z Karlovarska je devětašedesát, má penzi přes 10 tisíc korun měsíčně a k tomu práci ve vrátnici na čtyři hodiny denně – vydělá si 6 tisíc měsíčně.
„Zatím to jde, takže si v žádném případě nestěžuji,“ říká. Rozumí tomu, že je nutné šetřit, není si ale jistá, zda zrovna na seniorech.
„Vyvolá to v nás pak divný pocit, celý život jsme vytvářeli hodnoty, ale každý holt jednou zestárne,“ říká.
Přečtěte si také: Pracujte i v důchodu
„Mám za to, že jinak to nejde, než prostě udělat to, aby penze pomaleji rostly. Vždyť by stát zbankrotoval. Ze zákona mají povinnost starat se o nás naše děti. Proto bych spíš započal pořádnou diskusi o tom, že se děti o své staré rodiče mají starat, že stát je až na druhém místě jako záchranná síť. Já mám na děti štěstí, ale někteří nemají,“ uvedl pro Žijemenaplno.cz pan František z Chebu. Je mu osmdesát let, je vdovec a otec dvou dcer a jednoho syna. Penzi pobírá ve výši devět tisíc korun měsíčně.
Kam dál?
Kolik stojí sociální stát?
Proč je nutné vést rodinný rozpočet
Budou se důchodci dělit na bohaté, chudé a ty české?
Jak se zabezpečit na stáří
Je podle vás reálné, že vládní koalice svůj záměr prosadí? Jaký je váš názor na pomalejší růst penzí? Napište své mínění přímo pod článek nebo do fóra.