V našem seriálu Zapomenuté skvosty jsme tentokrát zabloudili na Kutnohorsko do obce Starkoč, které vévodí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Tento sakrální „dezolát“ v současnosti není využívaný a značně chátrá.

Starkoč je malá vesnička zhruba se stovkou obyvatel. Leží přibližně na půl cesty mezi Čáslaví (10 km) a Heřmanovým Městcem (13 km). Nejbližším městečkem je však jižně ležící Ronov nad Doubravou (5,5 km). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Ze stejné doby jsou doloženy i zmínky o původním kostele.
Jako z pohádky
Východně od návsi stojí na nápadném vršku barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie obklopený hřbitovem. Monumentální sakrální stavba je vidět zdaleka a působí takřka pohádkovým dojmem.

Tento barokní neorientovaný jednolodní objekt s mohutnou hranolovitou věží byl postaven roku 1738 na místě staršího gotického kostela. Nároží jsou zaoblená, na severní straně stojí sakristie. Vnitřek objektu je tzv. plochostropý. Jak bylo prokázáno, hlavní oltář i ostatní vybavení pocházejí z 18. století. Přestože rekonstrukce stavby proběhla v letech 1875 – 1876, po necelých 40 letech se začaly objevovat nové trhliny v základových zdech. Další obnova proběhla v roce 1936, od té doby však kostel značně zchátral. I když se v roce 2003 podařilo u objektu položit novou
střešní krytinu, jeho stav je neutěšený a volá po co nejrychlejším zásahu a celkové
rekonstrukci. Jinak si ho brzy připíšeme k zhrouceným sakrálním stavbám.
Peníze na další renovaci ale zatím nejsou. Objekt momentálně nemá strop, pouze trámy. Jejich prostory využívají v plné míře holubi, kteří památku znečisťují a ničí.
Čtěte také:
Zapomenuté skvosty: Štolmíř - kostel sv. Havla
Renesanční unikáty
Kostel obepíná hřbitov ohraničený zdí s vezděnými figurálními náhrobníky. Renesanční mramorové reliéfy patří rodu Chotouchovských a pocházejí z konce 16. a počátku 17. století. Ohradní zeď má dvě vstupní branky, které jsou ozdobeny sochou ženy s křížem a květinami. Hřbitovní zeď byla před deseti roky opravena společně s obvodovou zdí rybníka, který leží pod kopcem.
Josip Plečnik - Dvorní architekt prezidenta Masaryka
Zajímavosti z webu
Nejmenovaná dívka ze Starkoče, přibližně okolo roku 1995, zkoumala církevní záznamy zdejší sakrální památky. Zjistila, že kostel by měl být dle písemností z 18. století po vichřici již oficiálně totálně rozbořen. V tomto dokumentu se psalo i o cenném
obrazu uvnitř kostela o velikosti zhruba 2,5 x 3,5 metru, který měl následně podlehnout zkáze. Obyvatelé Starkoče věděli, že v kostele je umístěn jeden z velmi cenných obrazů Nanebevzetí Panny Marie, jehož cena by byla několik desítek milionů korun. Snažili se
dlouhá léta tuto informaci udržet v tajnosti. Uvědomovali si, že když se jim nepodaří podniknout záchrannou akci a obraz vyprostit, přilákali by
zloděje. Záznamy o kostele byly naštěstí upraveny a obraz v tajnosti nahlášen a přemístěn do Chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Měl velkou trhlinu, která ho znehodnotila, ale restaurováním dvojicí umělců až několik desetiletí po poškození zůstal dochován, na rozdíl od původních církevních záznamů.
Okolí
V okolí obce Strakoč nalezneme ještě několik podobně zdevastovaných sakrálních staveb, které však mají trochu lepší osud než zdejší kostel. V jednom z dalších dílů seriálu se vypravíme do nedaleké obce Zbyslav, abychom se seznámili s tamním občanským sdružením, které bojuje za obnovu kostela Nejsvětější Trojice s unikátním zalomeným dvojramenným schodištěm se sochami sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a dvěma anděly.
Foto: autorka -almavi®
Literatura: Umělecké památky Čech, Academia Praha 1980
Kam dál?
Kryštof Dientzenhofer: Barokní „kouzelník“
Giovanni Battista Alliprandi – palácový architekt
Zašlá sláva Efesu
Neprávem opomíjený hrad
Perla jižních Čech - Český Krumlov
Půvabnou krajinou Trhosvinenska
Za atmosférou středověku
Nachází se ve vašem okolí zapomenutá sakrální stavba či památka, která stojí za zmínku? Napište na adresu , případně do diskuze nebo pod článek svůj tip. Informaci zpracujeme v některém z dalších dílů našeho seriálu.