To, že si Holanďan, Ir nebo Brit spoří soukromě na důchod podstatně více než Čech, asi nikoho nepřekvapí. Ale věděli jste, že v míře úspor na penzi nás předběhli již i Poláci a Maďaři?
Změny, které se v těchto evropských zemích odehrály v posledních několika letech, souvisejí nejčastěji s provedenou penzijní reformou a více-pilířovým systémem. V neveřejném pracovním dokumentu Evropské komise nazvaném Dekáda
penzijních reforem v EU jsou shrnuty hlavní směry, kterými se státy unie v oblasti penzijních reforem ubírají. Je to například prodlužování věku pro odchod do důchodu, zpřísňování podmínek pro vznik nároku na starobní důchod, zvyšování významu soukromých spořících pilířů, změny v nastavení valorizací a indexací penzí, související úpravy na pracovním trhu nebo stanovení výše minimální penze.
V souvislosti se zvyšováním významu více-pilířového systému, kdy lidé neplatí jen daně do systému PAYG (Pay as you go), ale paralelně spoří nebo
investují v soukromě spravovaných fondech, uvádí zpráva několik zajímavých údajů. Nejprve obecné shrnutí toho, jak evropské státy zvyšují význam tohoto „soukromého spoření“ v rámci svých důchodových systémů: v tabulce č.1 vidíme, že Česká republika patří ke státům, kde má tento pilíř zatím velmi malý význam.
Přečtěte si také: Jak se zabezpečit na stáří
Tabulka č. 1: Význam soukromých nebo státem řízených fondů jako alternativy k PAYG v důchodovém systému evropských států
Zdroj: Dekáda penzijních reforem v EU
V první skupině států, u nichž je význam alternativního pilíře vysoký, překvapivě nalezneme i naše středoevropské partnery Polsko a Maďarsko a pochopitelně i Slovensko. Odráží se zde fakt, že tyto státy už mají za sebou alespoň kus penzijní
reformy, a jejich obyvatelé si tak dobrovolně nebo povinně odkládají podstatně více prostředků do penzijních fondů.
Přečtěte si také: Kolik stojí sociální stát?
Další graf ukazuje podíl prostředků v soukromě spravovaných fondech určených na penzi v porovnání s HDP. Podíváme-li se na výchozí srovnávací rok 2001, byli jsme například s Polskem na stejné startovací čáře. O sedm let později je podíl polských prostředků ve srovnání s českým více než dvojnásobný. Na úplně jiných úrovních se pak pohybují státy, jako je Velká Británie, Irsko, Nizozemí, Finsko nebo Dánsko, kde naspořené prostředky dosahují čtyřiceti, ale i více než sta procent HDP. Českých 5% z HDP odpovídá 186 miliardám korun evidovaným na účtech penzijních
fondů ke konci roku 2008 v porovnání s 3706 miliardami HDP téhož roku.
Graf č.1: Podíl prostředků v soukromě spravovaných fondech jako procento z HDP; údaj za roky 2001 a 2008
Zdroj: OECD GPS database
Pokud chceme trávit důchod po boku Holanďanů na Kanárských ostrovech, je na čase přestat spoléhat na otesánka PAYG a nabídnout dnešním třicátníkům alternativu, která je bude motivovat k zodpovědnějšímu přístupu k penzím. Stovka nebo pětistovka do penzijního fondu, již dnes klientovi doporučí většina rozumných
poradců, totiž rozhodně nic neřeší. Pokud nám za šest let stihl ujet středoevropský vlak v takovéto míře, každý další rok jen nabíráme významnější zpoždění.
Zdroj: www.finmag.cz - O penězích jinak
Kam dál?
Důchody se začnou počítat jinak! Zvýhodní superbohaté
Proč je nutné vést rodinný rozpočet
Chytrá investice: zlaté mince
Finanční produkty se státní podporou
Jste pro systém opt-out, nebo byste raději, aby s našetřenými finančními prostředky na důchod hospodařil stát? Napište nám svůj názor přímo pod článek nebo do diskuzního fóra.