Existují milovníci vína, kteří pěstují révu v netradičních oblastech. Takovou je například Vysočina. I zde je prostor pro malovýrobu – navzdory podnebí a lokalitě. Místní víno má osobitou chuť a vůni, na kterou v supermarketu nenarazíte.
Víno se v Česku pěstuje v šesti vinařských podoblastech. Dvě jsou v Čechách – litoměřická a mělnická, ostatní čtyři najdete na Moravě – znojemskou, mikulovskou, velkopavlovickou a slováckou. Pro každou oblast jsou typické jiné druhy vína, jejichž chutě jsou rozmanité. Vliv na to má sluneční svit, vlhkost, kvalita půdy, teplota a řada dalších faktorů.
Minivinohrad na Vysočině
Jedním z vinařských dobrodruhů je Ladislav Bazala z Rokytnice nad Rokytnou – vesnice na Třebíčsku, ležící v nadmořské výšce 535 metrů. Na rozlehlé zahradě u svého domu pěstuje víno již několik let.
„V práci jsem se dostal do kolektivu lidí, kteří dováželi hrozny z jihu Moravy a víno si vyráběli pro vlastní potřebu. Své výtvory představovali na nejrůznějších společných akcích, kde jsme je ochutnávali. Jiní kolegové vlastní víno dokonce pěstovali,“ popisuje Ladislav Bazala způsob, jakým se k myšlence pěstování vína dostal. Když postavil dům na vesnici a založil minivinohrad, začal se o víno zajímat ještě víc. O radu požádal spolužáka ze střední školy, který vinařil relativně ve velkém.
Začalo to u burčáku
„Nejdřív jsem neměl ambice dělat víno, stačil burčák,“ popisuje Ladislav Bazala. Výroba vína není jednoduchá a vyžaduje velké odhodlání a nadšení. Postupem času se pan Bazala rozhodl, že to zkusí:
„Pěstovat víno v malém musí člověka bavit, nesmí to vzdát po prvním krachu,“ konstatuje. Samozřejmě, pouhé odhodlání nestačí. Je třeba znát alespoň základy – jak víno řezat, jak a co vylamovat, čím a kdy stříkat a podobně.
„S tím laboruju do teď,“ směje se. Když už máte nadšení i znalosti, jste odkázáni na počasí. „Musí být bez větších jarních mrazíků, nesmí napršet do květů, musí být vláha i sluníčko při nalévání a uzavírání hroznů a hlavně sluníčko při jejich dozrávání a zaměkání,“ vyjmenovává nadšený vinař.
Jak se při výrobě postupuje?
1. hrozny se opatrně posbírají
2. odstopkují se
3. šetrně rozemelou (nesmí se rozemílat stopky a pecky, aby víno nebylo příliš trpké)
4. vylisovaný mošt kvasí v nádobách ze dřeva, skla nebo nerezi
5. víno se školí – síření, filtrace, čistění atd
6 zrání probíhá ve skleněných demižonech nebo v dřevěných či nerezových sudech
7. lahvuje se do sterilních lahví, aby se nekazilo
A co vybavení?
Protože malovýroba vína je koníček, řídí se nákup potřebného příslušenství především cenou. Používají se nejčastěji podomácku vyrobené a upravené nástroje:
„Ze začátku jsme hrozny obírali ručně a mačkali šťouchačkou na brambory. Později jsem si sehnal vyřazený ruční mlýnek a lis na sto litrů z Ladné u Břeclavi,“ vzpomíná Ladislav Bazala. Neobejde se bez různě velkých demižonů:
„Víno nesmí zoxidovat, což znamená, že se musí zhruba jednou měsíčně přetahovat přes sirné plátky z poloplných velkých nádob do menších tak, aby byly zase plné,“ popisuje vinař.
Ideál, kterého jsem nedosáhl
„Ze svého vinohradu jsem vypěstoval nejvíce předloni – 120 litrů,“ uvedl Bazala.
„Ideální výnos z jedné hlavy vinné révy jsou tři až čtyři kila hroznů. To je cíl, kterého jsem ještě nedosáhl,“ dodal. Pro pěstování v netradičních oblastech je velmi důležitý výběr odrůdy.
„Nejlíp se u nás daří nenáročné moldavské odrůdě Festivalnyj. Pěstujeme také moravský muškát, rulandské šedé, chardonnay, z modrých odrůd se nám osvědčil německý dornfelder.“
Pokud vás pěstování vína v malém láká, počítejte s tím, že vám práce i v malém vinohradu zabere několik hodin týdně. Je to však originální koníček a při posezení s přáteli se blýsknete ochutnávkou vína z vlastní produkce.
Kam dál?
Když je víno VOC
„Staronové“ farmářské trhy