V dětství přišel při autonehodě o nohu, ale to mu nezabránilo splnit si svůj sen. Díky svému postižení se paradoxně dostal až mezi své vysněné hrdiny v cyklistickém pelotonu.
Cyklistický „profík“
Se svým handicapem se již desetiletí pere o paralympijské vavříny a mistrovské tituly a jeho dominantní postavení v paralympijské cyklistice ho přivedlo na myšlenku startovat i v závodech se zdravými sportovci, včetně těch nejslavnějších.
Jirka Ježek je zvyklý zdolávat mety nejvyšší. Tu poslední “závodní“ dobyl nedávno. V listopadu 2009 přidal ke zlaté medaili a pozici světového šampiona ve stíhacím závodě na 4 km i světový rekord (4:40:899 min). Na “společenskou“ však čekal plných deset let. K několika titulům mistra světa i Evropy a k pěti zlatým paralympijským medailím v únoru letošního roku přibyl i titul Nejlepší handicapovaný sportovec roku 2009 v České republice. Při slavnostním vyhlášení sklidil zasloužené ovace publika, získané ocenění mu přál snad každý. Jak prohlásil
„Podobné ankety a vyhlášení beru s rezervou, protože vím, jak je těžké srovnávat různé sporty a výkony jednotlivých sportovců. Přesto musím přiznat, že mě vítězství velice potěšilo.“ Deset sezón byl vždy v Top Ten, ale vyhrál až letos. Samozřejmě, že je pro něho důležitější vyhrávat na kole a vítězství na cílové pásce před diváky je nade vše, ale rozhodně to bylo příjemné zakončení další veleúspěšné sezóny.
„Určitě to byla i velká příležitost veřejně poděkovat všem skvělým lidem, kteří mi k úspěchům pomáhají. Ti měli z mého ocenění obrovskou radost. Osobně to beru jako ocenění mé dlouhodobé práce v propagaci paralympijského sportu.“
Od startu až k získaným titulům
Stejně jako se neustále vyvíjí sport “zdravých“, zkvalitňuje se i paralympijská cyklistika.
„Když jsem v roce 1994 s cyklistikou začínal, byl to ryze amatérský sport, kde závodníci samozřejmě tvrdě trénovali, ale každý měl své zaměstnání a cyklistika byla pro většinu spíš příjemným hobby. Od paralympijských her v Sydney se začalo “přiostřovat“ a rostla touha sportovců opravdu něco dokázat.“ S větší medializací rostla také konkurence a cyklistika lákala více a více handicapovaných sportovců.
„Před OH v Aténách 2004 jsem se rozhodl k radikálnímu kroku. Osobní sponzoři mi umožnili opustit zaměstnání a já tak přešel na dráhu profesionála. Na sportovní výkon to mělo zásadní vliv a díky tomu jsem mohl své zlato obhájit. Soupeři ale nezůstávali pozadu, a tak se spirála profesionality roztáčela.“ Dnes už je cyklistika handicapovaných absolutně profesionální záležitost jak náročností tréninku, tak vybavením.
„Mám stejná špičková kola jako vítězové Tour de France, můj roční objem tréninku se od “zdravých“ profesionálů také moc neliší,“ dodává stále usměvavý Jirka.
Najetá kilometráž je základ
Trenér Viktor Zapletal na Jirku žádné nároky neklade. Spíše s ním konzultuje drobné detaily, např. speciální trénink těsně před důležitou akcí, nebo ujištění, že to, co dělá, je správné.
„Snažím se poslouchat své tělo a za ty roky celkem tuším, co mám dělat.“ Cyklistická příprava vypadá monotónně a je dost ubíjející. Hodiny a hodiny strávené na
kole, ať je zima, déšť, či parné slunce.
„Tím, že 90 % závodů absolvuji se “zdravými“, musím trénovat jako oni. Ročně to znamená najet přes 30 tisíc kilometrů. Když nejsem na závodech, dopoledne sednu na kolo a jedu v průměru 4 hodiny. Pak ještě nějaké posilování, nebo další kratší trénink na kole. Pro většinu lidí asi nic zábavného, ale jinak to bohužel nejde.“
Bude paralympiáda v Londýně v roce 2012 rozloučením?
Na OH v Londýně 2012 zatím moc nemyslí, ale přiznává, že to asi bude jeho poslední velká soutěž v paralympijské cyklistice.
„Chtěl bych se samozřejmě rozloučit co nejlepším výsledkem, ale bude mi v té době 38 let a na vítězství si už netroufám pomýšlet. V té době budu mít za sebou přes dvacet závodních sezón a soupeři jsou stále mladší a stále rychlejší….“ Jirka může spoléhat na své zkušenosti a dobře ví, co musí pro úspěch udělat. Londýn je ale ještě daleko a tak mu nezbývá, než se postupně k paralympiádě prozávodit.
„Každý kilometr tréninku se počítá, každý závod je krůčkem k úspěchu. Tím, že mám v cyklistice své jméno, beru každý závod vážně, reprezentuji navíc i své sponzory, na mezinárodním poli svou vlast."
Rodinné zázemí
Zdá se, že cyklistika Jirkovi přinesla i životní lásku. Soňa je manželkou, ale i osobní manažerkou. Potkal se s ní kde jinde než na cyklistických závodech. Tenkrát Soňa doprovázela svého tatínka, také vášnivého cyklistu, na tour v Rakousku. A i když nyní oba mají hodně hektický
život, jsou za to vděční.
„Máme svobodu, děláme to, co nás baví a co umíme. Díky sportu jsme poznali celý svět, spoustu zajímavých lidí a snad jsme i pochopili, co je v životě důležité. Je to obrovská každodenní zkušenost. Oba pracujeme tvrdě, možná víc, než je zdrávo, ale snažíme se dělat vše na 100 %.“
Na startu s nejslavnějšími profesionály
Někdy v roce 2001, po vítězství na paralympiádě v Sydney, si Jirka řekl:
„Dobrá, jsi nejlepší mezi handicapovanými, právě ty musíš zkusit prolomit bariéru a jít změřit síly mezi zdravé. Kdo jiný by to měl udělat?" Bylo to z počátku velmi těžké a chvíli trvalo, než si zvykl na vyšší rychlost a jiný způsob závodění.
„Byl to pro mě nejlepší možný trénink a díky tomu jsem pak ještě více dominoval mezi handicapovanými." V současnosti závody se „zdravými“ tvoří 90 % jeho startů. Je to skvělá propagace paralympijského sportu, vkládá do ní celé své závodní
srdce.
„Kdekoliv se objevím na startu sledovaného profesionálního závodu, vždy se na mě zaměří pozornost diváků i médií. Je to milé, lidi mi fandí, protože si uvědomují, jak pro mě musí být těžké bojovat proti nejlepším profíkům. A novinářům se samozřejmě ten kontrast líbí také. Prostě se v profesionálním pelotonu cítím dobře …“ Dokonce i největší hvězdy cyklistiky mu fandí a při závodech podporují. I když si uvědomuje, že se nikdy nebude moci účastnit Tour de France, chce se neustále zlepšovat a uvidíme, kam až se mu podaří „dojet“.
Charita
Plně si uvědomuje fakt, že jeho jméno a sportovní úspěchy mohou někdy pomoci i těm, kteří to potřebují. Proto se každoročně angažuje v několika charitativních a dobrovolnických projektech:
„Mám vždycky radost, když vidím konkrétní příběhy se šťastným koncem, kterým jsem mohl přispět.“ Projekty si vybírá tak, aby nějakým způsobem korespondovaly s jeho sportovní činností nebo osobním příběhem.
„Většinou je to podpora znevýhodněným dětem, sportovní projekty, či dopravně-bezpečnostní osvěta. I letos tak budu pokračovat s podporou nadačního fondu Emil, projektu (Ne)zvratné osudy a projektu Dětský čin roku. Snad bude pokračovat i projekt Věřím si, pro dospívající děti z dětských domovů a mám v plánu i jeden sportovní projekt. Během roku pak většinou ještě jednorázově podpořím nějakou benefiční akci. Je toho hodně, ale na druhou stranu je to pro mě radost.“
Vystupování v médiích, moderování společenských akcí a co dál…
Díky zkušenostem z moderování v televizi nebo podobných aktivit pro sponzory, či častému kontaktu s novináři, dostává spoustu nabídek na moderování různých akcí.
„Tyto akce mě baví, myslím, že je to vždy zajímavá zkušenost, ale cyklistika mě tak zaměstnává, že musím bohužel velkou většinu nabídek odmítat. Možná, až jednou pověsím kolo na hřebík, bude tohle jedna z cest, kterou se vydám. Díky cyklistice jsem toho tolik prožil, vyzkoušel a pochytil, že vybrat své další životní směřování pro mě nebude jednoduché. Ale nebudu na to sám. Soňa a mí nejbližší přátelé mi jistě pomohou. Zatím doufám, že na mě čeká ještě pár zajímavých závodů...“
Největší úspěchy:
Paralympijský vítěz Sydney 2000 (stíhací závod 4km, 1km ps)
Paralympijský vítěz Atény 2004 (silniční závod+časovka)
Mistr světa Aigle 2006 (časovka)
Mistr světa Bordeaux 2007 (silniční závod)
Paralympijský vítěz Peking 2008 (stíhací závod 4km, časovka)
Mistr světa Manchester 2009 (stíhací závod 4km, časovka)
Disciplíny:
Silniční cyklistika (silniční závod, časovka)
Dráhová cyklistika (stíhací závod jedn., 1km ps, team sprint, scratch)
MTB (maratony) - doplňkově
Cyklokros - doplňkově
Os. rekordy:
stíhací závod 4km – 4:40:899min (MS Manchester 2009)
1km ps – 1:11,058 (Manchester 2008)
Trenér: Viktor Zapletal
Manažer: Soňa Ježková
Další informace naleznete na: www.jirijezek.cz
Kam dál?
Naše Barbie - Lenka Kuncová
Klára Nademlýnská: Móda je jako sud
Zvyšují přípravky proti pocení riziko rakoviny?
Žhavá noc v Paříži aneb 15 minut slávy
Chcete být originální? Pořiďte si „ocicat“!