velikost písma: A +/ A/ A -

Zapomenuté skvosty 1: Štolmíř - kostel sv. Havla

Autor: Alexandra Videmannová | komentářů: 0

První díl seriálu Zapomenuté skvosty nás zavede na Českobrodsko do obce Štolmíř, které vévodí kostel sv. Havla. Tento monumentální barokní sakrální skvost je vidět zdaleka – takřka ze všech světových stran – o to více vyniká jeho neutěšený stav, který volá po celkové rekonstrukci.

Obec Štolmíř leží asi 1,5 km severozápadně od centra Českého Brodu, dnes tvoří jeho část. Podle Dalimilovy kroniky vznikla v těchto místech už v 10. století osada (tehdy nazývaná Žitomíř), kde měl kníže sv. Václav dvorec. Za Václava II. byla Štolmíř královským majetkem a patřila pod panství poděbradské. V roce 1575 získal obec Český Brod, ale po konfiskaci v roce 1623 připadla, pro změnu, panství černokosteleckému. Od roku 1964 je obec definitivně připojena k Českému Brodu.

Barokní podoba
Autorem projektu stavby kostela je zřejmě František Maxmilián Kaňka. Autorství je mu připisováno díky shodným motivům jeho kostelů: sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře nebo sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem. Jak uvádějí prameny, projekt byl z nedostatku financí částečně pozměněn. Přesto je to jedna z nejzajímavějších a nejpůsobivějších barokních staveb v širokém okolí. Barokní podobu kostelu v letech 1710 – 1750 vtiskl říčanský stavitel Kristián Minedim, ale dostavba se vlekla poměrně dlouho, dokončil ji až stavitel Jan Kalhota z Plaňan. Finančně se na ní podílel tehdejší majitel černokosteleckého panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna.

Je to jednolodní stavba obdélného půdorysu s presbytářem, ke kterému se pojí drobná čtvercová sakristie. Nejbohatší architektonickou úpravu má vstupní průčelí s pravoúhlým portálem a velkým reliéfním erbem Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna. Vstupní západní průčelí je členěno pilastry, portálem a oknem a ukončeno volutovým rozeklaným štítem. Kruchta disponuje podklenutím a je sklenuta valenou klenbou s lunetami. Jižní průčelí kostela zdobí renesanční znak s říšským orlem, obtočený Řádem zlatého rouna.

Kostel se do současnosti dochoval prakticky v původní podobě až na věžičku s cibulovou bání, která byla v roce 1904 stržena. Navíc stejně jako další kostely z okolí neušel pozornosti zlodějů.



Zvonice a brány
V těsném sousedství kostela vznikla v roce 1750 zvonice, zřejmě postavená na místě zbořené věže původní středověké svatyně z první poloviny 14. století. Stavba je nízká, hranolovitého typu s půlkruhově ukončenými okny. Zvonice je zastřešena zvonovitou mansardovou střechou s polygonální lucernou. Zvon zde umístěný byl v roce 2000 ukraden.
Kostel obklopuje hřbitovní zeď s dvojicí bran, které lemuje dvojice toskánských pilastrů. Brány pocházejí z roku 1723, autor Jan Kalhota.

Historické souvislosti
Za zmínku stojí tvrzení PhDr. Miloše Dvořáka, které vychází pouze z nepřímých důkazů, ale je pozoruhodné:
Velkorysý půdorys Štolmíře nasvědčuje hypotéze, že když ve 13. století budoval Přemysl Otakar II. síť východočeských královských měst, pokusil se v roce 1268 o lokaci Žitomíře, která ležela den cesty jak z Prahy, tak z nových královských měst Kouřim i Kolín. Když však byla v roce 1268 povýšena pražským biskupem Janem III. z Dražic trhová osada Biskupský (dnes Český) Brod v těsném sousedství Žitomíře na město, příhodnější geografická poloha biskupského města zapříčinila, že se pokus o lokaci Žitomíře nezdařil. Tato záležitost však není podložena v žádných písemných pramenech.
Domnělou lokaci královského města může připomínat veliká obdélníková náves (97 × 81 m) a většina z 16 usedlostí, na které byly pozemky rozparcelovány již ve 13. století.

Královským majetkem však byla Žitomíř i v následujícím období, např. v roce 1283 se v listině krále Václava II. zmiňuje „Markt Sittemir“ a královský rychtář se zde vyskytuje ještě v roce 1371. K roku 1553 je v Žitomíři doložena první škola, vzpomínaná i později, například v roce 1669. V roce 1575 připadla obec, již jako Štolmíř, městu Český Brod a po konfiskaci městského majetku se v roce 1623 stala součástí černokostelecké panství.

Okolí:
Tamní milieu nabízí několik turisticky zajímavých lokalit a další sakrální stavby „v ohrožení“, ke kterým se vrátíme v některé z dalších částí seriálu. Samotné město Český Brod nás láká k prohlídce těchto objektů:
•  kostel sv. Gotharda se zděnou zvonicí
•  kostel Nejsvětější Trojice se zvonicí
•  bývalý kapucínský klášter s kostelem sv. Máří Magdaleny
•  Podlipanské muzeum
•  budova sokolovny
•  neorenesanční budova nové radnice
•  radnice stará
•  secesní pomník Prokopa Holého
•  socha sv. Jana Nepomuckého
•  sousoší sv. Rodiny
•  pomník Mistra Jana Husa
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.