Trávník tvoří většinou více než 50 % plochy zahrady, což svědčí o důležitosti jeho zahradní úpravy. Kvalitní, hustý a barevně vyrovnaný trávník vytváří příjemné okolí domu, propojuje a sjednocuje jednotlivé části zahrady a zlepšuje mikroklima.
Vypěstování pěkného trávníku však vyžaduje mnoho znalostí a především péče. Péčí o trávníky rozumíme soubor prací vykonávaný pro zdárný růst trávníku, pro zlepšení kvality a estetické hodnoty. Základem péče o trávníky je samozřejmě pravidelné kosení, které by však samo o sobě nepřineslo odpovídající výsledek. Trávník vyžaduje i vyhrabávání posekané hmoty, odplevelování, hnojení, zavlažování, válení, ale i úpravu povrchu, vertikální řez, provzdušňování a ochranu proti chorobám a škůdcům.
Sečení je alfou i omegou vzhledu trávníku
Mnozí z čtenářů jistě namítnou, že minimálně polovinu ze zmíněných operací na svém trávníku nikdy nedělali, a přesto splňuje jejich představy. Každý však máme jiné požadavky na vzhled a kvalitu trávníku a právě od toho se odvíjí množství práce. Čím luxusnější, kvalitnější a zatěžovanější trávník chceme vypěstovat, tím větší péči a rozsah prací budeme muset vykonávat.
Kdy a jak sekat
Kosení je jistě základní a nejjednodušší pracovní operací v péči o trávník. Četnost kosení by neměla klesnout pod 6 sečí za rok, což je pro udržení trávníku v odpovídající kvalitě naprosté minimum. Ideální četnost se pohybuje okolo 20 sečí ročně. Období kosení začíná v dubnu. Největší vzrůst trav je na jaře, kdy je frekvence kosení největší. Naopak v létě, kdy se vzrůst trav zpomaluje, bychom měli kosit méně často a na vyšší výšku sekání. Na podzim pak frekvenci opět mírně zvýšíme. Poslední kosení provádíme v říjnu.
Nepravidelné sekání trávníku škodí
Časté kosení trávníku podporuje vytváření postranních výhonů, čímž trávník houstne, dobře kryje povrch půdy a je barevně vyrovnaný. Naopak necháme-li trávník přerůst, jednotlivé si začnou konkurovat, budou se ,,vytahovat” za světlem do výšky a v důsledku nedostatku světla při zemi spodní části trav ztratí sytě zelenou barvu. Mnoho čtenářů tuší, co dostaneme, pokosíme-li takto
trávypřerostlý trávník - jakési světlé, řídké strniště, které určitě nesplňuje funkci travního koberce. Takto pokosený trávník navíc dostane velký šok ze slunečního svitu, o který byly spodní části trav po mnoho dní ochuzeny, v důsledku čehož pravděpodobně dojde k popálení a vysychání trávníku. Dopřejeme-li trávníku takových šoků více, dochází k vymírání jednotlivých trav, a tím k rychlému řídnutí travního koberce.
Vyhrabávání
Po každém kosení je nevyhnutelné odstranění pokosené travní hmoty z trávníku. Tato práce určitě nepatří mezi ty oblíbené, nicméně je jedním z předpokladů úspěchu. Dnes tento problém většinou řeší sběrací zařízení, kterými jsou současné žací stroje vybaveny.
Odplevelení
Jednou z podstatných prací je i omezování plevelů v trávnících. Záměrně používám slůvko omezování a ne například likvidace, protože zlikvidovat plevele z trávníku účinně a hlavně trvale je prakticky nemožné. Je na každém z nás, nakolik budeme tolerovat plevelné rostliny v našem trávníku. Názory na zaplevelení trávníku se různí. Pro někoho může být trávník prorostlý smetánkou, sedmikráskou či jinou dvouděložnou kvetoucí rostlinou krásný, pro jiného je to v trávníku nepřijatelný plevel. Omezení růstu plevelů lze docílit častým kosením, čímž zajistíme požadovanou hustotu trávníku a oslabování plevelných rostlin, dále hnojením a především použitím selektivních herbicidů. Selektivní herbicid je chemický přípravek, který je po aplikaci na rostlinu (v našem případě dvouděložné rostliny - plevele trávníku) vstřebán do rostliny, v níž narušuje metabolické procesy, což nakonec vede k úhynu rostliny (plevele). V současné době je na trhu mnoho přípravků použitelných pro toto použití. Aplikace se provádí postřikem dle návodu na přípravku v období plného růstu.
Mech v trávníku
Samostatnou kapitolou je problematika mechu v trávníku. Existence mechu v trávníku může mít několik příčin, které se mnohdy kombinují: přílišná kyselost půdy, zastíněnost, silná přemokřenost či zhutněnost povrchu půdy. Podle příčiny musíme hledat i řešení. Při zvýšené kyselosti půdy se doporučuje rozhození mletého vápence v dávce cca 20 kg na 100 m2. V případě zastínění je nutno pro založení trávníku použít travní směs vhodnou pro tyto účely. Při přemokřenosti lze trávník oddrenovat. Při silné zhutněnosti je řešením prořezání a provzdušnění trávníku. Solidního výsledku docílíme použitím speciálního přípravku proti mechu v trávníku, např. Mech-Stop či Anti-Mech, avšak většinou pouze dočasně, pokud neodstraníme příčinu vzniku.
Hnojení
Pravidelně sečený trávník neustále přirůstá, a tím spotřebovává různé prvky z půdy. Každým pokosením trávníku a odstraněním pokosené hmoty odebíráme stavební látky, jež je nutné do půdy opět doplnit formou hnojení, nejúčinněji a nejjednodušeji granulovaným průmyslovým hnojivem. Všeobecně platí hnojit lépe vícekrát v nižších dávkách, než příliš mnoho a jednorázově. Vhodná doba je od dubna do června. V tomto období bychom měli trávník přihnojit přibližně 3x. Později, na přelomu srpna a září, ještě 1x, a to plným průmyslovým hnojivem v dávce 1-2 kg na 100 m2.
Zavlažování
Aby se trávník mohl správně vyvíjet a trávy v něm rostly, potřebuje poměrně značné množství vody, rozdělené pravidelně po celé vegetační období. Nedostatek vody v půdě způsobuje zpomalení, později zastavení růstu, trávy vadnou a usychají. Toužíme-li po svěže zeleném trávníku po celé vegetační období, tedy i v létě, je nezbytné trávník uměle zavlažovat.
I tato činnost dnes nemusí vyžadovat příliš mnoho práce a času. Na trhu jsou dnes nabízeny automatické stabilní zavlažovací systémy se zapuštěnými výsuvnými zadešťovači, které tuto práci vykonají za nás. Není třeba trávník zavlažovat příliš často, ale zato vydatně.
Válení
Dojde-li v průběhu zimy k opakovanému rozmrzání a zamrzání, čímž se povrch půdy uvolňuje a vede k nebezpečí přetrhání kořenů trav, je vhodné trávník v předjaří uválet. Drobné nerovnosti v trávníku upravujeme rozhozem humusové zeminy ve vrstvě do 1,5 cm a rozprostřeme hráběmi, příp. koštětem. Tato operace vždy vylepší kvalitu trávníku, zabraňuje jeho zplstnatění a podporuje rozklad rostlinných zbytků v trávníku.
Provzdušňování a vertikální řez
Aby byl výčet prací v péči o trávník kompletní, považuji za vhodné se alespoň okrajově zmínit o vertikálním řezu trávníku a provzdušňování. Tyto činnosti jsou většině majitelů trávníkových ploch málo známé, pro zlepšení stavu trávníku však velmi účinné.
Vertikální řez se provádí speciálním nářadím - hráběmi s plochými ocelovými čepelemi, které trávník prořezávají. Prořezáním trávníku podpoříme tvorbu nových výhonů, které trávník omladí, rozrušíme zplstnatění a zamechování, omezíme růst širokolistých trávníkových plevelů a nakypříme povrch půdy.
Provzdušňování trávníku čili aerifikace je operace používaná především u sportovních trávníků. Zjednodušeně řečeno jde vlastně o propichování trávníku až do hloubky cca 10 cm, čímž dochází k provzdušnění . K tomuto účelu bylo vyvinuto několik druhů zařízení.
Jak je vidět
péče o trávníky je poměrně
široký soubor prací různě náročných, a to jak fyzicky tak i finančně.
Je opravdu pouze na každém z nás, jak kvalitní a hezký trávník chceme vypěstovat a kolik úsilí a energie hodláme této činnosti obětovat.