Jeho nejvýznamnějšími díly jsou především barokní zámky a pražské šlechtické paláce. Dochované stavby dosahují vysoké umělecké hodnoty a vynikají svojí koncepcí a detailem.
Vedle
Kryštofa Dientzenhofera a Giovanniho Santiniho patří Giovanni Battista Alliprandi k nejvýznamnějším českým vrcholně barokním architektům. Je autorem mnoha sakrálních staveb. Jeho zámek v Liblicích, Přehořovský palác, či centrální kostely v Kuksu a Benešově vytrvávají neměnnou hodnotou českého vrcholného baroka. V jeho díle se jasně objevují vlivy vídeňské školy Johanna Bernarda Fischera z Erlachu, který je poznat především při koncipování zámeckých a palácových staveb. Společný prvek interiérů pak dokládají centrální sály oválného půdorysu. K dalším umělcům vrcholně barokní architektury, kteří významně Giovanniho Battistu ovlivnili, patřili Domenic Martinelli, Johann Lukas von Hildebrandt a především Jan Baptista Matheye a Giovanni Santini.
Alliprandi se narodil asi roku 1665 v severoitalském městečku Laino. Již ve svých patnácti letech odchází do Vídně, aby zde roku 1685 vstoupil do učení k přednímu staviteli Martinellimu. Začátkem 90. let přichází do Čech, první písemná zmínka o jeho osobě se přitom objevuje ve spojitosti se stavbou poutního kostela v Chlumku u Luže, kde od roku 1690 pracuje jako polír. O sedm let později odchází již jako uznávaný stavitel do Prahy a natrvalo se v ní usazuje. Jako dvorní stavitel hraběte Heřmana J. Černína staví či přestavuje řadu pražských šlechtických paláců a domů. V roce 1706 se stává měšťanem na Malé Straně v Praze a zřizuje si vlastní dům v Nerudově ulici. Ve stejném roce je jmenován vrchním stavitelem pražského opevnění. Umírá při stavbě piaristického kostela v Litomyšli 13. 3. 1720, kde je v hrobce děkanského kostela pochován.
Hlavní díla:
Kostely:
• kostel P. Marie na Chlumku, Luže u Chrudimi (1690 - 95 podle plánu P. I. Bayera)
• kostel Nejsvětější Trojice v Andělské Hoře u Karlových Varů (1696 - 1712)
• pravděpodobně barokní úprava kostela N. Trojice v Opočně (1716)
• Loreta v Kosmonosích vč. kaple sv. Martina (1702 - 12)
• kostel sv. Anny s kolejí piaristů v Benešově (1705 - 15)
• kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu pro hraběte Šporka (1707 - 10)
• kostel Nalezení svatého Kříže pří koleji piaristů v Litomyšli (od r. 1715)
• piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli (1716 - 27)
Zámky:
• lovecký zámek v Hoříně u Mělníka (postavený r. 1696 a rozšířený v r. 1701 - později přestavěný)
• přestavba zámku, novostavba kláštera a Lorety v Kosmonosech (1697 - 1701)
• přestavba zámku v Kosmonosích a účast na stavbě kostela Nalezení sv. Kříže tamtéž (1697 - 1709)
• zámek Černínů v Petrohradu u Podbořan na Lounsku (1697 - 1703)
• zámek Pachtů v Liblicích u Mělníka (1699 - 1706)
• pravděpodobně návrh zámecké kaple sv. Anny v Opočně (kolem 1700)
• kompletní urbanistické řešení lázní Kuks a projekt kostela Nejsvětější Trojice tamtéž (1707)
• zámek Veltrusy (kolem roku 1715, později výrazně rozšířen)
Pražské paláce:
• spolupráce na návrhu Šternberského paláce na Hradčanském náměstí (1698 - 1707)
• účast na dostavbě Černínského paláce na Hradčanech v Praze (1697 - 1702)
• Kaiserštejnský na Malostranském nám. (od 1699)
• Kaiserštejnský na Kampě - po přestavbě je však zachován jen sloupový portál (po 1700)
• Hrzánský v Celetné ul. (1702 - 10)
• Přehořovský (později Lobkovický) ve Vlašské ulici, dnes sídlo velvyslanectví Německa (1703 - 07)
• Kaunický v Panské ul. (1710 - 20)
• Thunský v Thunovské ul. (plán 1716)
Další stavby:
• radniční palác v Chebu (od r. 1718)
• návrh morového sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice na Malostranském nám. v Praze (1714)
• plány radnice (nyní městská galerie) na náměstí v Chebu (realizace až 1722 - 28)
Literatura:
Pavel Preiss: Italští umělci v Praze (Praha 1986)
Kam dál?
Kryštof Dientzenhofer: Barokní „kouzelník“