V současnosti trpí Alzheimerovou chorobou každý 20. člověk starší 65 let. Onemocnění ale není strašákem jen pro ty nejstarší. Při dědičném výskytu může ojediněle postihnout i mladší osoby.
Demenci má dokonce více než čtvrtina obyvatelstva starších 85 let, z čehož uvedená nemoc se na tom podílí přibližně z pětapadesáti procent. Na mezinárodním sympoziu dokonce zazněly i odhady, že touto nemocí v roce 2000 trpělo asi dvaadvacet milionů lidí na celém světě, v roce 2009 se již otevřeně hovoří o varovných číslech přes třicet milionů. Zatím co v České republice to bylo v roce 2000 evidováno asi šedesát tisíc nemocných osob, v roce 2008 již tento počet stoupl na dvojnásobek na sto dvacet tisíc osob. Pokud nebude nalezena a zavedena účinná léčba, odhadují odborníci, že do roku 2050 vzroste počet nemocných v celém světě čtyřnásobně.
Jak jsme se již zmínili v článku
„To je ta moje skleróza, aneb více než pouhé stárnutí“, asi nejdůležitější je včasné odhalení Alzheimerovy choroby a následná léčba, která sice zatím nemoc nevyléčí, ale její průběh alespoň z části pozastaví. Proto jsme připravili alespoň přibližný seznam deseti varovných signálů, které by nás měli co nejdříve přivést k odbornému lékaři.
1. Zhoršování a ztráta paměti
Když někdy zapomenete něco udělat nebo si nemůžete hned vzpomenout na něčí jméno či telefonní číslo, není na tom nic nenormálního. Lidé postižení Alzheimerovou chorobou však zapomínají nesrovnatelně častěji a hlavně trvale, to znamená, že si na jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků
nevzpomenou ani později, dokonce vůbec. Ztráta paměti tak v jejich případě ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly.
2. Problémy s vykonáváním běžných každodenních aktivit
Občasná roztržitost postihuje každého hodně vytíženého člověka, takže i on může nechat vodu na kávu vařit déle, než je nutné. Avšak pacienti s Alzheimerovou chorobou nechají puštěnou vodu z kohoutku, aniž si uvědomí, že chtěli mýt nádobí, nebo jsou schopni postavit jídlo na
sporák a zcela ho spálit na uhel a zapomenout, že chtěli vařit. Někdy se jim podaří jídlo sice uvařit, ale zapomenou ho dát na stůl a sníst.
3. Zapomínání slov a problémy s vyjadřováním
Každému se občas stane, že si nemůže vybavit ten nejvhodnější výraz. Jenže člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i ta nejjednodušší slova nebo je nahrazuje slovy nesprávnými, takže jeho věty pak vůbec nedávají smysl.
Čtěte také: Mozková rozcvička zabrání zapomínání
4. Neschopnost orientovat se v čase a prostoru
Když si někdy nejste schopni vybavit, jaký je den nebo kudy se vydat ve stanici metra, je to normální. Lidé s Alzheimerovou chorobou však žijí doslova mimo čas a
prostor – často ani nejsou schopni namalovat hodiny, neví jaký je momentálně rok. Opětovaně se ztratí i v ulici, kterou chodili dnes a denně desítky let. Nevědí, jak se tam dostali a jak odtamtud dojdou domů. Proto se ztratí i ve vlastní ulici. Většinou pak jedou tramvají, autobusem i vlakem někam, kde se domnívají, že by domov mohl být, a tak jsou většinou nalezeni i desítky kilometrů od domova.
5. Neschopnost racionálního uvažování, úbytek úsudku a soudnosti
Každý z nás se někdy zabere do určité činnosti natolik, že na malou chvíli přechodně zapomene na povinnosti, potažmo na celý okolní svět. Pacient postižený Alzheimerovou chorobou však vůbec nevnímá a zcela nesmyslně se chová. Obléká si například na sebe hned několik košil najednou, kalhoty a spodní
prádlo pak třeba v opačném pořadí. Někdy jde ale i o holý život, když se pokouší žehlit prádlo, které má oblečené na sobě, pije šampon na vlasy, či jinou chemikálii. Občas netrefí na toaletu a potřebu vykoná ve skříni.
Čtěte také: Znovu vidět jako ostříž
6. Problémy s abstraktním myšlením
Některé abstraktní schopnosti porozumět různým vyúčtováním (např. za elektřinu a plyn) dělají potíže většině z nás, jenže člověk s Alzheimerovou chorobou naprosto nechápe, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat. Často proto přestane platit pravidelné účty za provoz
domácnosti.
7. Ukládání věcí na nesprávná a nevhodná místa, neschopnost je pak najít
Kdo z nás někdy nehledal klíče, mobil či peněženku? Jenže člověk s Alzheimerovou chorobou umisťuje nejrůznější věci na zcela nevhodná, nelogická a nesmyslná místa – žehličku do květináče, utěrky na záchod, léky do knihovny, hodinky do hrnku. Takto umísťuje věci zcela soustavně.
8. Změny nálady a chování
Špatná nálada postihne občas každého – u pacientů s Alzheimerovou chorobou jsou však změny nálady mnohem hlubší a prudší. Jsou schopni zcela náhle a nečekaně propuknout v křik a pláč nebo hněvivě vybuchnout, aniž k tomu mají jakýkoli zjevný důvod. Tyto změny mohou nastat v jakoukoliv denní i noční hodinu a vyplaší tím celou rodinu.
Čtěte také: Probiotika vás mohou ochránit před hemeroidy i krvácivým průjmem
9. Změny osobnosti
S postupujícím věkem se do jisté míry mění povaha všech lidí – nikdy však natolik zásadně jako u nemocných s Alzheimerovou chorobou. Ti se stávají stále více zmatení, ustrašení nebo podezíraví. Domnívají se, že jim záměrně nechcete něco vydat, odcházejí z domova pouze v pyžamu, vyžadují jídlo ve dvě hodiny v noci.
10. Ztráta životní energie, aktivity a chuti do života
Občasnou nechuť k domácím pracím, zaměstnání či společenským povinnostem zná důvěrně každý z nás – stačí pár hodin či dní, a situace se opět upraví. Je normální, jestliže člověku ubývá energie a aktivity s postupujícím věkem. Jenže naprostá pasivita, jíž může propadnout člověk s Alzheimerovou chorobou, to je něco zcela jiného. Nejednou je bez zevního podnětu naprosto neschopen se zapojit do jakékoli aktivity a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho včlenil. Tupě zírá několik desítek hodin v kuse na televizi, a to i když nic nevysílá.
Diagnostika demence je složitá. Zohledňuje více faktorů. Existují však některé jednoduché testy, které mohou na poruchu kognitivních funkcí upozornit. Jedním z nich je i test hodin. Jeho podstatou je jednoduchý úkol. Nakreslit hodiny.
Pokud se u vás Alzheimerova choroba objeví, nebojte se vybrat si toho správného lékaře. Budete s ním v kontaktu možná i po dobu několika let. Váš lékař se pak stane vaším opravdovým partnerem, který by měl být pro vás i vaše blízké důležitou oporou. Proto je důležité, aby vaše komunikace s ním byla přátelská a bezproblémová a především naprosto otevřená.
Výše uvedeným desaterem jsme vás rozhodně nechtěli vystrašit, jen upozornit na základní rozdíly mezi normálním chováním jedince a chováním člověka postiženého Alzheimerovou chorobou. Pokud můžeme poradit, určitě je lepší každou pochybnost eliminovat co nejdříve a pod odborným lékařským dohledem najít příčiny. Nezapomínejte na to, že včasná léčba je schopna chorobu i obtíže podstatně zpomalit, v některých případech i pozastavit. Čas je v tomto směru opravdu rozhodující!
Informace čerpány z:
www.alzheimercentrum.cz
http://nemoci.abecedazdravi.cz
Česká alzheimerovská společnost na pomoc občanům postiženým demencí (Czech Alzheimer Society)
Gerontologické centrum, Šimůnkova 1600, 182 00 Praha 8 - Kobylisy
www.alzheimer.cz
HELP LINKA 283 880 346. Kontaktní a informační centrum lze navštívit nebo zavolat, je v provozu 12 hodin denně od 8.00 do 20.00, včetně svátků, sobot a nedělí.
Kam dál?
To je ta moje skleróza
Úpal a úžeh nejsou totéž. Nepodceňujte je!
Klíště můžete chytit i ve městě
Zahrady pro lenošení
Aikido – objevte umění samurajů
Zlobí vás paměť? Procvičujete si ji? Diskutujte s ostatními čtenáři ve fóru nebo na faceboku.