Žehlení, luxování, mytí nádobí… Více či méně oblíbené domácí práce, z nichž často bolí záda, někdy dokonce hlava. Lékaři vědí, jak se k nim správně postavit, aby tomu tak nebylo.
I když se práce v domácnosti zdají být fyzicky nenáročné, zatěžují organismus, každá jinou část těla, každá jinak. A kolik jich je… Vaření, mytí nádobí, praní, žehlení, vytírání, vysávání a patří sem i nakupování či práce na zahradě. Když si však při nich „hlídáte“ tělo, snížíte riziko bolestí, v horším případě trvalých následků na minimum.
Pracovní sektor
Důležitým pojmem, který používají odborníci, je „pracovní sektor“. Představuje prostor, který máte při každé činnosti přímo před sebou. Je ohraničený šířkou vašich ramen a šířkou více či méně rozkročených nohou. Čím je širší rozkročení, tím větší je i pracovní sektor, v němž je pohyb ideální. Mimo něj se už tělo zbytečně namáhá. Základní pravidlo je: jakoukoli činnost vykonáváte, stůjte k ní vždy čelem! Ať už je to mytí nádobí, žehlení, krájení a musíte-li nutně svůj pracovní sektor opustit, i když je to jen „o kousek“, vždy se k další činnosti opět postavte čelem. Příklad: mícháte-li polévku a chcete-li přidat ingredience, které jsou ve skříňce půl metru vzdálené, udělejte raději krok stranou a koření vezměte do ruky z místa přímo před sebou. Pouhé „natáhnutí se“ zatěžuje totiž zbytečně určité tělesné partie, což by se časem mohlo negativně projevit bolestmi. Uvažte jen, kolikrát se takto od polévky „natáhnete“ – pro koření, vařečku, zavářku, poklici...
Správný postoj
Asi nejvíce času strávíte při domácích pracích u kuchyňské linky. Opět platí, že byste měli hlídat
správný postoj, zbytečně nenamáhat jednotlivé partie těla, protože už pouhé stání je náročná poloha. Optimální postoj zaujmete, když u loupání brambor, mytí nádobí, hnětení těsta atd. budete mít nohy mírně rozkročené, bříško si lehce opřete o pracovní desku a také čelem se můžete opírat o horní skříňky linky. Tak bude mít vaše tělo oporu hned v několika bodech a nebudete zbytečně napínat určité svaly. Při dlouhodobější činnosti můžete jednu nohu mírně zvednout a opřít ji chodidlem třeba o nízkou stoličku.
K práci vestoje patří i vytírání nebo hrabání listí. Pracovní sektor je důležitý i tady. Nemučte tělo rozmáchlými pohyby ze strany na stranu. Nejzdravější jsou krátké pohyby od sebe k sobě.
Zdravé sezení
Není to jen
práce u počítače, v sedě můžete šít, plést, skládat prádlo, dokonce žehlit. Při těchto pracích platí pravidla zdravého sezení obecně. Prví zní – sedět co nejméně. Pokud to nejde, pravidlo druhé zní – co nejčastěji měnit polohu, občas se protáhnout. (I při práci vestoje platí, že žádná dlouhodobá činnost v neměnné poloze není prospěšná.) Při sezení je důležité, aby židle měla optimální výšku. Sedět byste měli tak, aby se chodidla celou svou plochou opírala o zem. Nezdravé je opírat se jen špičkami nebo mít nohy „přes sebe“. Ideální je židle s tvarovaným opěradlem (pro optimální opření stejně vysokým jako záda) a nastavitelnou výškou. Její opěrky by neměly být příliš dlouhé, znesnadňovaly by přisunutí ke stolu a vyžadovaly nepřirozené naklánění. Výšce židle má odpovídat i výška stolu, abyste se příliš nenakláněli nebo naopak zbytečně nezvedali ramena. Jak si tedy sednout? Zdravý „posez“ znamená nohy mírně rozkročené, chodidla celou plochou na zemi, špičky mírně vytočené, stehna se lehce svažují (kolena jsou níž než pánev).
Nákupy a zahrada
Jistě znáte nabité nákupní tašky, koš s posekanou trávou… Když ponesete všechno v jedné ruce i jen kousek, tělo bude trpět. Zdaleka nejzdravější, i když ne příliš elegantní je přenášet nákup v batohu. Řešením je i taška na kolečkách. A trávu odvezte na kolečku.
Problematický je recept na správné zvedání těžkých břemen. Ani lékaři jej přesně neznají. Zvedat těžké věci patrně není zdravé v žádném ohledu. Postup, který podle výzkumů organismus zatěžuje nejméně, je následující: pokud má člověk zdravá kolena, měl by zvedat těžké břemeno z dřepu, v mírném nakročení, poté je na sebe co nejvíce navalit a tak přenášet.
Kam dál?
Co je to ergonomie?
I při vaření myslete na své tělo