Zápal plic patří celosvětově mezi nejzávažnější onemocnění. Podle aktuální studie společnosti CEEOR přes 21 procent pacientů nad 65 let, kteří u nás onemocní zápalem plic, na něj umírá. Tato nelichotivá statistika řadí Českou republiku k nejhorším zemím v regionu střední a východní Evropy. K vhodné prevenci patří správná životospráva, nekouření i očkování.
foto: iStock
Studie provedená mimo jiné i v České republice prozradila, že pneumonií každoročně onemocní přes sto tisíc osob. Nejrizikovějšími skupinami jsou děti do pěti let a senioři. Ve věkové skupině nad 65 let se výrazně zvyšuje riziko výskytu a také závažnost průběhu tohoto onemocnění. Na závažnost a rizika onemocnění zápalem plic upozorňuje Světový den pneumonie (letos byl 12. listopadu), který vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
Prevence u starších ročníků je nedostatečná
Zápal plic zůstává i v dnešní době moderní medicíny rizikovým onemocněním. Výsledky výše zmiňované studie dále uvádějí, že 75 až 80 procent pacientů je ošetřeno ambulantně, přibližně 20 procent je hospitalizováno a 2 procenta končí na JIP. Celosvětově si pneumonie drží třetí místo mezi všemi příčinami úmrtí a mezi infekčními chorobami je dokonce vůbec nejčastější příčinou úmrtí. „Prevence v České republice se zaměřuje hlavně na děti a u starších ročníků, které jsou zápalem plic paradoxně podstatně ohroženější, chybí. I proto vnímáme potřebu se právě na starší lidi zaměřit a vést je k tomu, aby péči o své zdraví nepodceňovali,“ říká Alena Šteflová, M.D., ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice. Ve srovnání s Německem, Španělskem či Irskem umírají lidé starší pětašedesáti let v Česku na zápal plic dvakrát častěji,“ doplňuje Dr. Aleš Tichopád ze společnosti CEEOR.
Čtěte také: Migréna: nevyhýbejte se spouštěčům
Příznaky a léčba
Příznaky zápalu plic jsou závislé na původci, který ho způsobuje, a mohou se značně lišit. Obecně se jako příznaky zápalu plic uvádí kašel, bolest na hrudi, horečka a obtížné dýchání. Diagnóza je stanovena na základě rentgenu plic a vyšetření sputa. Léčba závisí na příčině zápalu plic, bakteriální infekce se léčí antibiotiky a podpůrnou symptomatologickou léčbou.
Pneumonie – rizikové skupiny:
• Děti do 5 let života.
• Lidé ve vyšším věku (nad 65 let).
• Kuřáci, lidé závislí na alkoholu a jiných návykových látkách.
• Pacienti s chronickým onemocněním srdce či plic.
• Pacienti s ledvinovým selháním.
• Diabetici.
• Pacienti s poruchou imunity či zhoubným nádorovým onemocněním.
• Pneumonie však může postihnout i člověka mimo tyto rizikové skupiny. Zejména pak v případech oslabení organismu (chřipky, nachlazení, ale též při psychickém vyčerpání).
Pneumonie – vhodná prevence:
• Ochrana novorozenců kojením.
• Správná výživa, dobrá hygiena, zdravý životní styl.
• Vyvarování se kouření (i pasivního), konzumace alkoholu a jiných návykových látek.
• Ochrana očkováním proti chřipce a pneumokokům.
Nechali byste se očkovat proti zápal plic? Jaký máte názor na nepovinná očkování? Pište nám do diskuzního fóra nebo na facebook.
Kam dál?
Akromegalie zkracuje život
Zhubněte s nutriční typologií
Znovu na startovní čáře: rozvod po padesátce
Tajemství tradiční čínské medicíny (2. díl)
Nožky v pohodě i v zimě