TÉMA TÝDNE – VODA:
Průzračná, pramenitá, čistá… v souvislosti s vodou tato slova evokují pocity pohody a životní energie. Rozhlédneme-li se kolem sebe, realita změní tato přídavná jména na toxická, špinavá a nebezpečná. Znečištění vodních zdrojů nezpůsobují jen viditelné ekologické katastrofy. Je to především volba životního stylu každého z nás!
Živá voda?
Říkáte si, vody je všude dost – tak proč s ní šetřit? Tento, v globálním měřítku nevyčerpatelný, zdroj je na některých místech nedostatkovým zbožím vyvažovaným zlatem. Voda je nezbytnou složkou v zemědělství i v průmyslu a vlastně každá lidská činnost je s ní přímo či nepřímo spojená. Je tedy v našem zájmu vodní zdroje chránit. Bohužel, realita vypovídá spíše o opaku. Nejčastější příčinou znečištění vodních zdrojů je
lidská činnost. V důsledku pak také netečný přístup k řešení problémů, které jsme svým nešetrným chováním způsobili.
Víte, že…? Jsme tvořeni z vody z celých 65 % a pro zajištění optimálních funkcí organismu potřebuje člověk dva až čtyři litry vody denně. Již ztráta 20 % vody, které lidské tělo obsahuje, je pro člověka smrtelná.
Více než miliarda lidí nemá dnes přístup k bezpečným zdrojům
pitné vody. Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že následkem kontaminace této životodárné tekutiny zemře na naší planetě každý den asi 4 tisíce lidí. Problémem trpí nejvíce subsaharská Afrika.
Mrtvá voda!
Kvalitu vody ovlivňují především
organické a anorganické nečistoty, inertní a toxické látky. Dále látky a organismy způsobující organoleptické znehodnocení vody (ovlivňující teplotu, barvu, zákal, průhlednost, pach a chuť), choroboplodné mikroorganismy, paraziti a také teplo sdílené oteplenými odpadními vodami a radionuklidy (nestabilní nuklidy podléhající radioaktivní přeměně). Většina těchto látek se v čistírnách odpadních vod zlikviduje, tedy alespoň v západní Evropě. V jednotlivých částech světa existují kvalitativně velmi rozdílné stupně jejího
čištění.
Čtěte také: Sviťte šetrně – úsporně a ekologicky
Obvykle nejhorší dopady na ekologii mají
havárie. Ročně uniknou do vod oceánu až 2 miliony tun ropy a toto znečištění se nejhůře projevuje v mělkých a chladných mořích. Kytovci, ploutvonožci a sirény umírají následkem požití samotné ropy nebo potravy ropou otrávené. Trpí také četné populace
ptáků, rybáků, savců, ryb i bezobratlých živočichů. Sekundárně je pak znečištění moří a oceánů nebezpečné i pro člověka, neboť ryby jsou pro něj
významnou součástí potravy.
Jak pomoci přírodě?
- Používejte přírodní mýdla obsahující živočišné tuky, rostlinné oleje a draselný louh, které se v odpadních vodách rozloží za přítomnosti kyslíku působením bakterií.
- Nevylévejte do odpadu zbytky barev na vlasy, bělidla, léky nebo použitý motorový olej.
- Preferujte bezfosfátové prací prostředky.
- Místo chemických čisticích prostředků využijte šetrný, levný a účinný ocet.
- K odstranění plísně používejte místo chemických přípravků biologické, např. na bázi mikroorganismů izolovaných z přírodních substrátů.
- Vyhněte se chemickým čistírnám, protože pracují s chemikáliemi silně zatěžujícími životní prostředí (perchloretylen, uhlovodíky).
Moře odpadků
Havárie, těžba surovin, nadměrný rybolov, lodní provoz, zkoušky jaderných zbraní, atmosférický spad i záměrné ukládání odpadu ohrožují životodárnou plochu (71 % zemského povrchu) světových moří a oceánů. Nejhůře jsou na tom vnitřní moře, kde se voda vyměňuje s oceánskou pouze částečně. Naplaveniny přinášené do oceánů velkými řekami lze sledovat až do
vzdálenosti 2000 km od jejich ústí. V mořích a oceánech existuje důmyslný a složitý ekosystém, který udržuje rovnováhu na celé planetě. Podílí se jednak na celkovém oběhu vody, ale také na utváření klimatu. Pokud budeme ve znečišťování stejným tempem pokračovat, riskujeme mnohem víc než „jen“ problémy.
Zelené nebezpečí
Znečišťování vod je spojeno s dalšími jevy. Celá zemědělská krajina je zasažena vysokými dávkami
dusíkatých hnojiv a dalších chemických přípravků. Ty pronikají do povrchových vod i v městských a průmyslových oblastech. Dusík a fosfor se pak stávají chutnými živinami pro řasy. Na dusičnany si musíme dávat pozor v potravinách i pitné vodě. Jejich zdravotní nebezpečí spočívá zejména v tom, že v našem zažívacím traktu se redukují na toxické dusitany (NO2-).
Statistiky již prokázaly závislost zvýšeného výskytu rakoviny jater, žaludku, tlustého střeva a močového měchýře na obsahu dusičnanů ve vodě. Dalším důsledkem nadměrného používání hnojiv a pěstování rozsáhlých monokulturních plodin, které mají malou schopnost udržet vodu, je vodní eroze. Úrodné vrstvy půdy se splachují do řek a následně do moří. Kromě toho, že znečišťují vody chemikáliemi, brání nánosy půdy také plavbě v přehradách a v ústích řek. Můžeme tedy uvažovat o dvou typech znečištění povrchových vod –
havarijním, při kterém dochází k masovému úhynu ryb, ale časem se ho lze zbavit, a
dlouhodobém, způsobeném zejména organickými látkami. Druhý typ má bohužel za následek významný negativní dopad na složení potravního řetězce, vymizení některých druhů živočichů či snížení jejich reprodukčních schopností.
Používáte ekologicky šetrné mycí prostředky? Co si myslíte o potřebě chránit životní prostředí? Diskutujte na našem fóru i na facebooku.
Kam dál?
Slaměné obrození
Z izolace pomůže zahrádka, jóga i historie
Spočítej si svou ekostopu!
LED - světlo pro lepší zítřek
Vyrobte si originální koše a bedýnky na ovoce a zeleninu