Aromaterapie patří k nejpříjemnějším způsobům léčby – minimálně k těm nejvoňavějším. Prostřednictvím našich smyslů působí na náš organismus a obnovuje jeho harmonii.
Lidský čich je spojen s několika paradoxy. Přestože patříme mezi živočichy se slabě rozvinutým čichem, má pro nás obrovský význam. Víte, že dokážeme rozeznat daleko více vůní než zvuků? Asi 4 tisíce.
Čichám, čichám člověčinu
Obecně rozeznáváme zhruba 4 druhy vůně (či zápachu): sladkou, kyselou, spálenou a pižmovou. Mozek nevnímá dva pachy současně, nýbrž postupně. Čichové buňky při dlouhodobém vystavení určitému pachu po čase přestanou do mozku vysílat signály – náš nos otupí. Čich má pro nás také funkci varovnou, hraje roli v množství přijímané potravy a také se tvrdí, že vnímáním feromonů jsou nám zprostředkovány informace důležité při výběru partnera. Vůně a zápachy se snadno a hluboce vtisknou do paměti a často se nám na jejich základě vybaví velmi živé vzpomínky. Čichový smysl je přímo spojen s naším emočním centrem (v limbickém systému), takže vůbec není náhoda, že slovo cítit (se) používáme ve dvou základních významech.
Městský člověk je vystaven obrovskému množství různých pachů. Postupně tak jeho čich retarduje. Jedna z cest, jak jej probudit opět k životu. návrat k přírodním vůním a esencím
Pěkně navoněná mumie
Vlastnosti rostlin byly v průběhu tisíciletí objevovány postupně. Brzy se staly důležitou součástí raných rituálů. Prvenství v odhalování léčebných sil rostlin pravděpodobně drží Číňané (kolem 4500 př. n. l.). O nic pozadu nezůstává ani starověký Egypt. Dobře zachovalé mumie staré 5000 let dokazují výbornou úroveň balzamovacích technik. Z maleb a hieroglyfů můžeme vystopovat výrobu dobových parfémů. Hlavně přitom nezapomenout na bohy! Obětiny z aromatických přípravků totiž pomáhaly Egypťanům vetřít se do boží přízně. Také Řekové a Římané si užívali vonných olejů. V té době značně vzrostla popularita masáží, lázní a celkové péče o tělo. Blahodárné používání éterických olejů však pádem Římské říše upadlo v Evropě bohužel na dlouhou dobu v zapomnění. Na svůj návrat si počkaly až do doby křižáckých tažení. Víte, kdo první vydestiloval esenci z růže? Známý arabský mudrc – lékař Avicenna, a to v 10. století. Zajistil tak svému kraji úspěšnou kariéru ve výrobě parfémů, se kterými se pak živě obchodovalo po celém světě.
Znovuzrození čichu
Dnes jsme svědky opravdové renesance aromaterapeutických technik. V zásadě se rozlišují tři přístupy, i když jakákoli přesná kategorizace není možná, protože jednotlivé obory se prolínají. Holistická aromaterapie kombinuje účinky jednotlivých silic s dotykovou terapií, tedy s masáží. Pomáhá vyrovnávat fyzickou a duševní pohodu, pozornost věnuje i stravovacím návykům a tělesné kondici. Při medicinální aromaterapii se přípravky užívají vnitřně. Použití je široké, od infekcí po očistné kúry. Poslední, estetická aromaterapie je založena na dlouhodobějším užívání preparátů za účelem redukce váhy, zlepšení stavu pokožky nebo prostého uvolnění.
Účinky aromaterapie jsou do jisté míry závislé na našem vnitřním nastavení. Některé silice nám budou vonět, jiné vůbec ne. Některé vůně se nám pojí s příjemnými chvílemi, jiné v nás probudí odpor. Vybrat tu správnou silici pro každého je citlivá alchymie. Mnohé studie zkoumaly, zda je aromaterapie terapie, nebo placebo. Jednoznačná odpověď neexistuje, stejně jako zázračný všelék. Kdo věří, že působení přírodních esencí mu může pomoci, ať se touto cestou vydá.
Kam dál?
Aromaterapie 2. díl
Aromaterapie 3. díl