Kdysi býval koňský povoz základním dopravním prostředkem. To, že sedět na kozlíku s opratěmi v ruce nemusí znamenat jen práci, objevili lidé v dobách antických olympijských her, kdy závody spřežení zapřažených do válečných vozů patřívaly k divácky oblíbeným atrakcím.
Hřbet nebo bryčka?
Cesta k vozatajství v podobě, jakou známe dnes, započala v polovině 19. století. První oficiální vozatajská soutěž se konala v dubnu roku 1868 v rámci show uspořádané Královskou společností v Dublinu. Dnes můžeme vidět vozatajské soutěže jak na profesionální úrovni, tak v provedení „hobby“, kdy se jede spíše jen pro
radost. Někteří lidé touží po opratích v ruce od chvíle, kdy se pro jezdecký sport rozhodnou. Jsou mezi nimi i ženy. Vozatajka Milena Martykánová říká, že už na učilišti věděla, že koňský hřbet není nic pro ni. „Chtěla jsem zapřahat. Kde stáli koně u oje, tam jsem byla i já.“ Jemnou ženskou rukou pak úspěšně ovládala spřežení starokladrubských koní, což jsou koně kočároví, určení k
ceremoniální a reprezentativní službě. Jiní se vozataji stali v průběhu času, když přestali být aktivními jezdci a „přesedlali“ na kozlík. Jsou mezi nimi i známá jména. Například vícespřeží jsou u nás doménou Petra Vozába, bývalého žokeje, který v roce 1985 s koněm Festivalem vyhrál Velkou pardubickou.
Dostihy jezdil do devadesátého roku. Jako jeden z mála dokáže ukočírovat i šestnáct zapřažených koní.
Víte, že...? Největší počet zapřažených koní u nás je 2 x 8, tedy šestnáctispřeží. I když je k vidění velmi zřídka, může se vám to podařit v kladrubském hřebčíně.
Maratón na kozlíku
Když se v roce 1969 stalo vozatajství oficiální sportovní disciplínou, uznanou Mezinárodní jezdeckou federací, bylo stanoveno, že každá soutěž bude trvat tři dny a bude sestávat z drezúry,
maratónu a parkuru. Ačkoliv na začátku se pořádaly soutěže jen pro čtyřspřeží, postupně přibyla také dvojspřeží a jednospřeží, ale i soutěž poníků. Při drezúře je kladen důraz na styl, přesnost, ovladatelnost koně, ale rovněž na celkový vzhled spřežení a kočáru. Maratón je ukázkou vytrvalosti a trénovanosti koní. Jak název napovídá, jedná se o zdolání dlouhého úseku, rozděleného do několika částí. Strefit se přitom do průjezdu překážkou, která je široká právě tak akorát, aby kola kočáru minula její
branky na každé straně o pár centimetrů, je umění vyžadující vozatajovu zručnost a naprostou ovladatelnost koně. To ostatně vyžaduje i parkur.
Za kolik...? Starší bryčku v dobrém stavu pořídíte kolem dvaceti tisíc. Nová stojí dvojnásobek a víc. Koně můžete sehnat za deset tisíc, celkem slušného za třicet, lepšího za padesát, ale můžete za něj dát i sto tisíc. Záleží, co od něho očekáváte a jaké jsou vaše finanční možnosti.
Čtěte také: Kůň chráněný UNESCEM
Dobrá koňská nálada
Vozatajství divákům umožňuje pobyt v přírodě spojený s pohledem na výkony ušlechtilých koní. Pokud máte ke koním bližší vztah a chtěli byste se tomuto
sportu věnovat, ani věk, kdy vám dvacet již dávno bylo, není na překážku. Vyžaduje přiměřenou fyzickou kondici, odborné znalosti a šikovného přísedícího. Splňujete-li první podmínku, je třeba obstarat si vhodné koně a kočár či bryčku. Můžete tak učinit pod záštitou některého klubu, nebo koupit koně a veškeré příslušenství vlastní. Potřebná částka se bude lišit podle toho, na jaké úrovni se chcete vozatajství věnovat. Někomu stačí vysloužilý koník, který běhá pro radost, a bryčka, která má své nejlepší roky již za sebou. Další může mít chuť pustit se do toho s koňmi se slibnou
budoucností a novým kočárem. V každém případě musíte nejprve získat potřebné znalosti v některém z kurzů pro začínající vozataje. Cena kurzu se pohybuje kolem dvou tisíc korun. Je nutné se seznámit se styly a druhy zápřeží, postroji, udidly či kočáry, naučit se praktickému postrojování, zapřahání a jízdě. Ať už se rozhodnete pro pohled na koně jako diváci, či z kozlíku kočáru nebo bryčky, budete si odnášet dobrou náladu a
energii, kterou koně vyzařují.
Foto: archiv autorky
Zkusili jste, jaké je sedět na koňském hřbetu nebo na kozlíku? Povídejte si na našem diskuzním fóru, facebooku nebo přímo pod článkem.
Kam dál?
Aikido – objevte umění samurajů
Bavte se, hrajte si, dovádějte, léto je tu!
Jak se žije tam, kde vládne příroda
Dejte zahradě svého ducha
Jak se zabezpečit na důchod 1. díl