Představte si naši planetu jako velkou ekologickou banku. Každý člověk, který se narodí, si v ní otevírá svůj účet. Cestujete letadlem? Používáte auto, myčku, chemické čističe? Pokud ano, budete patrně patřit mezi ekologické dlužníky, podobně jako další miliony obyvatel Ameriky a západní Evropy.
Foto: iStock
„Po nás potopa!“
I přes sílící ekologické tendence je bilance toho, kolik spotřebujeme, stále dost alarmující. V rozvinutých zemích se každoročně zvyšuje spotřeba pohonných hmot, potravin, přírodních zdrojů a také se zvětšuje množství vyprodukovaného odpadu. Rozvojové země naopak stále bojují s rostoucí chudobou a zhoršujícím se životním prostředím. Člověk se chová k přírodě jako hloupý lupič v
obchodě. Vezme si, co se mu zrovna hodí, a odchází bez placení. Z nabytého majetku si vytvoří živnost a ještě k tomu se nezapomene vrátit s pytlem plným odpadků. V momentě, kdy si však chodí do obchodu příliš často, regály se začnou vyprazdňovat. Stejně jako se zmenšuje produktivní plocha země, jejíž plody si přeměňujeme na svůj ekonomický kapitál. Globální zájem však je, zajistit udržitelný rozvoj obnovitelných přírodních zdrojů. Odborníci totiž varují, že tlak na přírodní zdroje překračuje ekologické kapacity a přestává být únosný. Mají pravdu? To je otázka, na kterou chce odpovědět koncept ekologické stopy.
Plyn, nebo ropa? Odpoví vám ekostopa!
Ekologická stopa funguje jako kamera snímající naše současné nároky na přírodu. Ve své podstatě jde o účetní nástroj. Tak jako ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! zadáte vstupní informace o zkoumané jednotce (jednotlivec, město, stát) a vyjde vám, kolik je zapotřebí hektarů úrodné půdy, aby pokryly spotřebu. Kalkulace je založena na dvou faktech: 1. můžeme kvantitativně stanovit většinu zdrojů, které spotřebováváme, a
odpadů, které produkujeme; 2. většina těchto zdrojů a odpadů může být konvertována na odpovídající plochy ekologicky produktivní země (tj. plochy orné půdy, pastvin, lesů apod.). Zajímá vás, jak na tom jste vy nebo vaše firma? Jednoduše si vyhodnotíte osobní stopu na www.hraozemi.cz/ekostopa.
Čtěte také: Slaměné obrození
Na naší planetě má sice každý místo, ale podle výpočtu ekologické stopy je to místo maximálně dva hektary velké. Lidé žijící v různých oblastech světa vytvářejí rozdílné ekologické stopy. Tempo a způsob čerpání zdrojů jsou v globálu velmi nerovnovážné. Navíc řada vyspělých států spotřebuje víc, než poskytuje jejich domovská plocha, a běžně využívá zdroje jiných zemí. Jejich ekologická stopa tak překračuje
hranice státu. Mezinárodní obchod se tetelí a kola náklaďáků splétají neviditelné sítě křížem krážem po celém světě. Nejvíc plýtvají globálními zdroji Američané, ale hned druhé místo patří západní Evropě.
Jak hospodaříme? Ekologickou stopu průměrného Čecha vypočítala ve své studii Petra Kušková. Celková plocha potřebná pro zajištění jídla, energie, bydlení, dopravy, spotřebního zboží a služeb je 7,38 globálních hektarů na osobu (vytvořeno z údajů z roku 2001). Biologická kapacita naší republiky je přitom 2,6 gha. Z hlediska
přírodní rovnováhy hospodaříme neudržitelným způsobem a žijeme v ekologickém deficitu.
Oči doširoka zavřené
Koncept ekologické stopy má také řadu kritiků. Slabinou je neúplnost či nedostupnost některých dat pro výpočet. Problematické jsou i samotné měřicí jednotky – tedy globální hektary. Nejde totiž o plochu skutečnou, nýbrž hypotetickou, průměrnou. Nebere se v úvahu ani rozdílnost v hustotě osídlení. Síla této metody však není v přesnosti měření. Význam spočívá především ve schopnosti vyvolat širší debatu. Jen tak se zbavíme převládajícího
ekonomického paradigmatu, které zakrývá oči před existencí biofyzikálních limitů a také nutností jednou náš společný účet vyrovnat.
Přehledné zpracování problematiky najdete ve studii Ekologická stopa od Petry Kuškové a na webových stránkách www.hraozemi.cz/ekostopa, www.ekostopa.cz nebo v angličtině na www.footprintnetwork.org a www.panda.org.
Vypočítali jste si vlastní ekostopu? Jak na tom jste? Svěřte se na našem diskuzním fóru, facebooku nebo přímo pod článkem!
Kam dál?
Z izolace pomůže zahrádka, jóga i historie
Slaměné obrození
Zahrady pro lenošení
Cohousing není sekta
Čističky vzduchu pro lepší dýchání
Úspěšná léčba ničím