ROZHOVOR:
Edita Randová měla cestu k hudbě poměrně klikatou. Dnes se řadí k předním českým mezzosopranistkám s bohatým operním i koncertním repertoárem. Široký rozsah, temná barva hlasu, výborná technika – dramatický mezzosoprán je poměrně vzácné zboží!
Píší pro vás přední světoví hudební skladatelé. To je jistě pro umělkyni příjemná skutečnost.
Ano a strašně mě to těší. Často s nimi konzultuji některé pasáže z daného díla, protože v rámci svých tvůrčích nápadů často zapomenou, že hlasivky jsou jen dva svaly, a nejde zazpívat úplně vše tak, jak si představují.
Které hudební skladatele máte nejraději?
Každý skladatel má něco do sebe, ale jestli mohu některého upřednostnit, tak je to určitě Mahler, Wagner a Strauss. Bohužel jde o skladatele, kteří v současné době v Čechách nejsou tak žádaní vzhledem k náročnosti na posluchače. Jako správná vlastenka ale ráda zpívám i Dvořáka a
Smetanu.
Máte před sebou řadu koncertních vystoupení, kam se chystáte a jaký repertoár jste vybrala?
Nedávno jsem přiletěla z portugalského Porta, kde jsem vystupovala v Beethovenově Deváté symfonii. Čeká mě Barcelona, recitál, ve kterém zazní mimo jiné díla katalánských skladatelů. Dále Itálie, kde budu zpívat u nás téměř neznámé Leoncavallovy písně. V srpnu jedu na festival do Norska, pro který studuji písně Edvarda Griega. Těším se také na orchestrální koncert v Mexico City, kde zazní úpravy písní Manuela de Fally. A konečně na Silvestra bych měla zpívat
operní árie v Itálii.
To je opravdu perný program. Kam jezdíte nejraději?
Každá země má své kouzlo, ale vzhledem k tomu, že italština je můj oblíbený jazyk, který dobře zvládám, tak určitě Itálie.
Váš hlas je výjimečný, dá se pojistit?
To je bohužel věc, která je v Čechách neproveditelná. Ptala jsem se v různých pojišťovacích společnostech, ale bez
úspěchu. V USA je to naprosto běžná záležitost.
Jak si tedy svůj hlas chráníte, jak o něj pečujete?
Snažím se předcházet nachlazení, jím hodně ovoce a
zeleniny a hlavně se držím i ve fyzické kondici, protože koncert případně představení jsou náročné i po fyzické stránce. Hodně mi pomáhá rotoped a dlouhé procházky.
Cvičíte také svaly v krku? Která cvičení jsou pro vás nej?
Na hodinách zpěvu a před každým vystoupením se rozezpívávám pomocí hlasových cvičení. Nejvíce mi pomáhají staccatová cvičení, krásně uvolňují hlas. Které cvičení je nejtěžší se nedá říci. Každý
den je jiný a to, co šlo bez problémů včera, může druhý den dělat potíže.
Stalo se vám někdy, že hlas zklamal?
Samozřejmě, že ano. Myslím, že se to stane každému zpěvákovi. Bylo to určitě i poučení do budoucnosti, že nemoc je potřeba doléčit. Sice dnes existují vynikající léky, ale ty pomáhají jen na chvíli. Pak to může být ještě horší. Pokud je ale
nemoc v plném proudu s teplotami, jen těžko s tím něco uděláte.
Musela jste někdy koncert právě kvůli chrapotu odříct?
Kvůli chrapotu vyloženě ne, ale kvůli angíně či chřipce ano. Do poslední chvíle se snažím udělat vše pro to, abych vystoupila. Každé vystoupení znamená spoustu přípravy a zkoušek… a vy pak musíte odříci. Veškerá práce je fuč.
Kde jste začínala zpívat? Kdy jste byla poprvé v opeře, předpokládám, že už v raném dětství.
Zpívat jsem začala v šesti letech, pravidelně jsem docházela do tehdejší lidové školy umění, i když v těchto letech se nedá ještě zdaleka mluvit o nějakých velkých výkonech, pokud neprojdete pubertou a tím i mutací. V pěti letech mě pak rodiče prvně vzali do opery na Čerta a Káču. Prý jsem nechtěla jít po představení domů.
Vaše cesta ke zpívání ale nebyla přímá, vystudovala jste střední ekonomickou školu, obor ekonomika pošt a telekomunikací a po studiích jste nastoupila do kanceláře. Přece jenom jste ale cestu ke zpěvu našla.
Přání rodičů bylo jasné! A tak jsem nejdříve vystudovala školu, která se měla stát takovou rezervou, kdyby se něco stalo s hlasem. Rodiče v opeře neviděli
budoucnost. Vzhledem k tomu, že bez hudební školy jsem nemohla nastoupit do opery, i když v té době jsem již měla za sebou pár let soukromých hodin operního zpěvu, začala jsem pracovat v kanceláři. Byla jsem přesvědčená, že zpěv je moje budoucnost, a byl to můj sen. Jsem důkaz toho, že sny se plní.
Pro domácí publikum organizujete mezinárodní hudební festival Tóny nad městy. Kdy a kde letos bude?
Letošní už X. ročník mezinárodního hudebního festivalu Tóny nad městy se koná pod záštitou ministerstva kultury od 5. října do 23. listopadu. Jde o sérii komorních a orchestrálních koncertů, které se uskuteční v Děčíně, Mariánských Lázních, Praze a Ústí nad Orlicí.
Máte rádi operu? Navštívili jste některý ze zahraničních operních domů? Svěřte se na našem fóru, facebooku nebo přímo pod článkem.
Kam dál?
Na DAMU v dvaapadesáti
Gabriela Vránová: poetická tvář parkinsoniků
Žhavá noc v Paříži aneb 15 minut slávy
Kulový blesk: dělají si z nás kulové?
Klíště můžete chytit i ve městě
Pozor pes!