Pokud jste využili možnosti a pracovali v rámci EU v různých zemích, promítne se to do výše vašeho důchodu. Práce ve více státech není překážkou, výpočet je ale složitější.
Žádost podáváte jen jednou
Pokud jste pracovali postupně ve více státech Evropské Unie, stačí si žádost o dávky podat pouze v jednom z nich. Žádost se automaticky vztahuje na všechny státy EU, v nichž byl žadatel pojištěn. Ideálně se tato žádost podává v tom státě, ve kterém máte současné bydliště – např. v ČR na České správě sociálního zabezpečení. Ta potom sama kontaktuje všechny relevantní instituce v zahraničí, aby společně rozhodli o nároku na důchod.
Pojištění se ze státu do státu nepřevádí
I pokud jste pracovali ve více státech, pojištěni jste mohli být jen v jednom z nich. Při přechodu do jiného státu (např. z Francie do Německa) se pojištění automaticky nepřevádí do jiné země, ale záznamy i nároky zde zůstávají až do doby, kdy pracující dosáhne důchodového věku.
Důležitá je doba pojištění
Při posuzování výše přiznaného důchodu je pak důležité to, zda občan dosáhne na tzv. „dobu pojištění potřebnou pro nárok na důchod v jednom státě“ – tj. 1 rok (a pokud daná osoba dosáhne věkové hranice pro vznik nároku na důchod stanovené legislativou daného státu). Pokud ano, má nárok na plný důchod (jeho výše se opět řídí předpisy toho kterého státu), pokud ne, musí se jednotlivá pojištění sečíst a přiznán je následně tzv. dílčí důchod: každý stát platí určitou částku podle doby, během které byl pracovník pojištěn. O pojistné ale v žádném případě nepřijdete: dobu pojištění kratší než rok přebírá země, ve které jste pracovali jako v zemi poslední.
Doručit si ho můžete nechat kamkoliv
Důchod vám může chodit do kteréhokoliv státu EU, který si určíte, a to vždy v celé částce – tedy např. jako součet důchodů z různých států, ve kterých jste pracovali a ve kterých máte na důchod právo. Důchody mimo území ČR se vyplácejí 4krát ročně.
Chcete jít do penze dřív? Celou částku nedostanete
Vždy se přesně informujte, v kolika letech vzniká v daném státě
nárok na důchod a podle toho postupujte. Pokud totiž odejdete např. ve Francii v 60 letech do důchodu (např. po 10 letech práce), dostanete jen „francouzský“ důchod a na peníze, které vám náleží od předchozího státu (např. Švédska, kde jste pracoval 30 let), si budete muset dalších 5 let počkat – nárok zde vzniká až po překročení hranice 65 let.
Více informací podává Česká správa sociálního zabezpečení, která vám zároveň pomůže s vyplněním všech nutných tiskopisů: www.cssz.cz
Právní předpisy jednotlivých členů EU, které se týkají důchodového pojištění, naleznete na ec.europa.eu