velikost písma: A +/ A/ A -

Daktylografika pomáhá komunikovat hluchoslepým

Autor: Redakce ŽijemeNaplno.cz | komentářů: 0

TÉMA TÝDNE – HLUCHOSLEPOTA: S přibývajícím věkem u sebe řada lidí registruje úbytek zraku a sluchu. Jedná se o přirozené změny, které s sebou nese proces stárnutí. Fyziologická stařecká nedoslýchavost – presbyakuzie – je v podstatě civilizační chorobou.


Foto: archiv LORM

K postupnému snižování sluchové ostrosti dochází zejména po 60. roce života, což se může projevovat horším porozuměním mluvené řeči. Ta může být vnímána nejasně a nesrozumitelně, zvláště pak příliš tichá nebo šeptaná řeč. Problémy v komunikaci se projevují i v akusticky náročnějších situacích, jako je rozhovor po telefonu, rozhovor v hlučném prostředí (např. na ulici), nebo špatné porozumění během rozhovoru, když mluví více lidí najednou. Připojí-li se ke stařecké nedoslýchavosti i zrakové potíže, život člověka je v mnoha ohledech negativně ovlivněn. O tom, co všechno hluchoslepota získaná v seniorském věku obnáší a jak lze s osobou s tímto duálním smyslovým postižením efektivně komunikovat, jsme si povídali s PhDr. Radkou Horákovou, Ph.D. z Katedry speciální pedagogiky z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Jak může získaná hluchoslepota v seniorském věku narušit, omezit nebo dokonce znemožnit dosavadní způsob komunikace s rodinou, přáteli, s okolím, v němž se takto postižený člověk pohybuje?
Důsledky vyplývající ze získaného sluchového a zrakového postižení ve vyšším věku se promítají do různých oblastí každodenního života. Ať už se jedná o zdánlivě banální situace, kdy si člověk nastavuje hlasitější poslech rádia nebo televize, který je ostatním příslušníkům rodiny nepříjemný, bývá svými blízkými napomínán, že mluví příliš hlasitě, apod. Porucha funkce obou smyslů narušuje dosavadní návyky člověka, dokonce se může změnit jeho celkový životní styl. Pokud opakovaně selhává při komunikaci, může se začít vyhýbat kontaktu se svým okolím. U některých hluchoslepých osob se může vyvinout negativistický až podezíravý postoj k lidem, kteří ho obklopují. To jednoduše vyplývá z toho, že neslyší a nerozumí, co říkají. V některých rodinách, kde jeden z jejích členů je člověk s hluchoslepotou, se můžeme setkat s tím, že si rodinní příslušníci vytvářejí vlastní komunikační prostředky fungující na základě individuálního dorozumívacího kódu. Zde je potřeba si uvědomit, že ovládání konkrétního komunikačního systému jen určitou skupinou lidí, se kterými hluchoslepý člověk přichází do kontaktu, způsobuje jeho izolovanost od vnějšího světa a prohlubuje jeho závislost na svých blízkých. Nehledě na to, že i pro rodinné příslušníky je tato situace velmi náročná, protože se stávají jedinými prostředníky pro kontakt hluchoslepého člověka s okolím.

Čtěte také: Jak se naučit žít s hluchoslepotou

Jak se tedy může hluchoslepý člověk domluvit s jinou osobou (osobami), když už se vlivem tohoto postižení nemůže dorozumívat tak, jak byl dosud zvyklý, jak pro něj bylo samozřejmostí?
Komunikační systémy užívané hluchoslepými osobami při dorozumívání se svým okolím jsou velmi variabilní, protože skupina osob s hluchoslepotou je vzhledem k různé kombinaci sluchového a zrakového postižení velmi různorodá. Vždy musíme mít na paměti, že výběr komunikačních forem je ovlivněn především aktuálním stavem a charakterem zrakového a sluchového postižení. Je potřeba zohledňovat druh, hloubku a strukturu postižení obou smyslů, dobu, kdy k postižení došlo, případné další přidružené vady. Pro jedince, kteří získali sluchové a zrakové postižení v pozdějším věku, je v tomto ohledu situace jednodušší. Zde se můžeme opřít o to, že již mají vytvořené komunikační dovednosti, oproti lidem s vrozenou totální hluchoslepotou, kde budování funkčního komunikačního systému funguje na odlišném principu. Pokud lze u seniora zrakovou vadu kompenzovat pomůckami jako jsou např. brýle, lupa či lupové brýle, může komunikace probíhat písemnou formou. V případě úspěšné kompenzace sluchové vady prostřednictvím sluchadel, je možné komunikovat mluvenou řečí. Hluchoslepý člověk, který má ještě natolik využitelné zbytky zraku, aby byl schopen sledovat komunikačního partnera, může mluvenou řeč odezírat. Odezírání je ovšem velmi náročný proces, jehož úspěšnost je ovlivněna řadou faktorů.

Který jiný (náhradní) dorozumívací způsob je pro hluchoslepého člověka a jeho rodinu nebo blízké okolí nejjednodušeji osvojitelný?
K velmi efektivním komunikačním systémům užívaným zejména osobami s postupnou ztrátou zraku a sluchu ve vyšším věku se řadí daktylografika. Jedná se o vpisování velkých tiskacích písmen do dlaně hluchoslepého klienta. Komunikační partneři obvykle stojí nebo sedí vedle sebe a ukazováčkem pravé ruky „se píše“ do dlaně člověka s hluchoslepotou. Jednotlivé grafémy jsou oddělovány prostřednictvím mezer, věta je ukončena interpunkčními symboly. Je potřeba si uvědomit, že přestože člověk se získanou hluchoslepotou ovládá český jazyk bez potíží, při komunikaci je vhodnější volit jednoduché krátké věty, v případě nutnosti pouze vpisovat klíčová slova nesoucí význam. Tento komunikační systém není nijak náročný na osvojení a zvládne ho i člověk, který nemá předchozí zkušenost s problematikou hluchoslepoty. Dalším a také velmi dobře fungujícím způsobem komunikace je Lormova abeceda. Opět se jedná o taktilní komunikační prostředek, který funguje na principu doteků umísťovaných na prsty či dlaň hluchoslepého člověka. Každému konkrétnímu místu na ruce odpovídá jedno písmeno českého jazyka. Uvedené komunikační systémy se mohou lidé se získanou hluchoslepotou ve vyšším věku naučit v občanském sdružení LORM. Díky aktivitám a službám této společnosti pro hluchoslepé, se těmto lidem daří alespoň na chvíli „uniknout ze světa ticha a tmy“, kterými jsou mnozí z nich každodenně obklopováni. Do rehabilitačních programů jsou zapojováni nejbližší rodinní příslušníci hluchoslepých, protože jejich účast je nezbytná při nápravě často narušeného manželského, partnerského či rodinného soužití.

Podrobné informace o hluchoslepotě a komunikačních systémech lze najít na webových stránkách www.lorm.cz.

Máte chuť se stát dobrovolníkem a pomáhat například hluchoslepým? Svěřte o svých záměrech na našem diskuzním fóru nebo přímo pod článkem.

Kam dál?
Patří staří za volant?Jistě!
Svaz důchodců spolupracuje s politiky a chce do mediálních rad
V chytrém květináči rostlina neuschne
Sousedi do nepohody
Spotřebitelský úvěr – bez rizika?
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.

Dočtěte se více

Příbuzná témata: Rozhovor, Téma týdne