velikost písma: A +/ A/ A -

Típni TO! LIVE (9): „Já nekouřím – heč!“

Autor: Redakce ŽijemeNaplno.cz | komentářů: 0

Aneta se vydala s přítelem na dovolenou do Tunisu. Podaří se jí odolat kuřáckým nástrahám této země? Zvládla Štěpka alkoholové opojení bez cigarety? Alena se zbavuje nejen své nikotinové závislosti, ale také přebytečných kilogramů. Přečtěte si deníčky típařek a dozvíte se víc!



Nehledáte náhodou?
Podrobnosti k projektu Típni TO! LIVE zde
Video účastníků zde
Diskuzní fórum Típni TO! LIVE
Podpořte účastnice Típni TO! LIVE emailem
Všechny díly seriálu Típni TO! LIVE najdete zde

A co si zapsaly dámy do svých deníčků tentokrát?

Štěpánka
Prošla jsem zatěžkávací zkouškou – v pátek u mne zazvonila paní sousedka v doprovodu své sestry. Šly ze společného oběda v restauraci, kde je zastihla zvěst o narození pravnučky. Obě mi vesele vtančily do pokoje, a že prý flašku sem! Vykutala jsem lahvinku tradičního karlovarského likéru a usedly jsme k přátelskému hovoru. Jak večer ubíhal, bylinek v lahvi ubývalo, nálada přibývala, prostě senzačně jsme se bavily. Asi bylo teplo, nějak nám rychle vyschlo, tak sousedka vylovila z tašky další láhev. Obě dámy jsou bývalé kuřačky, obě přestaly už před lety, a dnes jim je kouření odporné. Já si na cígo vzpomněla někdy v půlce první lahve, a k mému velkému překvapení nebyla chuť až tak intenzivní, jak jsem se ve spojení s alkoholem obávala. Nutkání se mi povedlo zahnat pocucáním skořicové tyčinky. Ptaly se mne na pocity, velmi se pobavily nad mojí, snad dočasnou „úchylkou“, která mne nutí na ulici chodit za kuřáky a užívat si libé vůně, která se kolem nich line. Přestože se pravděpodobně tak stalo do značné míry díky medikaci, mám radost, že posezení nad sklenkou nezpůsobilo selhání.

Zlatica
Pondělí: Pracovní porada. Od vedení dostávám krásnou kytici, obálku s „dárkovým poukazem“ a blahopřání. Je to o dva dny dřív, než jsem čekala a proto – přeeekvaaapeeenííííí!
Úterý: Ráno musím vypustit svůj pohodový pochod a vypochodovat za nákupem čerstvých ingrediencí k zamýšlenému pohoštění pro kolegy. Pak oplachuji, naklepávám, šlehám, sekám, čistím, krájím, válím, krouhám, odvažuji, obaluji, smažím, peču, umývám, uklízím, balím. Kuřecí prsíčka smažená v těstíčku (ve kterém jsou i mandle, jablíčko, žampiony, rozinky, vegeta) mají u kolegů veliký úspěch a já jsem šťastná, že jim chutná. Druhou specialitou byl jahodový závin, což je vlastně bublanina pečená v listovém těstě. Udělala jsem dva záviny a šoupla tam celý kilogram jahod. No a myslím, že tohle je fakt delikatesa (u mě).
Středa: Ráno mi telefonicky ze Slovenska gratuluje můj milovaný bratr a já mu od srdce vynadám, protože za dvacet let nebyl schopen přijet do Prahy. Dopoledne vařím synovi oblíbené jídlo jeho dětství (španělský ptáček s natura rýží). Syn se u mne stavil (s kyticí, darem a lahví luxusního šampusu) na oběd. Pak si jízdou (do práce) v tramvaji hraju s novým mobilem a najednou mám pocit, že na mě kouká někdo známý. Zvednu oči a rovnou přede mnou mě hypnotizuje svým tabákovým okem stará známá strčená za uchem výrostka sedícího přede mnou. „Tebe jsem mezi gratulanty opravdu nechtěla mít. Na mě zapomeň!“
Čtvrtek a pátek: Ranní rituály, pak píšu vysvědčení. Děti dělají návrhy na extravagantní koupací úbory. Když vidím na ulici někoho kouřit, s blaženým pocitem si v duchu říkám: „já nemusím!“ nebo vítězně: „já nekouřím – heč!“ Je to dětinské, ale těším se z toho jako malé dítě.
Sobota: Venku je nečas a tak rituál omezím na 5 Tibeťanů a pak píšu vysvědčení a dělám práce kolem domácnosti a různě o sebe pečuji.
Neděle: Ráno v postýlce mě osvítí předtucha problému a tak ho dopoledne (snažím se být slušná a racionální) řeším. Pak syn na obědě, a večer jdu do divadla na PALEJA Ballet Theatre. Byl to silný zážitek z fantastických výkonů umělců. Smekám.

Alena
Tento týden byl velmi aktivní. Jak v práci, tak i mimo ni jsem musela zařídit spoustu věcí. Je to zvláštní, ale tento týden jsem myslela na cigarety mnohem častěji. Párkrát jsem dostala neuvěřitelnou chuť na cigaretu, dokonce jsem měla pocit, že jsem začala skoro i slintat. Zaskočilo mě, že po měsíci a půl přijde tak velká chuť si zapálit. Nijak mě to neděsí, spíš překvapuje, ale chutě nejsou naštěstí tak velké, aby se nedaly zvládnout. Když jsem naposledy byla v poradně pro závislé na nikotinu, svěřila jsem se paní doktorce, že chci začít hubnout. Lékařka mě upozornila na fakt, že hubnutí může být mnohem pomalejší než v době, kdy jsem kouřila. Organizmus prý může takto reagovat v jakési sebeobraně. Vyslechla jsem si pani doktorku, ale když jsem vycházela, řekla jsem si, že to určitě nebude můj případ. Teď mohu konstatovat, že můj případ to rozhodně je… Legrační bylo mé první vážení po týdnu hubnutí. Když jsem se zvážila, viděla jsem úbytek jen půl kilogramu, tak jsem raději svlékla vše do spodního prádla, zvážila se a úbytek byl díky bohu větší (0,9 kg) :) Vím, že je to moc pěkný pokles, ale v době, kdy jsem kouřila, bylo hubnutí na začátku vždy rychlejší.

Aneta
Vytoužená jedenáctidenní dovolená v Tunisu je tady. V pondělí jsme rychle balili poslední věci a večer před odletem jsme ještě i s mými rodiči stihli Drahoušky – divadelní představení v Kalichu. Byla jsem ráda, že jsem viděla taťku, kterého v pátek čekala operace, jak se dobře baví. Po návratu z divadla jsme si pospali pouhé tři hodinky a hurá na letiště. Lehkou chuť na cigaretu jsem pocítila až těsně před odletem. Naopak mi bylo úlevou, že už nemusím vymýšlet, kde a kdy si budu moct konečně zapálit. Náš přílet do Tunisu bohužel provázel déšť, ale naštěstí to nebylo nic dramatického – pršelo jen chvilku. V hotelu jsme posnídali a hned vyrazili na pláž. Odpoledne jsme strávili u bazénů, kde mají jak slanou, tak i sladkou vodu. Náplast ve vodě nedrží, tak hodně inhaluji. Chvílemi na sobě pociťuji, že hladina nikotinu je nižší než obvykle, ale po cigaretě sáhnout nehodlám. Tunis je pro kuřáky ráj, jsem rozhodnutá odolat všem nástrahám i přesto, že je mnoho možností si zapálit. U večerní partičky karet zaháním chuť na cigaretu chroupáním oříšků, které jsme nakoupili během procházky hned po příletu. Přítel je moc spokojený, že se statečně držím, a to mi dodává další motivaci. Byli jsme na krokodýlí farmě, kde jsme viděli krmení dravé zvěře. Navštívili jsme také muzeum a skanzen, ve kterém jsme si vyzkoušeli tradiční výrobu slaměných klobouků. Následovalo smlouvání v přilehlém krámku a fotografování s velbloudem. Jako dva nekuřáci jsme s přítelem odolali nabídkám zakouřit si šíšu neboli vodní dýmku. Nebýt toho, na cigaretu potažmo kouření bych ani nepomyslela. Zítra plánujeme celodenní koupání v moři, které je sice trošku chaluhaté, ale i tak krásné.

Podrobnosti k projektu Típni TO! LIVE zde
Všechny díly seriálu Típni TO! LIVE zde

Podpořte náš čtyřlístek! Slova povzbuzení nebo radu můžete umístit do našeho fóra nebo jim můžete napsat email. Do předmětu uveďte jméno účastnice a Típni TO! LIVE.

Petice proti kouření ve veřejných prostorách: www.stopkoureni.cz

Partneři projektu: ČRo 2 Praha, Centrum pro léčbu závislosti na tabáku, prof. MUDr. Vladimír Vondra, DrSc., MUDr. Iveta Vondrová, Oddělení pneumologie, alergologie a klinické imunologie

 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.