Sněmovna projednává sociální reformu, jejíž součástí jsou změny v příspěvcích na péči, bydlení či živobytí. Názory na její možné dopady se různí.
Rodičovský příspěvek
Dojít má kupříkladu ke sjednocení rodičovského příspěvku na souhrnnou částku 220 000 korun, přičemž měsíční dávka by byla vypočtena na základě počtu let, kdy rodič zůstane doma s dítětem. Varianty jsou navrhovány 2, 3 nebo 4 roky. Asi o pět set korun měsíčně má podle návrhu přijít rodič, který zvolí tříletou variantu. „Návrh také rozvolňuje podmínku pro čerpání rodičovského příspěvku, kdy od věku dvou let dítěte se již nebude požadovat, aby nastala
podmínka celodenní péče o dítě. Je to z toho důvodu, že pracovní trh je velmi negativně ovlivněn přetržením kariéry pro ženy, které rodičovský příspěvek čerpají z 97 % tři nebo čtyři roky. Zásadním způsobem to znesnadňuje jejich zpětné uplatnění na
trhu práce. Chceme tím také umožnit a podpořit vyšší využití částečných úvazků,“ uvedl ve sněmovně ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Příspěvek na péči
Změna má nastat i v tom, že by příspěvek na péči dostávali přímo lidé s
postižením a senioři, nikoli poskytovatelé služeb. U péče o děti do 18 let má ve 2. stupni péče dojít ke zvýšení příspěvku z 5000 na 6000 korun. Zatímco dnes se při posuzování
zdravotního stavu zkoumá 36 oblastí života ve více než 230 položkách, nově by to mělo být (na základě doporučení Mezinárodní zdravotnické organizace) pouze deset.
Čtěte také: Absolventi Senior Akademie: umíme se bránit!
Karta sociálních systémů
Nově má být zavedena karta sociálních systémů. Původně měla být pro lidi čerpající příspěvek na péči povinná. Národní rada osob se zdravotním postižením ale vyjednala, že se každý bude moci sám rozhodnout, zda chce kartu při placení využívat. Příspěvek by měl být prostřednictvím karty
vyplácen buď využitím její platební funkce, převodem na účet nebo v hotovosti. Mělo by být možné požádat o změnu výplaty příspěvku.
Příspěvek na bydlení
Příspěvek na
bydlení má být podle návrhu vyplácen jen 84 měsíců v průběhu 10 let. Výjimku by měli lidé se zdravotním postižením a starší 75 let. Časové omezení poskytování příspěvku na bydlení kritizovala levicová opozice s poukazem na to, že může vzrůst počet lidí bez přístřeší. Připomínka zazněla i z koaličních řad. „V souvislosti se zpřísněním poskytování některých příspěvků na bydlení v rámci zákona o hmotné nouzi je zapotřebí diskutovat nad vznikem zákona o sociálním bydlení a zabývat se otázkami, které se týkají prevence
bezdomovectví,“ řekla poslankyně Lenka Kohoutová (ODS).
Příspěvek na živobytí
Norma zahrnuje i změny v nároku na příspěvek na živobytí. Jednou z podmínek by mělo být i bydliště na území České republiky. Tato podmínka by však vylučovala osoby bez bydliště, které by základní pomoc potřebovaly.
Veřejná služba
„Zavádí se povinnost odpracovat ve veřejné službě 20 hodin měsíčně pro ty, kteří požadují finanční pomoc od státu a nemají jiný způsob ekonomické aktivity. Dále se zpřísňují některé podmínky pro vybírání přeplatků v systému hmotné
nouze,“ uvedl další navrhovanou novinku ministr Drábek. Místopředseda Lubomír Zaorálek (ČSSD) připomněl, že stávající legislativa ukládá i občanovi v hmotné nouzi povinnost zadarmo odpracovat měsíčně 20 hodin veřejné služby, aby získal nárok na částku 3.126. „Pokud těch zmíněných 20 hodin neodpracuje, například proto, že ta práce není, a zákon neukládá obcím povinnost tu veřejnou službu poskytnout, dostane jen existenční minimum 2.020 korun.“ dodal. Návrh počítá s tím, že nově bude
člověk v hmotné nouzi muset odpracovat zadarmo 30 hodin a dostane poměrnou část rozdílu mezi životním a existenčním minimem.
Jste spokojeni se sociálními službami u nás? Napište nám do našeho diskuzního fóra nebo přímo pod článek.
Kam dál?
Spotřebitelský úvěr – bez rizika?Jak nenaletět na úžasné nabídky spotřebitelských úvěrů
Jak nenaletět při reklamaci
Vzdělávejte se poslechem rozhlasu
Sportovat lze i s kily navíc
Všechny články z rubriky naleznete zde.