Zdroj nebezpečné střevní nákazy, která se šíří Evropou, se zatím vypátrat nepodařilo. Jedinou účinnou ochranou je důsledná hygiena a zdravá střevní mikroflóra.
Foto: iStock
Probiotika jsou živé mikroorganismy působící na konci tenkého střeva a ve střevě tlustém. Světová zdravotnická organizace definuje jejich užívání jako zdraví prospěšné: „Při podávání v dostatečném množství působí probiotika příznivě na zdraví konzumenta.“ Síla probiotik je především v prevenci – chrání sliznici zažívacího traktu před patogeny – v tomto případě i toxiny produkovanými nebezpečnou bakterií EHEC. Probiotika snižují riziko střevních zánětů, tiší zažívací potíže po chemoterapii, pomáhají při střevních potížích, mírní následky nevyvážené stravy a diety, usnadňují vstřebávání vápníku i dalších minerálů a vitaminů.
Čistota půl zdraví, ale špína také
Člověk se narodí se sterilním trávicím traktem, první bakterie ho osídlují od okamžiku porodu. Mnoho lékařů i vědců přičítá zvýšený výskyt alergií mimo jiné sterilitě okolního prostředí. Přísné hygienické normy při výrobě potravin a přehnané nároky na čistotu našich domovů nám sice pomáhají v boji proti nejrůznějším infekcím, zároveň však brání kontaktu našeho imunitního systému s živými kulturami a „hodnými“ bakteriemi. Děti v raném věku žužláním nejrůznějších předmětů trénují imunitní systém, učí jej
reagovat na mikroorganismy a bránit se proti cizorodým látkám z vnějšího prostředí.
Věděli jste, že: slovo „yogurt“ má svůj původ v tureckém pojmenování zkvašeného mléka a jeho výroba byla známa již 5 tisíc let př. n. l.? Jeho masová produkce začala až v minulém století a první ovocný
jogurt byl vyroben v pražské Radlické mlékárně roku 1933. Odtud se pak vyvážel celkem do 14 zemí Evropy.
Představte si…
V lidském střevě můžeme najít asi 1,5 kg „hodných i zlých“ bakterií, plísní a kvasinek. Jedny pomáhají v procesu vstřebávání živin, regulují působení trávicích enzymů a odklízejí odpad vzniklý látkovou výměnou, druhé vylučují nejrůznější toxiny a zánikem se samy stávají toxickým odpadem.
MUDr. Igor Bukovský, PhD., člen Americké dietetické asociace a Britské společnosti pro výživu uvádí, že:
Kdybychom rozvinuli celý trávicí trakt dospělého člověka do jednolité plochy, získali bychom „plachtu“ o velikosti tenisového kurtu.
Na této ploše žijí triliony bakterií.
V jednom mililitru obsahu žaludku žije tolik bakterií, jako lidí v Praze.
V tom samém mililitru jich ale na konci tenkého střeva nalezneme 16 krát více. A v jednom mililitru stolice jich je dokonce tolik jako lidí na 1700 zeměkoulích.
Střevní mikroflóra je složitý systém, který funguje podobně jako každý ekosystém na naší planetě. Je-li zachována diverzita druhů, systém je v rovnováze. Je-li rovnováha narušena v důsledku nemoci nebo užívání některých léků, může to mít negativní dopad na naše zdraví. Zpočátku se projeví jako neškodné zažívací problémy (zácpa, průjem, plynatost), mohou však být předzvěstí závažnějších změn, které jsou vstupní branou k infekci či vedou k celkovému oslabení naší imunity.
Lékaři zdůrazňují, že probiotika jsou zdraví prospěšná, nejedná se však o zázračný přípravek, který okamžitě odstraní všechny problémy s imunitou. Jejich pravidelnou konzumací v mléčných výrobcích nebo potravinových doplňcích však můžeme své zdraví upevnit.
PTÁTE SE:
Jaký je rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky?
Probiotika jsou již zmíněné užitečné bakterie, které se živí prebiotiky/vlákninou. Aby užitečné probiotické bakterie osidlovaly
střevo aktivně, je nutné, aby měly dostatečný přísun prebiotik/vlákniny. Probiotikům a prebiotikům se také někdy říká symbiotika.
Kdy je vhodné probiotika užívat?
Probiotika je vhodné užívat při běžných zažívacích problémech, jako je zácpa, průjem nebo plynatost, v průběhu nebo bezprostředně po léčbě antibiotiky a také v případě, trápí-li vás hemeroidy, jimiž trpí až 70% dospělé populace. Probiotika jsou vhodná při snížené imunitě, při
detoxikaci organismu nebo jako doplněk stravy při redukční dietě.
Kdy je správný čas na užití probiotik, bereme-li antibiotika?
MUDr. Pavel Kohout, vedoucí Centra výživy Fakultní Thomayerovy
nemocnice v Praze říká: Pokud bereme antibiotika po 12 hodinách, bývá nejlepší, abychom si dali probiotický výrobek nebo preparát přibližně po osmi hodinách od požití antibiotik, tedy vždy ve dvou třetinách intervalu užívání těchto léků, aby antibiotika zničila co nejméně probiotických
bakterií.
Zdroj: www.medicalnewstoday.com, novinky.cz, Igor Bukovsky – Návod na přežití pro muže
Máte zkušenosti s užíváním probiotik? Svěřte se v našem diskuzním fóru nebo přímo pod článkem.
Kam dál?
Zhubněte 3 kg za 3 týdny – s vlákninou!
S léky bez receptu zacházejte opatrně
Ty tam jsou „Popelčiny nožky“
Kam a s kým na dovolenou?
Všechny články z rubriky naleznete zde