velikost písma: A +/ A/ A -

Típni TO! LIVE (3): Už nekouříme. Ale…

Autor: Dušan Spáčil | komentářů: 0

Druhé nahlédnutí do deníků Zlatky, Anety, Aleny a Štěpánky bezprostředně po zamáčknutí „poslední cigarety“( 6.května) je stále velmi optimistické. Potíže byly zatím mírné a dámy jeví svaté odhodlání! Bude tedy odvykání tohoto čtyřlístku procházkou růžovým sadem? Určitě ne.


"Neboj, stejně to zvládneš!" ujišťují ostatní účastnice Anetu (vpravo)

O dva dny později na schůzce s terapeutkami se totiž ukazuje, že Aneta si už zase zapálila! Vykolejila ji malá autonehoda. Jen pomačkané plechy, Aneta však hned automaticky sáhla pro své obvyklé uklidňovadlo – cigaretu. Mladá lékárnice nám to sdělila skoro v slzách. Tolik chce přestat! Doktorka Králíková ji konejší – nic hrozného se nestalo! Aneta ale musí začít znovu od začátku. Vydrží? I my jsme zvědavi. Více se dozvíte příští čtvrtek.

Z deníků „típařek“

Zlatica
4.5.
Můj poslední kuřácký týden proběhl ve snižující se chuti na kouření – zřejmé díky naší podpůrné medikaci. Po čtyřech – pěti hodinách nuceného nekouření v práci jsem v pohodě a neodolatelná a dravá chuť na cigaretu mnou nezmítá. Už po první dávce mám pocit, že bych dokázala s kouřením seknout hned. Den D však nenadešel a já kouřím (o 50 % méně než obvykle), abych se utvrdila v tom, že mi kouření nic neříká.
5.5.
Den před dnem D přecházím na dvojnásobnou dávku a kouření se rázem stává odporným. Zatím ale kouřím dál a doufám, že si aspoň odpor k cigaretám zafixuji.
7.5.
Den D se stává pro mne skutečným vysvobozením. Je báječné, že se již nemusím starat, jestli mám u sebe dost cigaret, jestli mám opravdu zapalovač, a hledat kde jsem to zase nechala. Nic mě nevytrhuje z činností. Káva mi chutná víc. Popelník jsem dala muškátku pod kořenáč.


Aneta
3.5.
Dnes jsem si vzala dva dny dovolené. Počasí není sice nic moc, dovrším ale jarní domácí úklid a navštívím všechny kouřící kamarádky. Do zásoby – v prvních dnech odvykání by asi bylo těžké se s nimi setkat. Jednu jsem nalomila – do abstinence nejde, ale kouření alespoň omezí. Koupila jsem si cigaretovou náhražku Paipo. Je sice bez nikotinu, ale ve třech druzích! V sobotu je očichám a vyberu nejlepší příchuť a dám vám vědět.
4.5.
Byla jsem na spirometrii, která je naštěstí v pořádku. Pan prof. Vondra byl velice příjemný a ve všem důsledný. Ale překvapilo mne, že se mu nelíbil protikuřácký článek v MF Dnes ze dne 2. 5. 2011, říkal že je to přehnané.
6.5.
Včera jsem byla s přítelem za kulturou na představení Kdo je tady ředitel? ve Švandově divadle – vřele doporučuji, báječná dánská komedie se skvělými hereckými výkony! Ale teď k věci – už je to tady, večerní típnutí se nenávratně blíží. Po práci se těším na hokej, pak si udělám kafe a Típnu to! Čas 23:45, típnuto. Mezitím zjišťuji, že Zlatka už má náskok…
7.5.
Ráno jsem jela hned k rodičům vyklízet půdu, mamka připravila puding, snědla jsem dvě porce. Odpoledne jsem byla navštívit babičku, řekla jsem jí, že jsem přestala kouřit, měla slzy v očích. Když jsem přišla domů, čekal na mne přítel s kyticí lilií se slovy: To je tvoje motivační kytička, když si budeš chtít zapálit, tak si čichni. Měla jsem strašnou radost…
8.5. Dneska jsem vyspávala, nechtělo se mi vůbec vstávat, nálada byla pochmurná. Po hokeji se nálada zlepšila. Chutě jsou ale pořád, jak na cigaretu, tak na jídlo. Večer jsme byli u našich pro našeho čtyřnohého miláčka, který má střídavou péči, tak je u nás zas veselo.



Alena
8.5.
Ještě v pátek jsem si nakoupila spoustu žvýkaček a lízátek. Poslední cigaretu jsem si zapálila o půlnoci. Před spaním jsem si opakovala, že nesmím ráno, ještě v ospalosti, jen ze zvyku sáhnout po cigaretách.
Nechala jsem je ale omylem u postele! Sotva jsem otevřela oči, požádala jsem proto kolemjdoucí maminku, aby je dala pryč. Tím jsem zvládla první problémový moment. Po ranním kafíčku se mi sice kouřit chtělo, ale nebylo to tak těžké vydržet.
Kolem druhé odpoledne na mne ale přišla krize. Dvě hodiny jsem seděla v křesle s křečovitě založenýma rukama a zaťatými zuby. Měla jsem pocit, že nic jiného nepociťuji – jen velký vztek a sebelítost. Přitom nebylo proč?!
Tvářila jsem se hrozně, díky bohu všichni doma pochopili, že mě mají nechat být. Po dvou hodinách jsem si řekla, že to už nevydržím a vzala jsem si podpůrný lék. O tři hodiny dříve, než jsem ho měla brát. Během hodinky jsem se zase dokázala kontrolovat a dokonce jsem se opět i usmívala! V dalších dnech se už díky bohu tento stav se neopakoval.


Štěpánka
5.5.
Dnes je šestý den užívání léku. Zatím se mi ještě nedaří úplně odolat vábení cigaret, ale konzumaci se povedlo velmi znatelně snížit! Teď už jistě působí lék – nedostavují se nutkavé pocity, na které jsem byla zvyklá, takže jednám spíše ze setrvačnosti a dlouholetého navyklého stereotypu. Pořídila jsem si doporučený inhalátor PAIPO, abych ode dne "D" měla nějakou náhražku, protože ze zkušenosti z předešlých neúspěšných pokusů vím, že závislost není jen chemická, ale i psychická a fyzická.

7.5.
Tak už to mám za sebou. Nocovala u mne kamarádka, poslední cigáro jsem típla s ní, krátce před půlnocí. Ráno po snídani si šla tu "kakací" ohleduplně dát na dvůr. Dnes si střídavě dumlám palec a Paipo Relax. Ne, že by to bylo přímo legrace, ale kdo se dá na vojnu, tak by měl bojovat. Zatím se držím..

Podpořte náš čtyřlístek! Slova povzbuzení nebo radu můžete umístit do našeho fóra nebo jim můžete napsat mail na adresu redakce@zijemenaplno.cz.Do předmětu uveďte jméno účastnice a Típni to!.

Kam dál?
Típni TO! (1): Na chodbě se švihadlem
Típni TO!
TÍPNI TO! Klub nešťastných hvězd
Típni TO! LIVE (2): Den Z byl v sobotu




 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.