TÉMA TÝDNE:
Petrův příběh působí jak z červené knihovny naruby – jak se boháč chuďasem stal. Bohužel na rozdíl od dívčích románků ho napsal sám život. Někdejší generální ředitel skončil na ulici.
Petr Polák se v dětství dobře učil, míval samé jedničky. Byl také ambiciózní. Nikoho proto nepřekvapilo, když se pár let po dokončení vysoké
školy stal generálním ředitelem většího podniku. Tehdy byl na vrcholu. Rozhodoval o důležitých obchodech, jezdil do zahraničí, u podřízených měl autoritu. Dobře zvládal i společenské povinnosti. K nim ovšem před dvaceti lety patřilo i nemalé množství
alkoholu. Jednání se zahraničním partnerem končilo vždy večeří s baterií lahví vína, žádné návštěvy ve firmě se neobešly bez panáka whisky. “Myslím, že tehdy to s ním začalo jít z kopce,“ přemítá o osudu bývalého kolegy Marek Hradecký.
Strmý pád
Lahví i „štamprlat“ časem přibývalo, šéf firmy léčil drinky pocuchané nervy. Chvíli to pomáhalo, alkohol byl zprvu dobrým sluhou. Pití bylo v té době to jediné, co dokázalo přepracovaného manažéra uvolnit. Brzy se ale alkohol proměnil ve velmi zlého pána. Petr přestal být schopen plnit své povinnosti. Když poprvé prospal pracovní
den, nic se nestalo - kolegové populárního šéfa omluvili. Brzy se to ale stalo skoro pravidlem. Mnohokrát se nedostavil se do práce, nechodil na schůzky. „Jednou se naopak dopotácel na jednání s důležitými zákazníky totálně opilý a podnik proto přišel o kontrakt za milióny,“ vzpomíná Hradecký. Odvolání z funkce ředitele bylo prý pak jen logickým důsledkem Petrova chování. Rodina ovšem zažívala peklo. Petr měl jako generální
ředitel slušné úspory - i s půlroční podporou mu však vydržely jen necelé dva roky. Bývalý topmanažer si odmítal připustit,že by měl šetřit. Zprvu měl také plno přátel. Postupně se však začali vytrácet. Někdejší „ generál“ se místo toho chytil podivné party, kterou z posledních tisícikorun velmi rád hostil. Práci ani příliš nehledal. Žena mu to vše pochopitelně vyčítala – výsledkem byly každodenní hádky, Po jedné prohádané noci manželka vztah s opilcem vzdala a podala návrh na rozvod. Zhrzený Petr sám opustil společný byt - nesnesl manželčinu „zradu“ ani to, že děti podpořily maminku. Pan Polák se nastěhoval k
matce. Chvíli se o něho starala. Po dvou letech se ale přestěhovala na venkov. Petr zůstal sámv jejím bytě a to jeho morální i tělesnou zkázu dokonalo. Nic neplatil, dlužil kam se podíval. "Majitel bytu ho po čase vystěhoval,“ krčí rameny Jaroslav, Petrův sourozenec.
Dokáže se vrátit?
Dluhy nakonec zaplatil bratr. Zachránil tak Petra před kriminálem, jinak mu však pomoci nemohl. Rodina s ním přerušila jakékoli kontakty. „Nešlo to jinak, odmítal se sebou cokoli udělat. Chyby viděl jen na jiných,“ vysvětluje Jaroslav Polák.
Bývalí kolegové, se přesto pokusili Petrovi pomoci. Nabídli mu dokonce příjemnou práci s
počítačem. Marně - nejprve přicházel na pracoviště opilý, posléze se tam už neukázal vůbec.
Místo toho ho známí vídávali před domem, kde kdysi bydlel schouleného do klubíčka, pomočeného a pořezaného od láhve vodky.Soucitní bývalí sousedé mu občas otevřeli dveře, aby spal alespoň na chodbě, situace ale nebyla dlouhodobě udržitelná. Jednou ho bývalý kamarád odvezl do azylového domu. Tam jej však nepřijali, neboť byl opět pod silným vlivem alkoholu. Několikrát se také octl na záchytce. Protialkoholní léčení, které mu při té příležitosti nabídli, však Petr odmítl nastoupit.
Dnes je bývalý ředitel dlouhou dobu nezvěstný. Rodina, která je opět dobře
finančně zajištěná, o něj už nejeví žádný zájem. „Snažili jsme se dlouho, ale bylo to k ničemu,“ vysvětluje bratr. „Mrzí mě to, byl to chytrý a zábavný člověk." doplňuje Marek Hradecký,"Stále doufám, že to třeba nakonec přece jen zvládne – vynoří se z některé protialkoholní léčebny a bude schopen zase začít nový život. Ale už tomu moc nevěřím.“
(Jména v příběhu jsou na žádost aktérů změněna.)
Čtěte také Bezdomovci mi říkají mámo
Zažili jste podobný příběh? Svěřte se na našem fóru nebo diskutujte přímo pod článkem.
Kam dál?
Nech moji babičku na pokoji
Z izolace pomůže zahrádka, jóga i historie
Senioři volají o pomoc
Umění žít tady a teď Proč předstíráte práci?
Jak na opilost?