velikost písma: A +/ A/ A -

Byl jsem typický slušňák

Autor: Eva Brabcová | komentářů: 0

TÉMA TÝDNE: Panu Liborovi je dnes padesát tři let a do pekla závislosti se dostal už jako mladý. Tehdy se mu po dvou letech podařilo z drog dostat, ale za několik let se do stejných problémů dostal znovu. Tentokrát to bylo mnohem horší a mohlo ho to stát život


Těžkou závislost odstartovala smrt rodiny při autonehodě

S drogou mě najednou brali
Pocházím z intelektuálně založené rodiny. Od malička jsem býval takový ten klasický slušňák, s nejhorší známkou dvojkou, kterému se ale ostatní kluci většinou spíš vyhýbali. Cítil jsem se hodně osamělý. Změna přišla až na gymnáziu. Díky spolužákovi jsem se dostal do party lidí z uměleckého světa, kteří revoltovali proti režimu. Hrozbu vyhazovu ze školy a dalších důsledků toho, co jsme dělali, jsem bral na lehkou váhu. Hlavně jsem se cítil konečně jako ‘velkej kluk‘ a pro ten pocit bych udělal téměř cokoliv. Míval jsem nízké sebevědomí a tady mě najednou brali. S nadšením jsem se zapojoval do provokací proti režimu. Ostatní byli zkušenější a viděli do toho víc než já, který se s nimi spíše vezl. Nakonec jsem to byl paradoxně já, koho zavřeli. Ve škole to samozřejmě znamenalo vyhazov a konečnou. Po návratu jsem začal pracovat jako kulisák v divadle. Nekvalifikovaná síla, nicka, společenský propad. Otec kvůli mně přišel o slušné místo, matka měla také problémy, řada jejich přátel se k nim obrátila zády. A viník jsem byl já. Bylo to pro mě složité a těžké období. Tehdy jsem přišel poprvé do kontaktu s drogou.“

Čtěte také: Dědové se přicházejí léčit,když jim nepůjčují vnoučata

Rodinná tragedie
Byla to sice první zkušenost, ale byla natolik silná, že Libor zatoužil si ji zopakovat. Všechny starosti se rozplývaly a to, co ho denně trápilo, bylo jako mávnutím proutku pryč. První dávka pro něho však byla cestou k závislosti, která trvala skoro tři roky. Za odborné pomoci se z toho dokázal dostat a vydržet čtrnáct let. Během té doby dálkově studoval, odmaturoval, získal slušnou práci, oženil se. Děti mít nemohli.
„Potom jsem spadl při česání ovoce z žebříku. Po operaci kyčle jsem měl dlouho bolesti. Nastoupil jsem na kolotoč závislosti na lécích. Noha pak už sice nebolela, ale přestat s léky jsem nedokázal. Trvalo to rok. Pak jsme měli jet na dovolenou na chalupu. Rodiče s mojí ženou vyrazili v pátek odpoledne, já měl přijet za nimi v sobotu, až mi skončí služba. Jenže na chalupu už nedojeli. Všichni tři zahynuli při těžké dopravní nehodě. Příčinou byl údajně mikrospánek mého otce, který vůz řídil. Nedokázal jsem to psychicky zvládnout.

Momentálně abstinující

K práškům jsem začal pít, pak přišel na řadu pervitin, po něm ještě silnější omamné látky. Přišel jsem o všechno. O rodinu, o práci, potom o byt a nakonec o poslední zbytek pudu sebezáchovy. Po pokusu o sebevraždu jsem skončil v rukou odborníků. Tam jsem se poznal se ženou, která se léčila ze závislosti na lécích. Přišla k ní podobně jako já – po úrazu. Díky ní jsem si časem dokázal uvědomit, že co se člověka zmocní, to ho zotročuje. A že tak dál už nechci. Téměř dva roky trvalo, než jsem se z toho opět dostal. Netroufám si říct, že jsem vyléčený. To nemůže říci nikdo, kdo byl kdy závislý. Uvědomuji si, že jsem jen momentálně abstinující. Snažím se vyvarovat situací, které by mě nějak rozhodily, a dodnes docházím na občasná psychoterapeutická sezení. Dobít se, jak tomu říkám. Kvůli sobě i kvůli své druhé ženě.“

Co soudíte o problému drog a jiných návykových látek? Diskutujte na našem fóru nebo přímo pod článkem.

Kam dál?
Najděte s svůj kopec
Máte strach ze strachu?
Čilá jako fretka
S větrem v zádech i v plachtách
Sportovat lze i s kily navíc
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.

Dočtěte se více

Příbuzná témata: Téma týdne