„Nesouhlasím s rozhodnutím Ústavního soudu, že vysokopříjmové skupiny mají mít vyšší důchody, ani s tím, jak se k věci postavila vláda,“ říká ekonomka, vedoucí katedry politologie a společenských věd na soukromé Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Ilona Švihlíková. Sama by upřednostnila solidárnější systém.
Ústavní soud loni rozhodl , že vysokopříjmoví občané jsou kráceni v důchodu na svých právech, protože následně pobírají nízké penze, neúměrné jejich předešlým výdělkům. Co říkáte tomuto rozhodnutí?
Podle mne jsou určité instituce, třeba právě Ústavní soud, které si osobují právo rozhodovat o otázkách, které by měly být výsostným předmětem politického boje, tedy demokratického rozhodování ve
volbách. Těmto institucím říkám monopolní poskytovatelé pravdy. Soud z politické otázky vytvořil technikum, o kterém lze rozhodnout v několika paragrafech, a předurčil tím směřování
země na mnoho let dopředu. Přitom je to téma, které ovlivní všechny - menšinu, která si rozhodnutím polepší, i sedmdesát procent seniorů, kteří si významně pohorší.
Soud ale rozhodl a vláda musela reagovat. Navrhl vyřešit to tak, že se do budoucna zvýší penze vysokopříjmovým skupinám, ale naopak se sníží lidem, kteří vydělávají méně. Je to podle vás spravedlivé?
Vláda především získala další argument pro své dlouhodobé záměry, třeba nerušit stropy na sociální pojištění, a tím získávat méně peněz do veřejného systému, a především se pokoušet jej privatizovat ve prospěch
sektoru soukromého. S návrhem jejího řešení nesouhlasím. Když už se muselo na rozhodnutí soudu reagovat, mohlo to být citlivější. Mohlo se to udělat tak, aby se nesnižovaly příjmy státu, třeba sociální pojištění, a nebyl problém nejen zvýšit penze pro vysokopříjmové, ale také nesnižovat je většině obyvatel. Bylo možné použít i
finance z jiných zdrojů.
Je tedy podle vás problém, že se vláda snaží jít spíš směrem snižování sociálního pojištění?
Jistě. Když dochází k opakovanému snižování sociálního pojistného, bodejť by nebyly problémy. To je klasický přístup této vlády, která vždy nechá vyhladovět určitou část veřejného sektoru a pak řekne, že je to drahé a neufinancovatelné.
Neměli by se tedy také nízkopříjmoví senioři obrátit na Ústavní soud, když na rozhodnutí teď doplatí?
Bylo by zajímavé vědět, jak by dopadli. Stylu této politiky říkám
princip chudinské dávky. Jsou tady navíc trestány i matky, které vychovávají děti. I ty by se mohly vzbouřit. Když se dětem naplno věnují, tak pak pobírají malý důchod. V Německu nedávno jeden právník ukázal příklad ženy, která vychovala devět dětí, ale měla minimální penzi, protože nepracovala. Ukázal, kolik ze sociálního systému dostává ve srovnání s tím, kolik tam její dětí dávají, upozornil na obrovskou disproporci. I to by se mělo řešit.
Souhlasíte s názorem ekonomky Švihlíkové? Jaký je váš názor na reformu důchodů? Diskutujte na našem fóru nebo pod článkem.
Kam dál?
Právní pomoc zdarma
Co dělat, když zaměstnavatel neplatí?
Jak poznáte seriózní realitku?
Práce z lásky
Pečovatelka nakoupí, zatopí a vymění prasklou žárovku