TÉMA TÝDNE:
Jsou Češi peciválové nebo světoběžníci? Kupodivu spíš to druhé – vždyť celkově se v cizině k českému původu hlásí přes dva miliony lidí! A nejsou to zdaleka jen dávní emigranti. I po roce 1989 došlo k dlouhodobému pobytu v zahraničí více než sto tisíc lidí, což rozhodně není málo.
Příběh novodobé české emigrantky se stal i filmových hitem! Markéta Irglová ve filmu Once, za nějž spolu s Glenem Hansardem (vlevo) získali "oskara" za filmovou hudbu
Řada z nich odešla za
prací, mnozí se vydali studovat, díky nastalé možnosti cestovat byla navázána i řada vztahů a většinou to byly ženy, které se do ciziny vdaly či se tam za partnerem vystěhovaly. Naštěstí od všech těch, kdo odcházeli z vlasti v letech před nimi, byli ušetřeni existencionální nejistoty a obav o osudy své
rodiny či přátel, kteří zůstali zde. Jediné, co měli podobného, bylo psychické napětí. V každém případě je to velká změna.
Proč nejste doma?
Někteří z těch, kdo odešli krátce po revoluci, mohli být i nepříjemně zaskočeni, jako třeba paní Jolana, která si nedlouho po listopadu 89 našla práci v Německu.„Byla jsem zaměstnána ve firmě, v níž pracovali i dva naši
emigranti z šedesátého osmého. Dívali se na mne skrz prsty a těžko jsem samu sebe přesvědčovala, že ostatní kolegové mne vnímají jinak. Se všemi změnami, které žití a práce v cizí zemi představovaly, to bylo pro mne velmi stresující.
Od úterý čtěte zde rozhovor o s delegátkou české cestovní kanceláře, která žila dlouhodobě v Africe
Řekli mi, že nechápou, proč jsem odešla ze země, která je už svobodná. Podle nich jsem si nabyté
svobody nevážila. Bylo to natolik náročné, že jsem po půlroce využila nabídky a přešla do pobočky v Burgengenfeldu, ačkoliv domů, do Čech, kam se ráda vracím za rodinou a přáteli, to mám dál.“ Paní Jolana nebyla jediná, komu se přihodilo něco podobného. Zvlášť v době těsně po revoluci se s podobnou reakcí jak starších emigrantů, tak místních
obyvatel setkalo víc lidí. Naštěstí toto nepochopení trvalo jen krátce a odchod do zahraničí za prací, studiem či z jakéhokoliv jiného důvodu začal být vnímán jako běžná věc.
Vadí nám neosobní přístup
Nejvíce našich občanů vycestovalo za prací po vstupu do EU. Důvodem byly vyšší platy, zahraniční
praxe, ale i možnost každodenního užívání cizího jazyka, jehož dokonalá znalost zvyšuje cenu člověka na trhu práce. Pro mnohé bylo překvapením vysoké pracovní
tempo, přísné dodržování firemní hierarchie a často neosobní přístup mezi jednotlivými zaměstnanci. Ten Češi uvyklí na srdečnější vztahy díky své odlišné mentalitě nesnášejí dobře. To je rubová strana
mince, jejíž líc se leskne slušným výdělkem a neocenitelnými zkušenostmi. Nutno však podotknout, že i v zahraniční existují firmy, kde jsou výsledky práce podporovány právě neformálním přístupem vedení a preferencí přátelských vztahů.
Odcházejí i lidé v letech
Nejsou to jen mladí lidé, kdo vyráží „do světa na
zkušenou“, v menší míře byla a je zastoupena i střední a starší generace. Bývají to většinou
odborníci, kteří přinášejí zkušenosti a v zahraničí zúročují nabyté vědomosti. Zastávají manažerské posty a venku často žijí i se svou rodinou. Zvláště tato skupina lidí neuvažuje o trvalém vysídlení z Čech a jejich domov i při několikaletém pobytu v zahraničí je stále zde.
Se změnami ekonomické situace, posilováním koruny a růstem tuzemských mezd se mnozí Češi začali vracet zpět do vlasti. Nebyl to však jediný důvod. Zpátky je táhla prostá chuť vrátit se. Často to byli lidé v
mladším věku, kteří pomýšleli na založení rodiny a s našetřenou částkou hodlali začít další životní etapu tam, kde jsou opravdu doma. Velká část lidí dlouhodobě žijících a pracujících v zahraničí vnímá žití a práci venku jako dočasnou a domovem je pro ně stále Česko.
Jaké to je žít daleko od vlasti? Řekněte o tom ostatním na našem diskusním fóru, nebo můžete debatovat přímo pod článkem.
Kam dál?
„Staronové“ farmářské trhy
Neprávem opomíjený hrad
Ochrání vás vaše dveře před zloději?
Perla jižních Čech - Český Krumlov
Nový život pro staré křeslo