TÉMA TÝDNE:
Úzkost může volně plynout, nebo se může projevit v panických záchvatech. Zažít opravdovou paniku patří k nejnepříjemnějším prožitkům vůbec – postižený trpí řadou velmi devastujících tělesných příznaků.
Navíc mívá smrtelný strach z omdlení, ze smrti, ze ztráty sebeovládání nebo ze zešílení. Po záchvatu někdy zůstává třes, napětí a vyčerpání, jindy naopak dojde k uvolnění či ochabnutí. Jak s opravdovou panikou bojovat jsme se zeptali
MUDr. Michala Maršálka, primáře z psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích.
Existují dispozice k tomu, aby tato porucha vznikla?
Na počátku bývají biologické
dispozice, například hyperaktivita serotoninového, noradrenalinového a dalších systémů. Výsledkem je převaha sympatiku a zvýšená citlivost ke stresu. Takže pak panický
záchvat mohou spustit například „panikogeny“, což jsou látky, mezi které patří kofein, yohimbim nebo infuze laktátu. Z psychologického hlediska se často vyskytuje iniciace záchvatu ztrátou rodičů, brzkou separací od nich a od rodiny vůbec, sexuálním zneužíváním či jiným tělesným zneužíváním nebo bitím. Poprvé se panika objeví obvykle po těžším stresu. Později však vznikají panické ataky i bez jakékoli zjevné příčiny. Až čtvrtina záchvatů přichází v noci ve spánku a budí dotyčného.
Jaká je první pomoc při záchvatu?
Pokud už je nemocný léčen, měl by si hlavně vzít při záchvatu ordinovaný
prášek. Ani ten však nezaúčinkuje okamžitě. S rychlým transportem k lékaři proto v takových chvílích bývá problém. Když u člověka tento stav nastane, často nemívá
sílu se někam za pomocí vydat, protože se bojí, že umře, nebo zešílí. Je to těžko zvládnutelné. Útěchou ale může být, že v bezprostředním ohrožení života pacient obvykle není. Doma se však s jeho atakem mnoho dělat nedá, často je nutno počkat až záchvat odezní. Ataka zpravidla to trvá několik minut. Pokud se záchvaty opakují, měl by se nemocný obrátit například na Centrum krizové intervence.
Pozná každý, že jde o paniku?
Ne vždy. Lidé, kteří touto poruchou trpí, někdy ani nevědí, že se jedná o psychickou poruchu a léčí se u internistů například na problém se srdcem. Trvá i několik let, než se dostanou do péče
odborníků. Praktičtí lékaři by neměli zapomínat, že při takovýchto záchvatech může jít o panickou poruchu, zvláště když jsou všechna vyšetření negativní.
K TÉMATU TÝDNE čtěte také články Najděte si svůj kopec a Máte strach ze strachu?
V jakém věku se tyto potíže objevují nejvíce?
Nejvíce to bývá ve věku 15 až 25 let a druhá vlna je 45 až 55 let. Dvakrát častěji trpí poruchou ženy než muži.
Jak se z paniky léčit?
Léčba probíhá za pomocí různých léků, nyní zejména antidepresiv třetí generace. Mají stejný účinek jako jiná antidepresiva, ale mají nejméně nežádoucích účinků a lépe se snášejí.
Někteří lidé se chtějí vyléčit bez antidepresiv, je to možné?
Ano i bez antidepresiv je někdy možné dát se dohromady, a to psychoterapií, hlavně kognitivní behaviorální terapií. To je ale dlouhodobá záležitost, chce to pacientovu svědomitou
spolupráci. Často se začíná léčit anxiolytiky a antidepresivy, která zaberou rychleji a pak se naváže psychoterapií, která má u tohoto problému dlouhodobější efekt.
Dá se tato porucha zcela vyléčit?
Vyléčit ji lze, ale většinou dochází pouze k stabilizaci. U některých lidí tyto stavy paniky mohou dokonce
vymizet spontánně, to znamená bez jakékoliv léčby. Dobrá léčba je ale samozřejmě zárukou větší stabilizace stavu.
Jaké máte zkušenosti s psychiatrickou péčí a s léčbou panické poruchy? Podělte se o své zkušenosti na našem diskusním fóru, nebo přímo pod článkem.
Kam dál?
Jak ulevit těžkým nohám
Máte rádi sushi? Udělejte si ho doma
Čilá jako fretka
S větrem v zádech i v plachtách
Sportovat lze i s kily navíc