TÉMA TÝDNE:
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, které postihuje převážně mladé lidi mezi 20 až 40 lety. Onemocnění u většiny pacientů začíná první klinickou událostí zahrnující nejčastěji zrakové, senzitivní nebo motorické příznaky.
Po době klidu, která může být kratší i déle trvající, následují další ataky neurologických obtíží. Právě tak prožívala začátky své choroby Kateřina Šteflová.
Její příběh si můžete přečíst ve čtvrtek.
Prognóza není tragická, avšak ani povzbudivá
Pokud není roztroušená skleróza léčena, zhruba po deseti až dvaceti letech přechází u většiny pacientů do sekundární progrese s pozvolným nárůstem neurologické invalidity. Zhruba u poloviny pacientů se po 15 letech projeví podstatné postižení fyzických a
kognitivních funkcí. Etiologie onemocnění není jednoznačně známa. S největší pravděpodobností jde o kombinaci genetické dispozice s různými vlivy zevního prostředí, může to být infekce, nedostatek vitaminu D i kouření. Nepochybně na ni má vliv autoimunitní zánět, který dominuje v úvodu, kdy imunitní systém napadá nervový systém. Oba procesy vedou k ničení nervových buněk.
Které léky pomáhají?
Lékaři mají k dispozici pouze
léky protizánětlivé, které mají efekt jen v omezeném „terapeutickém okně“, kdy ještě nedošlo k podstatnému poškození centrální nervové soustavy. MUDr. Eva Havrdová k tématu dodává: „Jsme rádi, že po několika letech úsilí odborníků se konečně stal interferon beta dostupný po prvních klinických příznacích RS i českým pacientům (po 4 letech od doby, kdy byla jeho dostupnost zajištěna v západní části EU). Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi nákladnou léčbu, jsou pacienti, kterým je tento
lék poskytován, pečlivě vybíráni.“
Rozhovor s MUDr. Evou Havrdovou si můžete přečíst v zítra.
Úhlavní nepřítel? Čas.
Léčba musí být zahájena včas. Jedině tak je možné při současných léčebných možnostech zabránit nevratnému poškození centrální nervové soustavy a oddálit
invaliditu, která výrazně snižuje kvalitu života pacienta a přináší i nepřehlédnutelné socioekonomické problémy, to znamená, že člověk v
mladém věku ztrácí soběstačnost, pracovní i společenské uplatnění. Z toho vyplývá i jasný požadavek na včasné stanovení diagnózy. Podstatný
pokrok ve vyšetřovacích metodách (zejména magnetická rezonance a vyšetření mozkomíšního moku) dnes umožňuje stanovit diagnózu s velkou pravděpodobností, a to už ve fázi prvních klinických příznaků.
Kam dál?
Proč zapomínáme? Příčin je mnoho!
Jiří Ježek - nejlepší handicapovaný sportovec roku 2009
Zneužívání postižených zaměstnanců vyřeší novela zákona
Změní se podmínky pro vyplácení hmotné nouze?
I při vaření myslete na své tělo
Máte ve svém okolí postiženého RS? Podařilo se chorobu včas diagnostikovat? Které projevy nemoci postiženého nejvíce omezují? Napište nám svůj příběh na [email protected], do diskuzního fóra nebo pod článek.