TÉMA TÝDNE:
Doktorka Kateřina Kubalčíková přednáší na Masarykově univerzitě v Brně na oboru Sociální politika a sociální práce. Vyučuje kurzy, jako je Služby pro seniory, Politika sociálních služeb a další. V rozhovoru přibližuje tématiku života v domovech pro seniory.
Pro koho jsou domovy pro seniory určeny?
Domovy pro seniory jsou určeny lidem, jejichž situace vyžaduje skutečně komplexní přístup a širší spektrum pomoci. V roce 2006 byl přijat Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, který vstoupil v účinnost od začátku roku 2007. Tento zákon mimo jiné také poměrně přehledně popisuje zaměření jednotlivých sociálních služeb. Z pohledu zákona jsou tedy domovy pro seniory pobytovou sociální službou, která by měla umožnit prožít důstojné a spokojené stáří lidem, kteří vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo ztrátě soběstačnosti, nemohou nebo nechtějí prožít ve svém domácím prostředí.
Kolik je v ČR asi domovů pro seniory? Kolik je lůžek a kolik je zájemců? Existuje nějaké číslo, jak dlouho se průměrně čeká na umístění do domova pro seniory?
V roce 2008 fungovalo v České republice 452 zařízení domovů pro seniory. Tato zařízení nabízela 37.733 lůžek. Využití lůžek bylo téměř 100%. Je třeba zmínit, že evidenci žadatelů si vede každé zařízení samostatně. To znamená, že žádost si zájemce podává přímo v konkrétním domově. Počet neuspokojených žadatelů se v jednotlivých krajích velmi liší - samozřejmě hraje roli odlišnost krajů co do velikosti území, počtu obyvatel a zejména podílu seniorů na celkové populaci. Proto například v Karlovarském kraji jsou počty neuspokojených žadatelů řádově ve stovkách, kdežto v Praze jsou to více než čtyři tisíce osob, v Jihomoravském kraji pak přes šest tisíc osob, což je nejvíce v rámci republiky.
Je množství zájemců opravdu tak obrovské?
Čísla samotná nejsou vždy přesný ukazatel toho, co vlastně lidé chtějí. Sociální pracovníci v domovech pro seniory často upozorňují na podávání žádostí tzv. „s předstihem“. Senior spíše uvažuje o možné budoucí volbě, má třeba obavy ze zhoršení zdravotního stavu a pro jistotu si podá žádost, někdy i do více zařízení najednou. Přitom tuší, že do domova pro seniory by vlastně ani odejít nechtěl. Stává se, že sociální pracovník oznámí žadateli, že se v domově uvolnilo místo a ten odmítne.
Čtěte také první článek k tématu: Výhody a nevýhody bydlení v domově pro seniory
Jaká je kvalita bydlení v porovnání s dobou řekněme před dvaceti lety. Změnily se nějak služby?
Kvalita bydlení se za posledních dvacet let opravdu výrazně posunula. Samozřejmě sehrává roli, že byla postavena řada nových zařízení, která jsou opravdu na vysoké úrovni jak z hlediska ubytování, tak celkového prostředí domova. Navíc nová zařízení jsou stavěna obvykle jako součást města nebo obce. Nejsou to už budovy více než kilometr za vesnicí v lese, kde kromě ostatních obyvatel a personálu za celý den nikoho dalšího nepotkáte. Získali jsme možnost vyjet do zemí, kde jsou pobytové služby pro seniory na velmi vysoké úrovni a čerpat z těchto zkušeností, máme dostupnou literaturu, problematice pobytových zařízení se věnují výzkumníci v oblasti sociální práce, psychologie, sociologie, odborníci z řad
architektů. Také starší budovy procházejí změnami, je patrné, že alespoň v rámci možností se zlepšuje soukromí obyvatel. Když se opět podíváme na statistická data, celkově v domovech pro seniory převažují jednolůžkové a dvojlůžkové pokoje. Pochopitelně jsou zde stále zařízení s vícelůžkovými pokoji. Musíme si uvědomit, že do sociálních služeb se před rokem 1989 téměř vůbec neinvestovalo.
Senioři i rodina často mají ostych začít o tomto tématu mluvit, aby to nevypadalo, že se chce „nepoužitelného“ seniora zbavit. Kdy je ten správný čas začít debatu?
Žádný „správný čas“ nejde obecně stanovit. Řešení životní situace ve stáří je velmi intimní a velmi individuální záležitost. Obecně platí, že na stáří je třeba se připravovat dříve, než nastanou krizové situace. Patří sem i rozhodnutí, v jakém prostředí chci prožít konec života, jak si představuji, že o mne bude postaráno. Pokud v těchto představách a záměrech vystupují rodinní příslušníci, ale i další osoby, měli by vědět o tom, co od nich senior očekává a měli by mít možnost se k tomu vyjádřit. Za skutečně velký problém považuji, že senioři nemají dostatek informací o tom, jaké způsoby pomoci u nás existují, jaká je nabídka. Řada z nich se proto snaží udržet soběstačná bez jakékoli další pomoci, případně pomáhá rodina a v okamžiku např. zhoršení zdravotního stavu považují za jediné řešení odchod do domova pro seniory. Přicházející generace seniorů jsou v tomto směru o něco poučenější. Není pravda, že všichni obyvatelé domovů pro seniory jsou lidé, o které se rodina nechce postarat. V řadě případů existují zjevné důvody, že se rodina postarat nemůže - děti odešly do
zahraničí nebo se samy potýkají se zdravotními problémy či dojíždí do vzdáleného
zaměstnání.
Přečtěte si také články: Vícegenerační soužití očima otců a synů a
Vícegenerační soužití očima matek a dcer
Jednou z námitek života v domově je vysoká cena za ubytování a služby. Podle čeho se počítá cena za pobyt?
Ceny za pobyt se mohou v jednotlivých zařízeních velmi odlišovat. V rámci Zákona o sociálních službách jsou stanoveny horní limity plateb u všech sociálních služeb, které jsou poskytovány za úhradu, tedy i v domovech pro seniory. V zákoně je přesně stanoveno, za které služby a kolik se platí.
Čtěte také: Jak se žije v domově pro seniory podle paní Boženy již tento čtvrtek
Má na to vliv výše důchodu?
Výše
důchodu není relevantní, na druhou stranu musí obyvateli domova vždy zůstat určité finanční minimum na osobní spotřebu. Při podávání žádosti musí být senior vždy informován pracovníkem zařízení o tom, kolik bude služba stát. Je pravda, že pobytová zařízení patří k nejdražším službám, a to nejen z pohledu seniorů, ale i z hlediska veřejných prostředků - u tohoto typu služby není možné všechny náklady pokrýt z plateb uživatelů, ale domovy pro seniory jsou dotovány ještě i ze státního rozpočtu a z prostředků krajů nebo obcí.
Přečtěte si také: Změny v důchodech, které byste měli znát
A jakou roli v tom sehrává sociální příspěvek na péči?
Tento příspěvek se vyměřuje podle stupně závislosti a právě lidem, kteří vyžadují vysokou míru pomoci ze strany druhé osoby, pomáhá tento příspěvek k úhradě komplexní péče, tedy pobytu v domově pro seniory. Prakticky to znamená, že senior by měl úhradu za pobyt v domově pro seniory financovat jak ze své penze, tak příspěvkem na péči. Do problematické situace se mohou dostat lidé, jejichž situace není natolik komplikovaná, že na příspěvek nedosáhnou a přesto chtějí do domova pro seniory odejít, v takovém případě musí náklady opravdu pokrýt z vlastních
zdrojů. Na druhou stranu si však musíme uvědomit, že tato nákladná pomoc by měla být určena opravdu lidem, kteří už nemohou využívat pomoc jinak. V minulosti nebylo výjimkou, že odchod do domova důchodců - řečeno dobovým slovníkem - byl veden například snahou pomoci rodině při řešení bytové situace, samotný senior přitom žádnou zásadní asistenci nepotřeboval.
Přečtěte si také: Jak to vidí Eva Kalhousová – ředitelka Domova pro seniory
Pokud dojde k tomu, že se nemůžeme starat o seniora v rodině a on se dostane do domova, jakými způsoby mu usnadnit přechod z domácího prostředí?
V tomto směru je naprosto nezbytné, aby senior - pokud je to možné, udržel kontakt se svým „předchozím životem“, tedy s tím, co patřilo k životu před odchodem do pobytového zařízení. Samozřejmě pokud je to alespoň trochu možné. Odchod do domova pro seniory by neměl automaticky znamenat rezignaci na vše, čeho se senior dříve účastnil, s kým se stýkal. Například setrvat u svého původního praktického
lékaře. Nečekat, že budou všichni docházet za mnou, ale pokusit se vyjít ke svým známým k příbuzným, účastnit se rodinných oslav a svátků. Snažit se žít život i mimo domov pro seniory, i když zde bude plno nabízených volnočasových aktivit. Jinými slovy tím říkáme, že nejlépe je odejít do zařízení v místě bydliště. V zahraničí je obvyklé, že v domově pro seniory existují programy zaměřené na spolupráci s
rodinou. Pracovníci s rodinou cíleně spolupracují. Tady se často setkáváme s konstatováním „rodina nemá zájem“. Ani senior ani rodina přitom často nevědí, jak nesnadnou situaci zvládnout a sociální pracovníci by na to měli být připraveni a být jim oporou.
Přečtěte si také: Neseďte s rukama v klíně
Jaké má výhody život v domě pro seniory?
Většinou se hovoří výhradně o nevýhodách pobytových zařízení. Z mého pohledu může být výhodou možnost kontaktu s vrstevníky, s lidmi se stejnou životní zkušeností, se stejným denním tempem. Další výhodou může být pocit jistoty a bezpečí v případě nenadálého zhoršení situace. To vše ale za předpokladu, že odchod do domova pro seniory bylo mé vlastní rozhodnutí a bydlím zde dobrovolně, jinak ani sebeveselejší vrstevníci a personál nepomůže.
Kam dál?
O staré matky pečují penzistky
Bydlení pro seniory? Velká neznámá!
Stáří a střecha nad hlavou
Hospic - dům na konci cesty
Práce z lásky
Pečovatelka nakoupí, zatopí a vymění prasklou žárovku
Jaké výhody spatřujete v bydlení v domově pro seniory vy? Jaký je váš názor na přenášení odpovědnosti rodiny za její starší členy na stát? Pokud byste museli volit, zda jít bydlet do domova pro seniory nebo zůstat s rodinou, co byste si vybrali? Diskutujte s námi na toto téma ve fóru nebo pod článkem.