velikost písma: A +/ A/ A -

Slaměné obrození

Autor: Bohumír Kotora | komentářů: 1

V čem tkví kouzlo slámy? Především jde o levný stavební materiál s velmi dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi.



Do kategorie rychlé, levné, ekologické a hlavně ekonomicky úsporné objekty se řadí stavby ze slámy. Tento materiál není ve stavebnictví neznámou novinkou, ale používá se již dlouhá staletí. Zpracování moderními technologiemi z něj dnes činí výrazného konkurenta klasickým stavebním postupům. Domy postavené ze slisovaných balíků přírodní suroviny disponují stejnou stabilitou jako ty cihlové. Navíc je můžeme zařadit do stále posilujícího směru - zdravého a „voňavého“ bydlení.

Od středověku po současnou renesanci
Kolébkou této architektury jsou Kalifornie a Nebraska, tradice založená od dob osídlování Ameriky. Na evropském kontinentu se slaměné budovy uchovaly hlavně ve Francii a na Ukrajině, najdeme je však i na Balkáně, v Německu či Rakousku.
Na našem území se podobná obydlí stavěla od středověku a zakládala se na kombinaci slámy s hlínou. Hlavně z 19. století jsou známé chalupy s doškovou střechou. Jejich základem byly dlouhé snopy žitné slámy. Majitelé venkovských chalup navíc slámu a seno skladovali na půdách, čímž izolovali stropy.

Díky »zelené módě« se v posledních dvaceti letech rozpoutala doslova slaměná obroda, hlavně ve Velké Británii. V Česku zatím stojí 25 slaměných domů. První »vlaštovka« se objevila krátce po revoluci v Průhonicích u Prahy. Vyrukoval s ní Ateliér Sea a šlo o stavbu z nepálené hlíny, slámy a rákosu, restauraci Hliněná bašta. Ekologický podtext autoři podtrhli tím, že hlínu, která zaručuje nehořlavost slámy, zlepšuje izolační a akumulační vlastnosti a snadno se tvaruje, použili z obecní skládky. Ke slaměnému stavitelství se jmenovaný ateliér ještě několikrát vrátil. Největší pozornost vzbuzuje jejich Dům v kožichu, který roku 2003 postavili nedaleko Mladé Boleslavi.

Finanční krize a obavy z klimatických změn
Především tyto aspekty vyvolaly zvýšený zájem o toto stavitelství. Staví se svépomocí či po obecní linii. V prvním případě rozhodují peníze, ale i nedostatek fundovaných architektů, respektive firem pro realizaci projektu, v tom druhém určitá osvícenost.

Sláma, dřevo a jíl stačí na výstavbu ekologického domku, který vyrůstá v Křižanech na Liberecku. Na „vlastní pěst“ ho buduje Peter Skořepa, stavení o ploše 24 m2 s útulným obytným podkrovím přijde na zhruba 150.000 Kč. Podle slov majitele v něm panuje velmi příznivé klima, dobře se v něm dýchá a žije.

Vedle stavění svépomocí je však i poptávka po slaměném „luxusu“ od šesti milionů korun výše.

Zájem o slaměnou architekturu se pomalu probouzí i u „předvídavých“ obecních představitelů. V obci Pitín (Zlínský kraj) zastupitelé zařídili rekonstrukci mateřské školy pomocí balíků slámy, kterými se izolovaly strop, podlaha i stěny. Ušetřené peníze posloužily k modernizaci kotelny se solárním zařízením, pořízení nové elektroinstalace, osazení větrací jednotky s rekuperací kuchyně a výměně oken. Autorem projektu je architekt Mojmír Hudec. Podle jeho návrhů se v Česku dostavují další čtyři domy.

Něco málo o stavební technologii
Slaměné domy se řadí mezi pasivní stavby. Má-li dům splňovat ta nejnáročnější kritéria, je nutné dodržet preciznost práce, která je při tomto způsobu výstavby velmi důležitá.

Při stavbě se na sebe skládají slisované balíky. Mají tvar kvádru a jsou svázány provazem. Liší se jak velikostí, tak kvalitou. Je možné použít tři typy konstrukcí. Při první, samostatné, balíky tvoří celou konstrukci domu, na níž spočívá zpravidla dřevěná struktura. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar. Balíky se musejí ukládat naplocho, neboť tak více unesou. Vrší se stejně jako cihlové zdivo.

Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce, která se pouze vyplní balíky. U třetího postupu lze zase využít principu lisované slámy ve formě vláknité desky, tzv. ekopanelu. Ta má tloušťku 6 cm a díky tomu, že neobsahuje žádný kyslík, je její hořlavost nízká. Přitom je plně recyklovatelná a zdravotně nezávadná.

Na kvalitní slisování se klade velký důraz. Důvod je nasnadě. Přestože papír samotný hoří dobře, telefonní seznam zapálíte jen stěží. Vyhnete se i tomu, aby se ve vašem domě zalíbilo hlodavcům, kteří by si v dutinách mohli vytvořit hnízda.
Při vykládání stěn balíky slámy je také nutné instalovat ji v určité výšce nad zemí, aby nezačala vlhnout.

Slaměná ekologie
Dnes si více než jindy uvědomujeme důsledky lidské činnosti a její působení na životní prostředí. Znečištění ovzduší je pouze jedním z důsledků. Mnohem citelnějším problémem civilizace se staly tenčící se zásoby primárních paliv a surovin. Právě tento negativní trend se stal hybnou silou pro hledání a uplatňování alternativních zdrojů.



Rodinný dům ze slámy vzniká i v Albrechticích u Českého Těšína, svépomocí ho staví Jaroslav Šintaj. Dům má působit dojmem srubové stavby, proto jsou uvnitř přiznány dřevěné trámy. Jako izolace poslouží jak ve stěnách, tak ve stropu slámové balíky podložené zhruba deseticentimetrovým polystyrenem.

Ukázkový objekt, který má sloužit jako inspirace, se staví také v Podolí u Olomouce. Jeho aktéry jsou lidé z neziskového sdružení PermaLot, jež si vzalo za cíl šířit povědomí o udržitelné výstavbě v tomto regionu.

Zaujalo vás slaměné bydlení a dali byste, při stavbě domu, přednost slámě před klasickými materiály? Diskutujte s námi na téma "slaměné bydlení".
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.