velikost písma: A +/ A/ A -

Je chrápání další civilizační choroba?

Autor: Adéla Stolaříková | komentářů: 1

Máte-li nadváhu, vysoký krevní tlak, partner si stěžuje, že hlasitě chrápete, přes den jste ospalí a podíváte-li se v zrcadle do krku a nevidíte nic než jazyk nebo velké krční mandle, pak s velkou pravděpodobností trpíte syndromem spánkové apnoe. Měli byste vyhledat lékařskou péči.

Chrápání, odborně ronchopatie, vzniká vibracemi struktur hltanu ztíženým prouděním vzduchu při nádechu. Tento nepříjemný zvukový fenomén je poměrně rozšířený problém. Chrápání samo o sobě může být pouze obtěžující noční zvukový projev, mnohdy je však průvodním znakem zástavy dechu ve spaní – závažného onemocnění – syndromu spánkové apnoe. Budeme se tu věnovat spánkové apnoi dospělých, protože tato problematika je u dětí zcela odlišná.

Chrápání jako průvodní jev
Prosté chrápání je většinou provázeno pravidelným dýcháním. Chrápající při něm klidně leží, neprobouzí se, přes den necítí únavu a slýchá pouze výčitky od partnera, že se s ním nedá spát. Naproti tomu apnoik chrápe přerušovaně. Lze u něho zaznamenat evidentní zástavy dechu trvající i desítky sekund následované explozivním chrápáním a mohou být doprovázeny probuzením s pocitem dušnosti. Někdy apnoiky probudí partner, který se lekl, že dotyčný přestal dýchat. Toto stadium chrápání přináší celou řadu velmi závažných zdravotních komplikací. Konečně pak chrápání způsobuje sociální problémy – oddělené lůžko partnerů, spory v rodině, rozvody.

Co nemoc způsobuje
Spánková apnoe patří do skupiny onemocnění, která se označuje jako poruchy dýchání vázané na spánek. Jsou jednak původu centrálního (z mozku), kdy jsou porušeny mechanismy řídící dýchání ve spánku. Tato onemocnění jsou poměrně vzácná a provázejí například stavy po prodělané cévní mozkové příhodě (iktu) nebo při zánětlivém onemocnění mozku a mozkových plen (encefalitida). Výrazně častější jsou onemocnění označovaná jako obstrukční, kdy je porucha dýchání způsobena překážkou v dýchacích cestách a bývá provázena chrápáním. Zásadní funkční překážkou v dýchacích cestách je ochabnutí síly svalstva, které udržuje dýchací cesty při nádechu průchozí. Příčina tohoto jevu nebyla zcela vysvětlena, ale zcela jistě se na svalové ochablosti podílí konzumace alkoholu a sedativ před spaním. Méně často je příčinou překážky anatomická vada, která může být v kterékoli úrovni dýchacích cest. V nose je to chronická rýma, vybočená nosní přepážka, nosní polypy nebo zvětšená nosní mandle. V oblasti měkkého patra je to příliš dlouhé měkké patro, příliš dlouhý hltanový čípek (uvula) a ochabnutí svalů měkkého patra. V oblasti hltanu jsou to velké krční mandle, zúžení prostoru akumulací podslizničního tuku, velký kořen jazyka nebo malá (ptačí) brada, která způsobuje zapadávání kořene jazyka.

Lehký nebo těžký případ?
Tíže spánkové apnoe je stanovena apnoe-hypopnoe indexem (AHI), který určuje počet zástav dechu za hodinu spánku. Nejlehčí formy obstrukční spánkové apnoe jsou označovány jako prosté chrápání a mají AHI do 10 / hod. Těžší formy se označují jako syndrom zvýšené rezistence dýchacích cest, AHI 10 – 20. Nejtěžší formy s AHI nad 30 (ale i 60) jsou označovány jako vlastní syndrom obstrukční spánkové apnoe (lehký, středně těžký, těžký). V případě, že v průběhu chrápání nedochází k zástavám dechu a poklesu sycení krve kyslíkem, jedná se pravděpodobně o prosté chrápání. Jsou-li přítomné zástavy dechu, jde pravděpodobně o syndrom spánkové apnoe.

Zástavy dechu, které jsou následovány probouzecími reakcemi, aktivují celou kaskádu vnitřních dějů označovaných jako stresová reakce – zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepové frekvence, zvýšení hladiny cukru a cholesterolu. Takový člověk je pak výrazně více ohrožen vysokým krevním tlakem, srdeční arytmií, srdečním infarktem, cukrovkou, obezitou a cévní mozkovou příhodou. Spánková apnoe tedy zcela zapadá do souvislostí všech chorob popisovaných jako „civilizační". Uvádí se, že asi 30 % nemocných se syndromem spánkové apnoe má vysoký krevní tlak a 50 % osob s vysokým krevním tlakem má spánkovou apnoi.

Koho postihuje
Syndrom spánkové apnoe postihuje nejčastěji muže ve věku 40 – 50 let, odhady se pohybují až okolo 21 % všech mužů (jeden z pěti) a 9 % všech žen (jedna z deseti). Příznaky, které svědčí pro syndrom spánkové apnoe, jsou noční a denní. Noční zahrnují explozivní chrápání přerušované zástavami dechu, neklidný spánek, častá probouzení s pocity dušení, vytékání slin, pocení, noční močení. Denní příznaky jsou zvýšená únava, usínání v nevhodných situacích (za volantem v koloně, při čekání na úřadě atd.), zhoršená duševní i sexuální výkonnost, ranní bolesti hlavy a sucho v ústech. K hodnocení subjektivní denní spavosti slouží například Epworthská škála spavosti. Podezření ze spánkové apnoe znamená celková hodnota skóre nad 8. Syndromem spánkové apnoe jsou ohroženi zejména lidé s nadváhou. K určení tíže nadváhy je používán BMI (body-mass-index, který je podílem váhy v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech – váha v kg/výška v m²). BMI nad 30 znamená nadváhu. Další predispoziční faktory jsou dány konstitucí těla – krátký, silný krk, ustupující brada, úzký hltan, velké krční mandle, velký kořen jazyka.

Od anamnézy k diagnóze
Diagnóza syndromu spánkové apnoe se stanovuje zejména na základě anamnézy udávaných nočních apnoí a chrápání. Nejčastěji přivádí k lékaři pacienta partner, který s ním pro hlasité chrápání není schopen sdílet lůžko. Nemocného s podezřením na spánkovou apnoi by měl praktický lékař odeslat k vyšetření specialistou, odborníkem na spánkovou medicínu – neurologem, který vyloučí centrální příčiny spánkové apnoe a ostatní poruchy spánku, pneumologem, který vyloučí jiná onemocnění dýchání a otorinolaryngologem, který zjistí možnou překážku v dýchacích cestách řešitelnou chirurgicky. Optimální je mezioborová spolupráce.

K prvnímu vyšetření je dobré přinést krátký videozáznam spánku. K definitivnímu stanovení diagnózy je třeba provést celonoční monitoraci spánku. Nejčastěji se provádí v nemocnici – videopolysomnografie – kdy je vyšetřovanému monitorována řada parametrů a pořízen videozáznam spánku. Na základě vyhodnocení dat je stanovena diagnóza poruchy spánku. Vyšetření lze provádět i ambulantně – limitovaná monitorace spánku – přístrojem, který monitoruje 6 – 12 základních parametrů: obsah kyslíku v krvi, tepovou frekvenci, proud vdechovaného a vydechovaného vzduchu, polohu ve spánku a pohyby hrudníku a břicha. Toto vyšetření je minimální podmínka pro úspěšnou léčbu chrápání a syndromu spánkové apnoe.

Nepodceňujte léčbu!
Léčba spánkové apnoe je v zásadě nechirurgická – léčba trvalým přetlakem v dýchacích cestách (CPAP). Přetlak zajišťuje přístroj, který má nemocný formou obličejové masky přiložen po celou dobu spánku k nosu. Ten mu pomáhá překonat negativní tlaky, které způsobují ochabnutí dýchacích cest. Někteří nemocní však přístroj snášejí špatně.

Chirurgická léčba je vyhrazena pro nemocné neobézní (BMI pod 30) s evidentní překážkou v dýchacích cestách. Tyto postupy představují korekci vybočené nosní přepážky, odstranění nosních polypů, odstranění nosních či krčních mandlí, zpevňující plastiky měkkého patra, operace předsunující a zmenšující kořen jazyka a řada dalších. Léčba prostého chrápání je spíše chirurgická – provádějí se různé zákroky k zprůchodnění nosu a zpevnění patra často laserem nebo jinými moderními technikami. Velké spektrum těchto výkonů lze provádět ambulantně. Nedoporučuje se provádět tyto výkony u prokázané spánkové apnoe, protože se sice odstraní chrápání, ale nikoli spánková apnoe se všemi jejími důsledky.

Každý operační zákrok znamená riziko, proto je třeba v léčbě chrápání i spánkové apnoe vždy začít režimovými opatřeními – dodržovat správnou hygienu spánku a redukovat tělesnou hmotnost.

Po správně indikované léčbě je nemocný většinou zbaven výrazné většiny obtíží. Zejména nemocní s prokázanou spánkovou apnoí již po několika nocích s přetlakovým dýcháním začínají takřka nový život a řada z nich uvádí, že se cítí, jako by omládli o deset a více let.

Chrápe-li váš partner, neváhejte s ním navštívit lékaře specialistu. Zachráníte mu tím zdraví a sobě klidný spánek.

Článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Petrem Janouškem, PhD., otorinolaryngologem, dětským otorinolaryngologem a akreditovaným specialistou na spánkovou medicínu. Specializovaná poradna pro poruchy dýchání ve spánku provázané chrápáním Poliklinika Palackého 5, Praha 1, 3. patro, schodiště B, ordinace ORL Každý čtvrtek 15.00-16.00 po předchozím objednání 222 928 258, [email protected]
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.