Právo doživotního užívání nemovitosti, přesněji - věcné břemeno doživotního užívání - si vymiňuje vlastník nemovitosti před tím, než jí převede na jinou osobu.
Věcné břemeno doživotního užívání, není v našem právním řádu žádným nováčkem. Již z historie jsou známé tzv. výměnky, které si hospodáři stavěli na stáří, na dobu, kdy své hospodářství (nemovitosti) předají svým dětem a vymiňovali si, že část své usedlosti budou až do své smrti užívat. I zde se de facto jednalo o věcné břemeno – právo doživotního užívání určité části nemovitosti.
Řeč zákona
Věcná břemena jsou upravena v občanském zákoníku v ust. § 151n a následujících ustanoveních. Řečí zákona věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.
Z citace tohoto zákonného ustanovení je zřejmé, že věcné břemeno lze spojit toliko s nemovitou věcí (např. domem nebo bytem) – nikoli s věcí movitou (např. autem).
Věcná břemena jsou podle naší právní úpravy dvojího typu a to:
1. Ve prospěch vlastníka určité nemovitosti – z těchto věcných břemen jsou oprávněni všichni vlastníci nemovitosti v jejíž prospěch bylo věcné břemeno zřízeno a to bez ohledu na případné zněměny v osobách vlastníka (vlastníků) nemovitosti. Jedná se například o právo cesty (tedy právo projíždět ke svému domu přes cizí pozemek), právo studny ( právo čerpat vodu ze studny umístěné na sousedním pozemku) apod.
2. Ve prospěch určité osoby – z těchto věcných břemen je oprávněna jen určitá osoba, toto právo nepřechází na jiné osoby a smrtí osoby, v jejíž prospěch bylo břemeno zřízeno, zaniká. To však nevylučuje ukončit věcné břemeno pro jednoho oprávněného a zřídit je ve prospěch jiného oprávněného. Oprávněných z takového věcného břemene může být i více. Mezi tato věcná břemena řadíme i věcné břemeno doživotního ( výjimečně i časově omezeného) užívání určité nemovitosti, užívání určitých služeb a podobně.
Vznik věcného břemene
Věcná břemena
vznikají nejčastěji
písemnou smlouvou nebo na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví nebo schválenou dohodou dědiců nebo méně často jsou zřizována rozhodnutím příslušného orgánu
nebo vznikají přímo
na základě zákona. Ve výjimečných případech
vznikají i vydržením. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je většinou nutný vklad do katastru nemovitostí.
Na co si dát pozor při sepisování smlouvy
Právo doživotního užívání nemovitosti si vymiňuje vlastník nemovitosti před tím, než jí převede na jinou osobu, pro sebe nebo pro třetí osobu právo na to, aby po dobu života, případně ne jinak určenou dobu, mohl a to případně i s dalšími osobami nemovitost (nebo její část) užívat. Nabyvatel nemovitosti se pak ve smlouvě o převodu (darování) nemovitosti zavazuje toto právo poskytnout. Smlouva musí být vždy uzavřena písemně. Věcné břemeno je třeba ve smlouvě precizovat tak, aby se zabránilo případným sporům. Je nutné vymezit nejenom nemovitost, které se věcné břemeno bude týkat, ale i podrobně uvést jakým způsobem bude věcné břemeno ze strany oprávněného vykonáváno (tedy například uvést, zda má oprávnění užívat celou nemovitost, její část, a jakým způsobem, zda bude například příslušenství a kuchyň užívat s vlastníky nemovitosti, nebo zda nemovitost bude celou užívat výlučně sám či s dalšími osobami). Zpravidla je třeba upravit i způsob hrazení úplat za energie, a služby s nemovitostí spojených (plyn, elektrika, odpad, platba do fondu oprav, platby za služby apod.).
Na co nesmíte zapomenout:
1. Osoba
oprávněná z věcného břemene – tedy ten v jehož prospěch bylo věcné břemeno zřízeno a komu bylo umožněno doživotně nemovitost užívat - je
oprávněn umožnit bydlení svému manželovi, kterému pak vzniká odvozený právní důvod užívání bytu.
2.
Doporučujeme, aby smlouva o zřízení práva doživotního užívání byla zakomponována do smlouvy, kterou je nemovitost převáděna na jiného vlastníka (vlastníky) a doporučujeme, aby tato smlouva byla sepsána notářem či advokátní kanceláří touto problematikou se zabývající.
3.
Uzavření smlouvy o věcném břemeni – tedy i o právu doživotního užívání nemovitosti –
je pouze prvním krokem. K tomu, aby právo věcného břemen vzniklo je třeba, aby smlouva jíž bylo zřízeno byla vložena do katastru nemovitostí, teprve tímto vkladem věcné břemeno nabude účinnosti.
4. I před uplynutím doby, na kterou bylo věcné břemeno – právo užívání (ať již doživotního či jinak časově omezeného) nemovitosti zřízeno,
muže dojít k jeho zániku. Zpravidla se tak stane na základě dohody účastníků (tedy oprávněného a vlastníka nemovitosti). I k zániku věcného břemene – práva užívání nemovitosti na základě dohody - je třeba aby tato dohoda (smlouva) byla uzavřena písemně a byla vložena do katastru nemovitostí.
5.
Věcné břemeno dále
zaniká, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti. A rovněž může zaniknout na základě rozhodnutí soudu, který v případě, že vznikne-li mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného hrubý nepoměr může rozhodnout, že věcné břemeno za přiměřenou náhradu výjimečně i bez náhrady) omezuje nebo zrušuje.