Když se řekne pivoňka, představí si většina lidí starou známou z babiččiny zahrádky: pivoňku lékařskou. Nic proti ní – ale byla by škoda zapomínat na její dřevité příbuzné.
Rostlina s dlouhou historií
Dřevité pivoňky pocházejí z Asie a dějepisci tvrdí, že "doma" si jich uměli vážit. Historie jejich pěstování je starší než dva tisíce let. Staří Číňané prý vzrostlou pivoňku vyvažovali zlatem, nevěsty si nádherné rostliny přinášely do manželství jako věno a své místo měly pivoňky i v královských zahradách. Pro zbytek světa však stále zůstávaly ukryty za Velkou zdí, a tak teprve před dvěma sty lety přivezli
cestovatelé první dřevité pivoňky do Evropy. I tady si brzy získaly náklonnost zahradníků a milovníků květin, a když k nim přibyly i pivoňky z Japonska, staly se vděčným námětem šlechtitelů.
Dřevité pivoňky už na pohled nezapřou svou podobu s těmi "klasickými". Na rozdíl od nich jsou to však opadavé polokeře, jež mohou v dospělém věku dosáhnut výšky i 150 cm. Ani jejich květy nepřehlédnete: mívají průměr až 15-20 centimetrů a barvu ve škále od bílé přes žlutou, růžovou a červenou až k temně fialové.
Zahradu vám mohou krášlit od konce dubna až do června.
Ušlechtilé pivoňky nejlépe vyniknou jako solitéry, slušet jim to však bude i v blízkosti skupiny
dřevin nebo před živým plotem nebo zdí. Ty zároveň poskytnou
rostlině potřebnou ochranu před větrem.
Nenáročná a otužilá dominanta
Nejvýznamnější mezi dřevitými pivoňkami jsou ty keřovité, označované souhrnným názvem Paeonia suffruticosa. Poznáte je podle světle zelených, hluboce vykrajovaných špičatých listů.
Nelépe se jim daří na slunném nebo mírně zastíněném stanovišti chráněném před
větrem. Půda by měla mít mírně zásaditou nebo alespoň neutrální reakci, a především musí být propustná: trvalé zamokření znamená pro rostlinu téměř jistou zkázu. Je dobré vybrat pro ně místo, kam nesvítí ranní slunce. Rychlé zahřátí po chladné noci jim totiž může uškodit.
Ideálním obdobím pro výsadbu je jaro: březen a duben. Pivoňky se vysazují zhruba do stejné hloubky, v jaké rostly v
zahradnictví nebo v nádobě, ve které jste je koupili. To znamená, že
místo roubování musí ležet asi 5-10 cm pod povrchem půdy. Mladé rostliny je dobré zasadit šikmo, aby se podpořilo jejich bohaté větvení. Půdu, kterou vyplníte výsadbovou jámu, promíchejte s kompostem.
Bez řezu i kypření
Pokud jde o řez, jsou keřovité pivoňky víc než nenáročné: nejlépe jim je, když je necháte bez řezu. Jen v případě, že by rostlina měla mnoho tenkých, nerozvětvených výhonů, je můžete v lednu asi o třetinu zastřihnout, abyste podpořili větvení. Počítejte však s tím, že v tomto roce se květů už nedočkáte, protože květní pupeny se zakládají na podzim.
Příležitost sáhnout po nůžkách tak má pěstitel pivoněk vlastně jen dvakrát. Brzy po odkvětu byste měli odstranit vznikající plody, aby se rostlina zbytečně nevysilovala. V předjaří pak pivoňku prohlédněte a odstřihněte zmrzlé výhony.
První tři roky po výsadbě byste pivoňky neměli hnojit. V dalších letech je dobré na jaře rostliny přihnojit
kompostem nebo rohovinovou moučkou. První rok po výsadbě se vyplatí rostlinu i kořeny zakrýt chvojím. A protože jemné kořeny vyrůstají mělce pod zemí, můžete si v okolí pivoněk ušetřit námahu s kypřením.
Pokud se rozhodnete pro koupi dřevité pivoňky ve svém zahradnickém centru, přinášíme popis barev nejběžnějších odrůd:
Název a barva květu
Paeonia suffr. Hoki, světle červená se žlutým středem
Paeonia suffr. Kinkaden, světle červená
Paeonia suffr. Kao, tmavě růžová
Paeonia suffr. Yaezakura, světle růžová
Paeonia suffr. Highnoon, žlutá
Paeonia suffr. Kinkaku, oranžová
Paeonia suffr. Shimane-renkaku, bílá
Paeonia suffr. Shimadijin, purpurová
Paeonia suffr. Kamata-nishiki, fialová
Paeonia suffr. Ko-kamon, kaštanová černá
Z čeho máte největší radost na své zahrádce? Diskutujte o radostech i starostech zahradničení na našem diskuzním fóru nebo přímo pod článkem.
Kam dál?
Jak se můj otec zamiloval do zahrady
Jak ulevit těžkým a unaveným nohám
Sportovat lze i s kily navíc
Psychowalkmany jsou psycho!
Nejčastější jazykové karamboly