Kryštof Dientzenhofer patří mezi absolutní špičku iluzivního baroka a právem se v 17. a na počátku 18. století řadil k nejvyhledávanějším stavitelům tehdejší doby. Jeho díla náležejí k vrcholům nejen české, ale i evropské barokní architektury.
Kryštof Dientzenhofer je právem považován za jednoho z největších
barokních architektů u nás. Ve svých dílech navázal na úspěšnou generaci vlašských stavitelů působících v Čechách jako např. Luraga, Orsiho, či Carattiho. Nejvíce však byl ovlivněn díly italských mistrů Borrominiho a zejména Guariniho.
Kryštof přišel do Čech z Horního Bavorska, kde se 7. července 1655 v Guggenhofu narodil v bohatě rozvětvené rodině budoucích stavitelů a architektů. Ve svých pracovních počátcích se živil jako polír u stavitele A. Leuthnera, ale když v Praze roku 1685 vstoupil do stavu manželského, usadil se v tomto městě natrvalo, aby zde nakonec zanechal nesmazatelnou stopu. Sňatkem s vdovou po pražském staviteli Johannu G. Aichbauerovi vyženil menší měšťanský dům na Malé Straně. Tento dům, který v letech 1687 až 1688 přestavěl a rozšířil, se stal jeho rodinným sídlem. Do dnešních dnů je znám jako Pension Dientzenhofer. Roku 1689 se zde narodil i jeho syn Kilián Ignác, který se do pražského panoramatu zapsal neméně impozantně.
Ve stejné době Dientzenhofer dostal povolení provozovat samostatnou stavitelskou činnost, to už se dva roky řadil mezi malostranské měšťany. Postupně se začal prosazovat, v počátcích například jako spolupracovník A. Leuthnera při stavbě zámku Lauenburků v Ostrově u Karlových Varů.
Roku 1698 byl Kryštof jmenován pevnostním stavitelem pro Cheb a jeho působení v tomto kraji dokládá například dvůr se zámečkem v Hamrníkách u Chebu (1706 - 08), či klášterní kostel sv. Kláry v Chebu (1708 - 11). Úspěšná praxe mu roku 1716 vynesla obdobné jmenování pro Prahu. Patřil k nejoblíbenějším architektům své doby, dodnes to dokazují jeho četná díla nejen v našem hlavním městě, ale i po celých Čechách. Nezůstal přitom jen u monumentálních chrámů, klášterů a paláců, vytvořil i mnoho drobných staveb.
Mezi základní díla monumentálního tzv. českého dynamického baroka, tedy slohu, jenž Praze vtiskl její specifickou tvář, náleží zejména chrámy sv. Mikuláše na Malé Straně a sv. Markéty v Břevnově.
Při stavbě chrámů Dientzenhofer u nás poprvé použil složité klenební konstrukce z rafinovaně se prostupujících geometrických ploch, typické pro jeho stavby je i dokonalé provedení detailu, jako jsou hlavice či patky sloupů atd. K dalším zajímavým pracím se řadí například přestavba Písecké brány pražského opevnění na Brusce nebo dům U zlaté lilie na Malém náměstí na Starém Městě pražském.
Kryštof Dientzenhofer skonal 20. června 1722 v Praze. Se svojí ženou měli pět dětí, které se narodily v rozmezí let 1685 - 95: Kateřinu, Tobiáše, Kiliána Ignáce, Jindřicha a Marii Annu. Na posledních dílech již spolupracoval se svým nejtalentovanějším synem Kiliánem Ignácem, o kterém si budeme povídat v jednom z dalších dílů našeho seriálu.
Hlavní díla:
• zámek Lauenburků v Ostrově u Karlových Varů (jako spolupracovník A. Leuthnera, 1685 - 89)
• kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Maří Magdaleny s klášterem křižovníků v Chlumu nad Ohří (1687 - 1722)
• přestavba konventu a prelatury kláštera premonstrátů v Teplé (1688 - 1721)
• špitální kostel Nejsvětější Trojice v Teplé (1692 - 99)
• kaple sv. Maří Magdaleny na Skalce u Mníšku (1692 - 93),
• dům U zlaté lilie na Malém nám. čp. 458 na Starém Městě pražském (1698)
• přestavba řady domů na Malé Straně v Praze (1702 - 05): vlastní dům čp. 465 v Nosticově ul., dům U dvou panen čp. 13 v Tomášské ul., dům čp. 404 - bývalý špitál pod Petřínem, dům Jana Löwa z Erlsfeldu čp. 260 na horním Malostranském nám.
• klášterní kostel sv. Josefa u kláštera paulánů v Obořišti u Příbrami (1702 - 11)
• loď chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze (1703 - 11)
• dvůr se zámečkem v Hamrníkách u Chebu (1706 - 08)
• klášterní kostel sv. Kláry v Chebu (1708 - 11)
• chrám sv. Markéty benediktinského kláštera v Praze-Břevnově (1708 - 22)
• účast na dostavbě Carattiho kostela sv. Maří Magdaleny na Malé Straně v Praze (do 1709)
• poutní kostel Nanebevzetí P. Marie s klášterem paulánů v Nové Pace (1709 - 24)
• počáteční práce na stavbě pražské Lorety na Hradčanech (1711 - 22) se synem Kiliánem Ignácem).
Literatura:
Vilímková - Munelesová Milada: Stavitelé paláců a chrámů - Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové (1986)
Kubín Antonín: Dinzenhoferové a jejich slavná díla v království Českém (1908)
Kam dál?
Giovanni Battista Alliprandi – palácový architekt