Odstupné je mnohdy to jediné, co alespoň částečně zpříjemní smutný fakt, že nás zaměstnavatel už nepotřebuje, dává nám výpověď a posílá nás na úřad práce. Mnohdy se ale zaměstnavatelům odstupné vyplatit nechce, i když na ně má zaměstnanec nárok. Kdo se v zákonech neorientuje, může se nechat lehce ošidit. Kdy tedy máme na odstupné nárok?
foto: iStock
Nárok na odstupné přímo ze zákona má ten zaměstnanec, který dostal výpověď nebo končí pracovní poměr dohodou z takzvaných organizačních důvodů:
- ruší se zaměstnavatel nebo jeho část;
- přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část;
- zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců nebo o jiných organizačních změnách.
Nárok na výši odstupného
Minimální výše odstupného je stanovena podle počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele. Lidé, jejichž pracovní poměr trval:
- vice než 2 roky – odstupné ve výši trojnásobku svého průměrného výdělku za předchozí měsíce;
- méně než 2 roky, ale alespoň 1 rok – dvojnásobek průměrného výdělku;
- méně než 1 rok – odstupné ve výši jednoho měsíčního výdělku.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud proluka mezi jednotlivými zaměstnáními nepřesáhla 6 měsíců.
V uvedených případech tedy automaticky vzniká nárok na odstupné podle zákona. Není rozhodující, zda je odstupné výslovně zmíněno ve výpovědi nebo dohodě o ukončení pracovního poměru. Nezáleží ani na tom, zda zaměstnanec bezprostředně po ukončení pracovního poměru nastoupí do nové práce. Odstupné zaměstnanci náleží i v tomto případě.
Čtěte také: Jak správně vybrat životní pojištění
Odstupné a zdravotní nezpůsobilost
Firma vyplácí odstupné také v případech:
- zaměstnanec utrpěl vážný pracovní úraz;
- onemocněl nemocí z povolání;
- pracovník je v ohrožení nemocí z povolání.
V takovýchto případech lidé dostanou nejméně 12násobek svého průměrného měsíčního platu. Úraz nebo nemoc ale musí potvrdit lékařský posudek. Odstupné musí zaměstnavatel vyplatit v nejbližším výplatním termínu, pokud se s pracovníkem písemně nedohodnou jinak.
Kdy se odstupné vrací
Odstupné nebo jeho poměrná část se vrací, bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného.
Nejen při výpovědi, také při dohodě
Na odstupné vzniká nárok nejen při výpovědi dané zaměstnavatelem, ale i při ukončení pracovního poměru dohodou. U dohody je proto vhodné uvést konkrétní důvod ukončení pracovního poměru. Pokud půjde o některý z výše zmíněných, automaticky náleží odstupné. Zaměstnanec má přitom právo na uvedení skutečného důvodu v dohodě, pokud to požaduje.
Při výpovědi podané zaměstnavatelem z jiných zákonných důvodů nebo při dohodě z jiných důvodů či bez uvedení důvodu však nárok na odstupné přímo ze zákona nevzniká. Zaměstnanec na něj nemá nárok ani tehdy, když podává výpověď sám.
Vliv odstupného na podporu v nezaměstnanosti
Od roku 2011 platí, že kdo má nárok na odstupné (bez ohledu na to, zda mu bylo skutečně vyplaceno), nedostane po odpovídající dobu podporu v nezaměstnanosti. Tu může začít čerpat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné.
Pan Pavel pracoval 5 let ve stavební firmě a 31. března 2013 dostal výpověď pro nadbytečnost. Pracovní poměr mu skončí po uplynutí dvouměsíční výpovědní lhůty k 31. květnu 2013. Na jak vysoké odstupné bude mít tedy nárok? Zaměstnavatel je povinen panu Pavlovi vyplatit odstupné ve výši tří měsíčních platů. Pan Pavel se půjde na úřad práce registrovat hned 1. června 2013, ale podpora v nezaměstnanosti mu bude vyplácena až od 1. září 2013.
Bez nároku na odstupné i podporu
Pokud příjmy pracovníka po skončení zaměstnání nestačí k zabezpečení základních životních potřeb, může využít systému pomoci v hmotné nouzi. Na sociálním odboru obecního úřadu v místě trvalého pobytu lze v jeho rámci zažádat o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení či mimořádnou okamžitou pomoc. Pokud zaměstnavatel nevyplatil odstupné proto, že se ocitnul v insolvenčním řízení, lze požádat o uspokojení mzdových nároků úřad práce.
Jestliže lidé odstupné nedostanou, ačkoliv na něj mají nárok, mohou se obrátit na poradenskou linku MPSV, která je v provozu od pondělí do pátku od 8.00 do 20.00 hodin na čísle 844 844 803. Za hovor z pevné sítě zaplatí volající 1,53 Kč/min. vč. DPH. Cena hovoru z mobilní sítě činí 4,50 Kč/min. vč. DPH. O pomoc se lze obrátit také na oblastní inspektorát práce.
Nedostali jste odstupné, na které jste měli právo? Napište nám do fóra nebo facebook.
Kam dál?
Nová kariéra po padesátce
Na jaké dávky máme letos nárok?
Fenomén: ztráta identity
Druhý pilíř penzijního spoření aneb Ruská ruleta
Mobbing – šikana na pracovišti