velikost písma: A +/ A/ A -

Kulturní tipy na březen

Autor: Michaela Plachká | komentářů: 0

Co kulturního nám přinese končící zima a první jarní dny? Samozřejmě netradiční akce, které by byla škoda nenavštívit. Nabízíme několik nejzajímavějších tipů.


K. Zehnder

Švýcarské jaro
Renomovaný švýcarský dirigent Kaspar Zehnder společně s Brněnskou filharmonií 5. března slavnostně zahájí multižánrový projekt Švýcarské jaro, který po celý březen bude na mnoha místech v České republice představovat nejrůznější podoby současného Švýcarska. Programu slavnostního koncertu v pražském Rudolfinu, který je věnován hudbě výrazně spojené se Švýcarskem, vévodí světová premiéra Alphorn Suite – svity pro lesní roh, alpský roh a orchestr, kterou speciálně pro tuto příležitost vytvořila trojice autorů J. L. Darbellay, J. G. Páleníček a R. Baborák. Posledně jmenovaný světoznámý český hornista Radek Baborák se představí i na postu sólisty na alpský roh. Koncert otevře stylově oblíbená předehra k Rossiniho opeře Vilém Tell, jejíž děj se odehrává ve Švýcarsku 14. století, a zazní také monumentální Alpská symfonie Richarda Strausse inspirovaná nádhernou přírodou švýcarských Alp.

Hrejte si!
Zamiřte na zcela speciální akci do Malostranské besedy. Interaktivní výstava Vikýře PLAY, kterou umělecky zkoncipoval Petr Nikl ve spolupráci s dalšími výtvarníky, je nejnovějším pokračováním projektu putovních interaktivních výstav a doprovodných akcí ORBIS PICTUS PLAY autorů Jiřího a Radany Waldových. Výstava Vikýře PLAY je navržena jako proměnlivý inventář zvukových, optických a kinetických nástrojů, speciálně připravených pro vybrané sály, místnosti a podkroví Malostranské besedy. Součástí výstavy je i zcela unikátní Nahrávací studio snílků, ve kterém si skupiny 5–10 návštěvníků mohou pořídit audio nebo video nahrávku vlastní tvořivosti. Ve foyer hudebního klubu je umístěno Sensorium rozvíjející lidské smysly podle představ Jana Amose Komenského a Rudolfa Steinera. Výstava bude slavnostně zahájena ne náhodou v den, který připadne na Den učitelů a výročí narození J. A. Komenského, tedy na 28. března.

Čínský národní cirkus
Čínští akrobaté patří ve svém oboru k nejlepším na světě. Jejich úchvatné výkony, a to pouze s tělem a běžně známými rekvizitami, vzbuzují úžas a obdiv. Vzpírání, žonglování a točení talíři, „vnitřní síla“ Chi Kung, díky které se akrobaté stávají imunními vůči čepelím dýk, hadí muži a ženy, stoje na rukou a salta, kouzlení a Chiao Ti – zápasy a simulace zvířecích pohybů v bojových tancích... Příležitost vidět na vlastní oči v akci skutečné mistry tradiční čínské akrobacie budou mít v březnu také diváci v České republice. V rámci velkého evropského turné FENG SHUI Životní harmonie od 19. do 24. března v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Pardubicích a v Praze vystoupí legendární Čínský národní cirkus. „Čínští akrobaté jsou v podstatě vrcholovými sportovci na úrovni olympijských medailistů se vším, co těm medailím předchází – to znamená tvrdá mnohaletá práce, houževnatost, odhodlání být nejlepší a také skromnost. Díky nim přetrvala tato mimořádná forma umění až do dnešních dní a i ve třetím tisíciletí svého trvání působí na publikum jako magnet, jsou fascinováni tím, co je člověk se svým tělem schopen udělat,“ říká Ladislav Knos, odborný poradce, který s Čínským národním cirkusem řadu let spolupracoval.



Lahůdka pro hudební i filmové fanšmekry
Český rozhlas a Orchestr BERG představí na mimořádném koncertě originální snímek Nový Babylon s hudbou třiadvacetiletého Dmitrije Šostakoviče, vůbec první filmovou zakázkou tohoto světově proslulého skladatele. Koncert uvede v přímém přenosu pět evropských rozhlasových stanic, dalších deset pak nabídne záznam. Celovečerní film Nový Babylon (1929) pochází z dílny zakladatelů „Továrny excentrického herce“ Leonida Trauberga a Grigorije Kozinceva a skladatele Dmitrije Šostakoviče. Nový Babylon je zajímavým dokladem doby. Jeho tvůrci významně ovlivnili sovětskou kinematografii i divadlo. Pokud to ještě režim dovoloval, hlásili se ve svém díle mimo jiné k francouzskému literárnímu naturalismu nebo k odkazu impresionistů, dadaistů i amerických filmových tvůrců. Hudbu složil tehdy třiadvacetiletý Dimitrij Šostakovič (1906–1975), který se v počátcích své kariéry živil jako pianista v biografu a jehož tvorba pro film provázela vlastně celý život. Film měl pohnutý osud – těsně před premiérou zasáhli sovětští cenzoři a zkrátili film na nesmyslné torzo. To přineslo komplikace i skladateli, který měl minimum času na úpravu hudby. Do toho se bouřil orchestr – kvůli extrémní náročnosti partů… Film tak při premiéře neobstál, svoji slávu zažívá teprve nyní.

Viděli jste zajímavou divadelní inscenaci, četli napínavý příběh nebo navštívili památku s poutavou minulostí? Nenechávejte si informace pro sebe a podělte se o ně s ostatními čtenáři v našem diskuzním fóru nebo na facebooku.

Kam dál?
Zaháníme zimní nudu s vnoučaty
Bad Reichenhall – solné lázně
5 důležitých věcí při výběru bot
Po čem ženy touží?
Nazývají ji Boženou Němcovou Hlučínska
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.