velikost písma: A +/ A/ A -

Káva – antioxidant i potěšení

Autor: Michaela Plachká | komentářů: 3

ROZHOVOR: Příprava výborné kávy je alchymie, stejně jako účinky několika set složek obsažených v jejích zelených zrnkách. O tom, jakým způsobem může ovlivnit naše zdraví, jsme si povídali s MUDr. Pavlem Kohoutem.


Foto: iStock

V poslední době je káva obhajována jako významný antioxidant, který může pomoci v prevenci některých civilizačních chorob. Co konkrétně káva obsahuje?
Velkou a velmi významnou skupinu látek s antioxidačními účinky tvoří tzv. polyfenoly. K nim je řazena i kyselina chlorogenová (kombinace kyseliny kávové a chinové), v kávě nejhojněji zastoupený polyfenol. Tato látka reprezentuje důležitou část kávových antioxidantů podílejících se právě na zmíněné neutralizaci volných radikálů, tedy ochranně buněčné bílkoviny a DNA. Káva má tedy díky této skupině antioxidačních látek podobné příznivé antiaterogenní a kardioprotektivní účinky jako zelený čaj anebo červené víno. Za doporučenou denní dávku u zdravého člověka je považováno 4–6 šálků kávy.

Jaká je ke zdraví nejšetrnější úprava kávy?
Kávovník produkuje červené bobule, ze kterých využíváme jejich pecku, je tedy nutné odstranit dužninu. V podstatě existují dva způsoby odstranění dužniny – „suchá“ a „mokrá“ metoda. Při „suché“ metodě se čerstvě natrhané červené bobule nechají na speciálních podložkách a dva až tři týdny leží na slunci. Při „mokré“ metodě se používá stroj, který z bobulí odstraní vnější dužninu. Vznikne tak slisovaná káva, která se fermentuje a namáčí, aby se odstranily i poslední zbytky dužniny. Slisovaná káva se oloupe a tuhé pecky jsou na světě. V tomto stadiu mají zelené zabarvení, jsou tvrdé jako zrno pšenice a nemají ještě žádnou kávovou chuť ani aroma.

Čtěte také: Co jíst při zvýšené hladině cholesterolu

K těm přicházejí až pražením…
Ano, předtím než se zelená kávová zrna zabalí a pošlou do světa, projdou pečlivým výběrem a kontrolou. Pak přichází na řadu pražení, při kterém se ze zelených tvrdých zrn stanou křehká nahnědlá pražená kávová zrna, která již produkují typické aroma. Podle druhu vybraného přístroje a výběru chuti se zelená zrna kávy praží při teplotách 180–240 °C po dobu 3 až 12 minut. K přípravě kávy se používá mletá káva, mletí zvětšuje povrch kávy, takže se aroma, kofein i další látky obsažené v kávě po uvaření snadněji uvolní. Ukazuje se, že extrakce kofeinu a dalších látek je nejúčinnější při použití kvalitního přístroje k přípravě espressa.

Můžeme mluvit o zdravé a nezdravé kávě?
Je dokázáno, že v zelených pražených zrnech je velké množství ještě neprozkoumaných látek, které mají pozitivní vliv na organizmus. Kromě látek, jako jsou např. sacharidy, vosky, bílkoviny, minerální látky (draslík, fosfor, železo a hořčí), obsahují kávová zrna téměř 200 dalších složek. I když je nejvíce prozkoumanou látkou kofein, káva obsahuje rovněž i antioxidanty, polyfenoly a vlákninu, které mají na lidský organizmus velmi pozitivní vliv. Nezdravá káva je pouze káva z nekvalitních zdrojů, kontaminovaná plísní a podobně.

Mnoho pijáků kávy má rádo klasického českého „turka“. Není tento způsob přípravy kávy zatěžující?
Správně se tato příprava kávy označuje jako řecká. Káva turecká je většinou připravovaná v džezvě a je slazená. Tzv. „turecká káva“ je v podstatě káva zalévána vařící vodou. Je-li kvalitní, neuškodí. V Čechách byl tento způsob přípravy kávy běžný, i když se „turek“ v současné době přesouvá spíše do domácího prostředí a v restauracích se častěji setkáváme s italským způsobem přípravy kávy – tedy espressem. Můžeme připravit slabého „turka“, nebo naopak silnou překapávanou kávu. V žádném případě se nedá říci, že by příprava zalévané kávy byla nebezpečnější než příprava espressa – s ohledem na obsah kontaminantů či naopak na extrakci kofeinu.

Čtěte také: Znáte rozdíl mezi prebiotiky a probiotiky?

Je lepší pít kávu před jídlem, nebo po jídle?
Kofein povzbuzuje produkci žaludečních šťáv a žluči. U zdravých lidí lze tedy kávu před jídlem jen doporučit.

Starší lidé mají často nedostatečný pitný režim. Jaké množství kávy je ještě příspěvkem k pitnému režimu a při jakém množství kávy hrozí nebezpečí dehydratace?
Stejně jako u potravin, tak i u nápojů lékaři doporučují pestrost, vyváženost a správnou míru ve volbě. I když je káva tradičně považována za nápoj způsobující dehydrataci, výsledky odborných průzkumů potvrzují, že nápoje obsahující kofein – tedy i káva – nezpůsobují dlouhodobě žádný nárůst vylučování tekutiny z organizmu, zvýší diurézu (množství moči) jednorázově. Pití kávy nemá na stav tekutin v těle žádný větší vliv, pokud se nevypije více než 300 miligramů kofeinu, což představuje asi čtyři až šest šálků kávy. Kvalitní káva během dne v doporučených dávkách s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu jedince a doplněná sklenicí vody rozhodně neuškodí. Navíc při kolísavém tlaku nás dokáže velmi účinně povzbudit.

Myslíte, že by káva mohla přispět také k úspěšnému léčení Alzheimerovy nemoci?
To nemohu vyloučit. Ve vyšším věku je ohrožena nejen paměť, ale i další myšlenkové procesy, které jsou souborně označovány jako kognitivní funkce. Ty nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám prostředí. Nejnovější prospektivní studie L. Araba, realizovaná se 4 000 účastníky staršími 65 let, ukázala, že u žen klesají tyto mozkové funkce méně, pijí-li pravidelně kávu nebo čaj. Počet lidí trpících různými formami stařecké demence nebo Alzheimerovou chorobou ve světě roste a v následujících dvaceti letech se má zdvojnásobit. Podle britských vědců z King´s College jich bude příští rok přes 35 milionů, v roce 2030 už 65,7 milionů a o dalších dvacet let později až 115,4 milionů. Experti z Floridy tak částečně objasnili dřívější pozorování, že se u pijáků kávy tato vážná degenerativní nemoc vyskytuje méně často než u lidí, kteří kávu nepijí. Nová studie nepopírá ani dřívější výsledky výzkumu, podle nichž je za tuto ochranu zodpovědný kofein samotný, jelikož snižuje produkci bílkoviny zvané beta-amyloid.

Ovlivňuje kofein bilanci množství vápníku v těle? Existuje souvislost mezi příjmem kofeinu a vznikem osteoporózy?
Kofein se také může z části podílet na zvýšení rizika vzniku osteoporózy. Ovlivňuje metabolizmus vápníku v těle – zvyšuje jeho vylučování, proto by každý, kdo pije alespoň dvě kávy denně, měl také vypít sklenici mléka nebo sníst jogurt pro doplnění vápníku. Ukázalo se, že kofein u buněk odpovědných za výstavbu kostí výrazně zvyšuje aktivitu receptoru pro glukokortikoidy a tím až několikanásobně zvyšuje jejich účinek. Zvýšená hladina glukokortikoidů (při stresu, některých poruchách hypofýzy a nadledvin nebo při jejich podávání při léčbě imunity) v kombinaci s kofeinem tedy kostem rozhodně nesvědčí.


Doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD.
(II. interní klinika Fakultní Thomayerovy nemocnice, Praha, odborný garant Institutu kávy)





Kolik šálků kávy denně vypijete? Ovlivňuje vás to nějakým způsobem? Diskutujte na fóru nebo na facebooku.

Kam dál?
Kávovina je zdravější než káva
S chlupáčem pod psací stůl
Vyrobte si podzimní svícny
Už jste vyzkoušeli bioinformační přípravky?
Od ledna budou změny v příspěvcích na bydlení
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.

Dočtěte se více

Příbuzná témata: Rozhovor