Ještě začátkem října jsem šla vnoučatům příkladem jako otužilá babička. Bazén měl teplotu těsně pod dvacítkou a v odpoledním slunci se dal chytat poslední bronz. Ale opravdu poslední…
Adam a Filip v novém bytě
Nedá se říci, že by pak nastalo období dešťů a plískanic, naopak. Jestli má za poslední roky některé z ročních období příznačné parametry, pak je to právě letošní podzim. Ale na dovádění s dětmi v bazénu už to bohužel není. Ještě aby nás pak jejich rodiče nařkli, že se u nás nachladily! Kdepak, zahrada a les dávají dost příležitostí k pohybu. I když – upřímně řečeno, daleko větší atrakcí je pro ně kino. V nabídce byli Šmoulové a nová Saxána. Souhlasím, že by se děti měly učit
cizím jazykům od malička, ale nutit tříleté caparty číst české titulky v případě Šmoulů, to jsme tedy s mužem nějak nepochopili. Velkofilm pro nejmenší diváky bez českého dabingu jsme tedy odpískali, přestože byl u obou dětí favoritem. Ale vzhledem k momentální oblibě Harryho Pottera v domácí filmotéce nebylo tak obtížné nalákat Adama na kouzelnickou šou z domácí produkce. Především nebude problém s titulky a pak – byla jsem sama docela zvědavá na pokračování kultovního filmu.
Čtěte také: Z deníku nevlastní babičky (22)
No, asi to opravdu není snadné navázat po třiceti letech na takový úspěch… První známkou nejistoty byla návštěvnost. Nebo spíš nenávštěvnost. Je fakt, že jsme si vybrali představení krátce po poledni, ale i tak… V sále multikina jsme byli jenom my čtyři, úplně sami. Mohli jsme si sednout, kam jsme chtěli, což Linda bohatě zúročila. Vyzkoušela všechna sedadla a prošla všemi uličkami. Adam vydržel až do konce, na rozdíl od mého muže, který si během
filmu párkrát schrupnul. Byla to aspoň malá odměna za výdaje. Čtyři vstupenky, dvakrát popkorn a ledový čaj – suma sumárum za tisícovku. A to nepočítám čínské nudle po kině…
Čtěte také: Chtějí žít jako my
Další víkend jsem jela za svými chlapečky do Brna. Na kolaudaci nového bytu… Jejich maminka Klárka jim dává slušnou životní průpravu, co se týče stěhování. Jsem si jistá, že pro ně v budoucnu nebude problém opustit hnízdo na kterémkoli stromě, na němž se zrovna začnou rozhlížet po světě. A bude to pro ně přirozená součást života. Nelpět na svých židlích, to je náhodou dobrá škola. Ovšem nutno podotknout, že tentokrát se „uhnízdili“ moc hezky. Klárka slíbila, že se teď fakt pár let stěhovat nebude. Její křehká konstituce je sice zcela v rozporu s tím, co všechno vydrží, zvládne a zařídí, ale přece jen svou stěhovací vášeň hodlá poněkud utlumit. Radost z toho má především prababička, tedy moje maminka, která je Klárce teď ještě blíž. Pomáhá jí mnohem víc než já. Uvaří, vyžehlí a pohlídá, kdy je potřeba. Klárka se na ni obrací bohužel mnohem častěji než na mě, protože ani jedna z uvedených činností se na dálku dělat nedá. A tak jsem se tentokrát snažila. Umyla jsem jí všechna okna, naložila maso a s klukama absolvovala nákup, dětské hřiště i čtení pohádek. A za nový byt jsem Klárku moc pochválila. Nemá to jednoduché, děvče moje, ale je to její volba. Stejně jako jsem si před pětadvaceti lety svou cestu jinam zvolila já.
A ona mi to nikdy nevyčítá.
Patří Hanka mezi vaše oblíbené osobnosti? Chcete se s ní podělit o vaše babičkovské zkušenosti? Napište o tom do našeho diskuzního fóra nebo na facebook.
Hana Švejnohová byla původně herečkou, znali ji zejména diváci ve Zlíně a v Brně. Objevila se i v několika filmech (například Dneska přišel nový kluk). Od roku 1992 je populární zejména jako rozhlasová a televizní moderátorka (např. ČT, Dámský klub F1). Píše také pro společenský měsíčník Xantypa. V této době se po deseti letech odmlky vrátila k rozhlasové práci. Posluchači ji mohou slyšet od 5. února každou sobotu dopoledne v 10.00 hodin na stanici ČRo2 v autorském pořadu „Nezatloukat aneb My dva a čas“, což je hodinka se zajímavými hosty na téma vztahů manželských i nemanželských.
Kam dál?
Protáhněte si tělo
Potřebujeme velkého bratra?
Podzimní detoxikace – jak na ni?
Vodní hladina – zrcadlo iluzí i poznání
Psychowalkmany jsou psycho!
Spěte s lehkostí