velikost písma: A +/ A/ A -

Odkud se vzaly peníze?

Autor: Martina Havlíková | komentářů: 0

Peníze jsou nepostradatelným prvkem každodenního života. Chodíme kvůli nim do práce, zadlužujeme se, někdy jsou dokonce příčinou trestných činů. Denně je máme v rukou, přináší nám radosti, ale dokážou i pěkně potrápit. Téma peněz je žádoucí a zajímavé snad již od dob jejich vzniku. Ale známe vůbec jejich historii?


Foto: iStock

„Pade“ za chleba? Nebo králíka za slepici?
Především dámy mi dají za pravdu, že jen máloco se vyrovná pocitu z výhodného nákupu krásné kabelky, kvalitního páru bot nebo zkrátka něčeho pro radost. Penězům tak, jak je známe dnes, však předcházela těžká léta ekonomického, historického i technického vývoje. Dříve obchodování taková zábava nebyla.

Vzniku peněz předcházel tzv. barterový, neboli naturální, obchod, tedy směna zboží za zboží. Ten však narážel na úskalí, která lidem po dlouhou dobu obchod komplikovala. Představme si například chovatele krav, který měl přebytek mléka. Soused, vlastník slepic, zase nestačil spotřebovávat všechna vajíčka. Mohli tedy mezi sebou směňovat vejce za mléko a obráceně. Co když ale chovatel krav potřeboval vlnu? Musel najít majitele stáda ovcí, který má tolik vlny, že je ochoten ji směnit. Problém ale nastal v okamžiku, kdy chovatel ovcí o kravské mléko nestál a za vlnu požadoval třeba židli. Majitel krav tak musel hledat truhláře, který by byl ochoten vyrobit židli výměnou za mléko. Tuto židli by pak chovatel krav nabídl majiteli ovcí výměnou za potřebnou vlnu. To není zrovna pohodlný a rychlý nákup.

Čtěte také: Strašák jménem rating

Je libo zlato či drahé kameny?
Problém tzv. dvojité vazby dávný barterový obchod velmi problematizoval. Na trhu chyběl nějaký všeobecný prostředník směny. Vzácný, žádaný prvek, který by měl v čase poměrně stálou hodnotu a který by plnil funkci jakéhosi platidla. Slovanům byl ve své době tímto všeobecným ekvivalentem kus plátna, v jiných kulturách to byly například mušle, sůl či kožešiny. Časem tyto naturálie nahradily drahé kovy, které pro tuto funkci měly ideální vlastnosti. Snadno se dělily (mohly vyjadřovat různé hodnoty), dobře se uchovávaly, nekazily se a co je důležité, byly dostatečně vzácné, žádoucí a některé navíc i vizuálně atraktivní. S pokrokem přišly i první formy na mince a už v průběhu 7. a 6. století př. n. l. se začaly razit první mince ze zlata, stříbra a mědi. Zlaté časy kovových penízků nastaly s rozvojem starověkého Řecka, tedy zhruba v období 800 let př. n. l.. Historie stříbrných denárů, prvních mincí, které byly obchodované na našem území, spadá asi do roku 970. Zlaté dukáty se začaly razit ve 14. století.

S kusem papíru k bohatství
S rozvojem států se začaly tisknout i první papírové peníze. U tohoto typu platidla je zajímavé především oddělení faktické hodnoty od hodnoty symbolické. Představme si například českou papírovou tisícikorunu. Tato bankovka má ve své podstatě téměř nulovou faktickou hodnotu, doslova cenu kusu papíru. Ve skutečnosti je jí ale na českém trhu připisována cena několikanásobně vyšší a to proto, že jsme všichni tento kus papíru přijali jako jakýsi symbol určité (v tomto případě tisícikorunové) hodnoty. V době, kdy se ještě bankovky netěšily velké důvěryhodnosti, bývala jejich cena garantovaná státem.

Nejstarší bankovky pocházejí z Číny, kde se začaly vyrábět už v 10. století. Pro nikoho to asi nebude velkým překvapením, zvláště když zavzpomínáme na hodiny dějepisu a uvědomíme si, že mekkou papíru byla právě Čína. V Evropě se úplně první papírová platidla objevila roku 1661 ve Švédsku.

Čtěte také: Jak se zabezpečit na důchod 1. díl

Hlavním důvodem pro vznik papírových peněz byla složitost a námaha vynakládaná při oběhu těžkých kovových mincí. Komu by se chtělo nosit dvě kila kovu v peněžence? Věřím, že mnozí z nás by návštěvu obchodního centra odkládali, co by to jen šlo. Z toho důvodu si stále častěji větší finanční obnosy v mincích ponechávali u finančníků a obchodníků, kteří jim za ně vypisovali směnky. A to už byl jen krůček k reálným papírovým bankovkám tak, jak je známe dnes.

Peníze jsou nejen velkým zdrojem radosti (i starostí), ale jsou také spolutvůrci dějin. Bez nich by neexistovala ekonomika a spotřeba tak, jak ji známe dnes. Peníze prostupují všemi úrovněmi našich životů a řadí se k hlavním potřebám každého z nás. Jsou zkrátka nepostradatelné. A schválně, co myslíte... Platí také v dnešní materialistické době známé rčení, že štěstí si člověk za peníze nekoupí?

Víte, že...? Barter, tedy obchod založený na naturální výměně, je výjimečně využívaný i v současnosti. Je tomu tak především u velkých obchodních akcí, kdy účastníci obchodu mohou mít obavy o splacení smluvené ceny. Dodavatel a odběratel se tak mohou dohodnout, že například drahé stroje budou splaceny určitým množstvím ropy.

Žijete v dostatku, nebo máte pocit, že vám ke štěstí chybí peníze? Diskutujte na našem fóru a na facebooku.

Kam dál?
Proč je nutné vést rodinný rozpočet
10 rad jak se zodpovědně zadlužit
Konec dorovnávání slovenských penzí
Jak získat důchod za práci v EU?
Přichází do módy živá loutka?
 
 

Diskuze

Možnost přidání příspěvku k článku mají jen registrovaní uživatelé. Registrovat se můžete ZDE. Pokud jste již registrovaný(á) uživatel(ka), nezapomeňte se prosím přihlásit.