TÉMA TÝDNE – BIO:
To, čemu se dnes říká permakultura a bio, není nic jiného než návrat v čase a snaha o dosažení přirozenosti. Víte, jak chutná cukroví z jeřábu, nebo muchovníkové víno? Objevte kouzlo jídelníčku našich předků!
Září ve znamení BIO
Září je bohaté na sklizeň mnoha druhů ovoce, které se připravuje na zimu – jádroviny, peckoviny, slivoně, ořešáky nebo vinná réva.
Měsíc září je také oficiálním měsícem biopotravin a ekologického zemědělství. Jejich příznivci se snaží „znovuobjevit“ a vysazovat ve svých permakulturních biotopech starší, leckdy zapomenuté, plodiny. A tak přichází znovu ke slovu mišpule, dřín, zimolez, meruzalka…
Oskeruše
Kam zmizel podzim?
Lidé v dávných dobách pěstovali spoustu zajímavých plodin, které byly běžnou součástí
jídelníčku. Jasně si byli vědomi jejich vegetačních období. Těch bylo, stejně jako v Ajurvédě, jen tři – jaro, léto a zima. To, co se sklidilo na podzim, se skladovalo a jedlo celou zimu. Proto bylo již toto období považováno za „zimní“. Strava našich předků, na rozdíl od té naší, byla vždy v souladu s tím, co se právě vyskytovalo na zahradě (či v chlévě). Lidé se také daleko více vyznali v umění pěstování plodin bez nutností chemických postřiků. Znali svou půdu a věděli, co jim v ní poroste. Které plodiny spolu souzní, které odpuzují
hmyz, které jsou citlivější nebo naopak progresivnější a dávali jim možnost růst vedle sebe.
Mini exkurze do ovocných stromů minulosti
Jeřáb je velmi užitečná a nenáročná dřevina, kterou bylo možné využít od kmene přes květ až po plody. V našich podmínkách se lze ještě setkat s jeřábem ptačím. Velmi ceněný byl dříve také jeřáb oskeruše, kterému se dařilo spíše v teplejších vinorodých oblastech, kde jeho plody (v září a říjnu) nabývaly velmi příjemné chuti.
Lahodný chlebíček
400 g zralých plodů oskeruše (bez pecek)
1 dl jablečného vína
½ kg cukru
dva sáčky želatiny
Oskeruše povaříme s cukrem, smícháme s želatinou připravenou dle návodu a jablečným vínem. Hmotu rozetřeme v tenké vrstvě na pečící papír (případně alobal) a necháme sušit (obracíme). Po několika dnech nakrájíme na kostičky a ještě dosušíme několik dní. Uchováváme v těsné sklenici jako cukroví.
Čtěte také: Zahrady pro lenošení
Muchovníkům se daří pospolu s morušovníky nebo jeřáby a neprávem byl tento keř (nebo menší strom) zapomenut. Možná na něj zahradníci zanevřeli proto, že kromě lidí velmi chutná ptákům. Plody modročerného zbarvení (pokud zbudou) jsou vhodné do zavařenin nebo na výrobu likéru či vína.
Muchovníkové víno
250 ml šťávy z muchovníku
130 ml šťávy z červeného rybízu
½ litru vody
balíček živné soli
balíček kvasinek na výrobu vín (koupíme v drogerii)
190 g cukru krystal
Plody muchovníku a červeného rybízu vylisujeme. Šťávy odměříme přesnou měrkou a v doporučeném poměru smícháme. Přidáme vodu, vmícháme cukr, přisypeme živnou sůl pro kvasinky a balíček kvasinek. Dodržujeme čistotu! Směs po promíchání přelijeme do skleněné láhve s kvasnou zátkou a necháme kvasit. Po bouřlivém kvašení se začne tekutina sama čistit. Hadičkou stáhneme čistý nápoj, na dně zůstanou zbytky ovoce a kal. Nápoj plníme do čistých, nejlépe vyvařených láhví a dobře zazátkujeme. Uskladníme v chladu a temnu.
Čtěte také: Dejte zahradě svého ducha
Kdoule se sklízí také zejména v září a říjnu, ale je potřeba dbát na to, aby byly konzumovány až po tepelné úpravě, ideální je vyrobit z nich zavařeninu, která nejen báječně chutná, ale pomáhá i proti řadě neduhů – například při průjmech nebo proti bolestem v krku. Kdoule jsou výtečné i jako křížaly – jen pozor na těžko stravitelnou slupku.
Kdoulová tinktura
2 kdoule nakrájené na plátky zalijeme 50% alkoholem – cca 200 ml. Louhujeme 14 dní a přes sítko slijeme. Báječně zatahuje rozšířené póry.
Zdroje:
stareodrudy.org
ekozahrady.com
http://gengel.webzdarma.cz/
www.ireceptar.cz
Máte na zahradě také starší druhy ovocných stromů? Povídejte si s ostatními čtenáři v diskuzním fóru, nebo na facebooku.
Kam dál?
Tereza: „Nechci golfové hřiště místo zahrady.“
Vyrobte si originální koše a bedýnky na ovoce a zeleninu
Zkuste šperkařský kurz, vyděláte na tom!
Jak se zabezpečit na důchod 2. díl
Zdena Bronislawská Deylová – Slunečná cesta ke kráse