SERIÁL:
V dnešním díle se budeme věnovat dvěma nejrozšířenějším nástrojům zhodnocování peněz – penzijnímu připojištění a stavebnímu spoření.
Foto: iStock
Penzijní připojištění
Penzijní připojištění je oblíbeným a poměrně výhodným nástrojem k zajištění většího důchodu. Velkým pozitivem je podpora státu a možnost přispívání ze strany zaměstnavatele, nemluvě pak o lákavých daňových zvýhodněních. Účastníci důchodového připojištění pravidelně odkládají určitou částku na konto, které si zřídili u některého z penzijních fondů. Tuto službu v České republice nemohou poskytovat žádné jiné instituce než právě penzijní fondy, kterých u nás působí celkem jedenáct. Provozuje je například Allianz, Česká spořitelna, Česká pojišťovna, ČSOB, Generali, ING nebo Komerční banka.
Penzijní připojištění může uzavřít každý plnoletý občan České republiky. Je vhodné jak pro současné třicátníky, tak i pro dříve narozené. Jeho výhodnost spočívá především v tom, že je podporováno
státem. Na situaci nic nemění ani nedávné zásahy do důchodového systému. Penzijní připojištění i se státní příspěvkem bude zachováno také po reformě. Částka, kterou si klient pravidelně odkládá na účet vedený u některého z penzijních fondů, bývá navýšena o státní příspěvek. Výše tohoto příspěvku se odvíjí od výše spořené částky. Pokud klient spoří 100 Kč za měsíc, státní měsíční příspěvek činí asi 50 Kč. V případě, že odkládá 500 Kč a více, od státu dostane 150 Kč měsíčně. A navíc, plní-li podmínky smlouvy, může ušetřit i na daních, a to až 900 Kč ročně. Musí však spořit dohodnutou částku minimálně po dobu uvedenou ve smlouvě a zároveň nesmí vybrat peníze dříve než v 60. roku věku Spořit lze už od stokoruny. Velkou nevýhodou pro někoho může být dlouhodobost a nízká
likvidita. Za předčasný výběr jsou účastníci penzijního připojištění sankciováni.
Víte, že…? Na spoření v rámci penzijního připojištění se může podílet také zaměstnavatel klienta. Výhody plynou oběma stranám: zaměstnanci ocení navýšení spořicí složky (až o 24 000 Kč ročně) a zaměstnavatelé si tyto náklady mohou odečíst z daní.
Čtěte také: Jak se zabezpečit na důchod 1. díl
Stavební spoření
Krátkodobějším spořicím nástrojem je stavební spoření. Tento produkt funguje na principu pravidelného ukládání určité částky na účet vedený u vybrané stavební spořitelny po dobu minimálně 6 let. Výše vkladu závisí na výši cílové částky a dalších ustanoveních ve smlouvě (např. pravidelnost odkládání). Spořicí účet tedy lze navyšovat i pouhými několika stovkami korun měsíčně. Klienti stavebních spořitelen oceňují také pravidelnou
podporu státu a připisované úroky ze strany stavební spořitelny. Stavební spoření je vhodným spořicím produktem pro všechny věkové skupiny. Poskytuje ho například Českomoravská stavební spořitelna, Modrá pyramida, Raiffeisen stavební spořitelna či Wüstenrot.
Vstup do roku 2011 pro účastníky stavebního spoření znamenal
snížení státního příspěvku na 10 % ročního vkladu. Ti, kteří smlouvy ke stavebnímu spoření podepsali před rokem 2004, dostanou od státu 25 % ročního vkladu, maximálně však 4 500 Kč. Smlouvy uzavřené v období 2004 – 2010 klientům garantují 15 % z ročního vkladu, maximálně pak 3 000 Kč. Od roku 2011 maximální státní příspěvek činí 2 000 Kč a je ho dosaženo při ročním spoření 20 000 Kč.
Na účty se účastníkům spoření připisují navíc i úroky, kterými přispívají samotné stavební spořitelny. Většina spořitelen své klienty ročně obohacuje o zhruba
2% z vkladu. Pro přesný výpočet jednotlivých položek konkrétního stavebního spoření, včetně výše zhodnocení, je možné využít například této kalkulačky.
Jak je tomu v zahraničí? V Rakousku využívá stavební spoření až 67 % celkové populace. Systém státních příspěvků funguje podobně jako u nás, avšak jejich výše se v jednotlivých zemích liší. Například Rumuni získávají od státu příspěvek v podobě 25 % ročního vkladu (avšak max. 250 eur), naopak Rakušané pouze 3 % (36 eur). Stanovených 10 % v České republice tedy nepředstavuje žádný extrém.
I přes změny v systému stavebního spoření a povinnost hradit poplatky související s vedením účtu (často až 300 Kč ročně) se stále jedná o jeden z výhodnějších způsobů, jak šetřit a zhodnocovat peníze. Svou zásluhu na tom má, podobně jako v případě penzijního připojištění, především stát a jeho finanční podpora. Peníze vložené do stavebního spoření však nejsou příliš likvidní. Minimální doba spoření je 6 let a předčasnými výběry se klienti ochuzují o státní příspěvky a navíc jsou podle sazebníku stavební spořitelnou sankciováni. Díky volbě výše spořicí, respektive cílové
částky nemusí být ani stavební spoření významně nákladné. Velkou výhodou je nízká rizikovost. Mnozí ocení také to, že při účasti na stavebním spoření
mohou čerpat výhodnější úvěry.
V příštím díle se zaměříme na spořicí účty, termínované vklady a fondové spoření.
Spoříte si na důchod? Jakým způsobem? Obohaťte ostatní čtenáře o své zkušenosti na našem diskuzním fóru, facebooku nebo přímo pod článkem!
Kam dál?
Vláda schválila změny v důchodovém systému
Klaus chce minimální důchod pro všechny
Konec dorovnávání slovenských penzí
Aikido – objevte umění samurajů
Spočítej si svou ekostopu!